Lukašenko lavíruje na hranicích. Potřebuje uspokojit Rusy spoluprací, se zapojením do války váhá
Na hranici mezi Ukrajinou a Běloruskem je rušno. Kromě společného cvičení běloruských a ruských vojsk se na druhé straně připravují ukrajinští ozbrojenci. Přestože o režimu Alexandra Lukašenka mluví jako o „přívěsku Ruské federace“, analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) nepředpokládá, že by se do války Bělorusové fyzicky zapojili. Mezi důvody jmenuje třeba vrtkavou pozici hlavy státu, a naopak silný vliv exilové vlády.
Aktuálně se na běloruském území pohybuje až 20 tisíc ruských vojáků, odhaduje agentura Reuters. Fungují tam ruské základny nebo polní nemocnice. Výzkumník Havlíček, který se zaměřuje na dění ve východní Evropě, zdůrazňuje vliv, který má na prezidenta Běloruska Alexandra Lukašenka šéf Kremlu Vladimir Putin.
„Autoritářský režim v Bělorusku je Kremlu podřízen, jen díky němu se drží u moci, je to loutkový stát Ruska,“ mínil analytik AMO.
O jasném propojení obou zemí svědčí mimo jiné série setkání vysokých představitelů režimů z konce minulého roku. Po třech letech vyjel na zahraniční návštěvu do Minsku ruský prezident Putin, aby se setkal se svým protějškem Lukašenkem. Do běloruské metropole přicestovali také ruský ministr obrany Sergej Šojgu a šéf diplomacie Sergej Lavrov.
Putin přijel za Lukašenkem jednat o bezpečnostní situaci, ruské vojáky čeká v zemi cvičení
Číst článek
Běloruský prezident opakovaně řekl, že jeho země nemá v plánu vyslat na Ukrajinu proti svému sousedovi vojenské jednotky.
„Všechno je jasným důkazem toho, že je na Bělorusko vyvíjen tlak ve zvýšené formě, tohle byly indicie. Muselo k tomu dojít, protože Bělorusko je jednoznačně podřízeno ruské lince a Rusko má obrovské problémy,“ vysvětlil Havlíček naléhavost nynější situace.
Lukašenko nemá podporu domácího obyvatelstva a zároveň musí počítat s oblibou, které se těší běloruská demokratická opozice. Od neuznaných voleb v roce 2020, když se dostal do úzkých, mu začali výrazně pomáhat Rusové, kteří jej drží u moci.
Síla politiků v exilu
Protiváha Lukašenka, neuznaná prezidentka Svjatlana Cichanouská po násilném potlačení protestů, které žádaly ověření výsledků voleb, opustila Bělorusko a našla útočiště v Litvě. Začala v zahraničí hledat oporu mezi evropskými představiteli a formovala takzvaný exilový kabinet.
„Zapojení běloruských sil do války na Ukrajině by se pro Rusko mohlo ukázat jako vysoce kontraproduktivní. Motivace běloruských vojáků zapojit se do něj je zcela minimální. Takové rozhodnutí by se mohlo stát významným zdrojem destabilizace pro Lukašenkův režim,“ řekl dříve ve vysílání Radiožurnálu Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany v Brně.
Představitelé běloruských opozičních sil se nyní snaží pomáhat Ukrajincům, kteří píšou svůj příběh za osvobození. Dělají to zejména skrz Telegram, zmínil analytik Havlíček. Běloruské demokratické síly – jak se rádi politici nazývají – například sdělují ukrajinským vojákům výzvědné informace o přesunech Rusů.
Nejen pro Rusko je nebezpečné vyzrazení těchto citlivých informací, problémy to způsobuje i Bělorusku. „Režim v Minsku je dnes dohnán do krajnosti, že dělá všechno, jen aby nemusel do války jít fyzicky a otevřeně. Myslím si, že požadavek rozhodně od Rusů zazněl. Dokážu si představit Lukašenkovu odpověď ve stylu: víte co, je to pro nás dost riskantní, ale můžeme vám začít pomáhat cvičit vaše vlastní vojáky, protože vy s tím máte kapacitní problém,“ interpretoval analytik AMO.
Běloruský politik: Lukašenko je Putinův komplic ve válce proti Ukrajině. Nereprezentuje názor obyvatel
Číst článek
A tak se také v posledních týdnech děje. „Regionální uskupení (ruské a běloruské) armády cvičí téměř bez přestávky. Intenzita cvičení roste. Cílem je, abychom byli připraveni vzdorovat agresorovi na všech frontách,“ psal kanál běloruského ministerstva obrany o víkendu.
V listopadovém rozhovoru pro iROZHLAS.cz běloruský politik a spolupracovník Cichanouské Vladimir Astapenko označil Lukašenka za „komplice“ v Putinově zločinu. Zdůraznil nicméně, že je třeba vnímat linie mezi samotným režimem a běloruským lidem: „Odvíjí se to od toho, že režim nemá žádná legální práva, aby reprezentoval občany, nemá žádné právo jednat jejich jménem. Přestože by neměl, tak to dělá a jeho rozhodnutí se orientují pouze na to, aby ho udržely u moci.“
Přímé zapojení Běloruska do ruské války na Ukrajině nevnímají nyní jako reálné riziko ani Američané. Zástupci Pentagonu (amerického ministerstva obrany) na tiskové konferenci uvedli, že sledují společné vojenské cvičení, nevidí ale „žádné náznaky“ ochoty Lukašenka se do bojů přímo zapojit.
Havlíček ale upozornil na zvýšenou aktivitu přesunu ruské techniky v Bělorusku v posledních dnech. Důvodem je kromě výcviku také „velký strašák“ v podobě ofenzivy proti Kyjevu, k čemuž by se Rusové mohli opět odhodlat právě z hranic Běloruska.
More Russian military equipment arrived in Belarus. Here is the photo from Palonka, Baranavychi district. Two trains carry armored personnel carriers, gasoline tankers, & freight cars.
Lukashenka surrendered Belarus to Putin, & made it a launching pad in Russia's war in Ukraine.
15:26 – 10. 01. 2023
Protireakce Ukrajiny
Ukrajinci však neponechávají nic náhodě a také cvičí své vojáky na hranici s Běloruskem. Reportáž z místa přinesla o víkendu třeba stanice France24. Mluví v ní s dobrovolníky, kteří se připravují na boje ve vnitrozemí, zároveň ale po očku sledují počínání pár kilometrů od nich.
„Dávají tím najevo, že jsou připraveni se vyvarovat chyb ze začátku války v únoru, nechtějí být překvapení nástupem sil ze severu, budou na to připraveni. Díky tomu jsou přesvědčeni, že ochrání Kyjev a ústavní orgány – prezidenta, vládu. To je důvod, proč se kolem společné hranice vyvinula nová dynamika,“ objasnil motivace Havlíček.
Současně odhalil poučení, které pro Ukrajince plyne z posledních měsíců válečného stavu: nenechat se zmást směrem, kterým předpokládají, že Rusové útoky povedou. Ukrajinské velení si dává záležet na tom, aby předpokládalo nápor z více směrů, a podle toho rozmisťuje své kapacity.
Zároveň se tím ale ukrajinští vojáci vystavují problému, třeba tak, že si výcvikem na hranicích s Běloruskem vážou část sil právě do této lokality a ty mohou chybět v ohnisku boje, současně třeba na Donbase u Bachmutu.
Bod zlomu?
Rusko-běloruská spolupráce má v zásadě tři úrovně. Na začátku války stříleli Rusové rakety na Ukrajinu z Běloruska, následně Lukašenkův režim umožnil, aby ruská technika přešla přes běloruské území, posledním bodem by bylo běloruské aktivní zapojení právě skrze vlastní obyvatele.
Rusko a Bělorusko zintenzivnily společná vojenská cvičení. Jejich armády trénují boj ve městě
Číst článek
Rusové v čase tlak na Bělorusko stupňují. „Nejcitlivější část operace proti Ukrajině po 24. únoru byla postavena na tom, že se ruské jednotky přelily přes běloruské území a vpadly do zad Ukrajincům,“ připomněl Havlíček.
Z běloruské strany je to podle něj krok, ke kterému se země v kooperaci s Ruskem nikdy předtím neodvážila. Dříve se snažil Lukašenkův režim vystupovat jako „neutrální zóna“, což se ale nyní změnilo a on propůjčil území ruským vojákům.
Navíc se blíží výročí prvního roku od ruského vpádu na Ukrajinu, i proto se stále častěji objevují ve veřejném prostoru otázky, jestli do tohoto momentu nechce Moskva provést silný útok. A nabízelo by se proto zapojení Běloruska. Havlíček je k tomu ale skeptický.
