Rok 2024 a válka na Ukrajině: Jestli Západ selže, může Putin napadnout Polsko
Jak bude pokračovat ruská agrese na Ukrajině? Nedávné střízlivé hodnocení vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného vyvolalo určité rozčarování těch, kdo čekali rozhodující průlom během loňské protiofenzívy. Ukrajina nemůže válku vyhrát bez leteckých a dalekonosných palebných zbraní, které jí mezinárodní partneři zatím nedodali, soudí analytik amerického politologického institutu Atlantic Council Richard Hooker.
Přesto ruské ztráty mnohokrát převyšují počty ukrajinských obětí. Kyjev důsledně odrážel ruské útoky na východě země a málem vypudil ruskou černomořskou flotilu ze Sevastopolu.
Útoky ukrajinských dronů v nitru Ruska přenesly válku i k ruským občanům. Ukrajinská protivzdušná obrana dusila ruské letectvo. Celkově vzato Ukrajina dosáhla mnohem větších úspěchů, než většina pozorovatelů na začátku konfliktu čekala.
Významnou roli v tom hrála podpora Západu. Spojené státy už Kyjevu poskytly pomoc v hodnotě více než 100 miliard dolarů. Záměrná politická rozhodnutí mu však odepřela některé zásadní schopnosti, které jsou k úspěchu na bojišti nezbytné.
Příkladem jsou letouny F-16. Washington dokonce naléhal na spojence, aby je ani oni Kyjevu nedodávali.
Ukrajina proto musela používat drony a starší systémy protivzdušné obrany. Její letectvo, desetkrát méně početné než to ruské, tak nemůže na bojišti výrazně uspět, i když starší polské a slovenské stíhačky mu pomohly vyrovnat bojové ztráty.
Evropská unie Kyjevu přispěla částkou 80 miliard eur, ale velkou část tvořila finanční, a nikoli vojenská pomoc.
Pokud jde o jednotlivé členské země, v poměru k HDP výrazně převyšují příspěvky Polska, Finska, pobaltských států a Norska, které mají společnou hranici s Ruskem. Bohatší státy jako Německo, Francie nebo Itálie přispěly méně. Ukrajinu zkrátka odhodlaněji podporovaly země, které ruská agrese ohrožuje nejvíc.
Ukrajina se musí přeskupit a připravit na další fázi války. Rusko se pokusí převzít iniciativu, říká Macko
Číst článek
Tři obavy Západu
Opatrný přístup Západu k podpoře Ukrajiny jde vysvětlit třemi nejvážnějšími obavami. Někteří západní politici se obávají, že by mohli poskytováním zbraní a vojenských schopností Ukrajině vyprovokovat Putina k jaderné válce.
Rovněž panují obavy, že přesvědčivá porážka Ruska by vedla k Putinovu svržení a následoval by chaos. Třetím faktorem je přesvědčení, že Rusko musí zůstat důležitým hráčem mezinárodního systému, což by porážka na Ukrajině mohla zpochybnit.
Možnost, že by Rusko použilo jaderné zbraně, však řada expertů odmítá, včetně ředitele americké CIA. Porážka na Ukrajině a změna ruského režimu by ruskou moc v blízkém i střednědobém horizontu nepochybně oslabily.
Diskotéky na Ukrajině? ‚Dělo se to i za druhé světové války, život nemůžete jen tak zastavit,‘ říká historik
Číst článek
Od Ruské federace by se mohly odtrhnout některé její části s neruskou většinou, jako Čečensko, Dagestán, Tatarstán nebo Severní Osetie.
Jádro ruského státu s jadernými zbraněmi a obrovskými energetickými, zemědělskými a nerostnými zdroji by však zůstalo neporušené a životaschopné a mělo by jasné pohnutky jednat v souladu s mezinárodními normami a pravidly, soudí autor analýzy.
Za podporu zachování Ukrajiny jako samostatného státu si zasluhuje uznání Bidenova vláda. Cílem její politiky však není usnadnit ukrajinské vítězství. Prezident a jeho poradci varují před rizikem třetí světové války, a právě proto Kyjevu neposkytují tu nejdůležitější pomoc. Tím se většinou řídí i evropské velmoci.
Je ale paradoxní, že politika, která chce zabránit ruskému vítězství a zároveň odpírat Ukrajině nástroje potřebné k tomu jejímu, zvyšuje pravděpodobnost, že v Evropě vypukne ještě nebezpečnější konflikt.
Mezinárodní podpora bude slábnout
Jak bude válka pokračovat, mezinárodní podpora Ukrajině bude nevyhnutelně slábnout. Její armáda i společnost jsou mnohem menší než ruské, a nemohou tak velkou válku vydržet donekonečna.
Po ostřelování Bělgorodu je 24 mrtvých. ‚Za výbuchy může neprofesionalita Rusů,‘ tvrdí Ukrajinci
Číst článek
Ukrajinská morálka i odhodlání časem zeslábnou. Rusko má sice obrovské ztráty, ale také více zdrojů. S podporou Číny a dalších autokratických režimů může ruská agrese na Ukrajině pokračovat ještě řadu let.
Jestli se dosavadní dynamika války v roce 2024 nezmění, uvízne konflikt na mrtvém bodě jako v Gruzii a Moldavsku, ovšem ruské síly budou okupovat svrchované území sousedního státu v mnohem větším a nebezpečnějším měřítku.
Přestávky v bojích by Rusko jistě využilo k přezbrojení a novému výcviku vojáků a Putinovy imperiální ambice by začaly hledat další oběť.
Jestli Západ na Ukrajině selže, mohou se Putinovým cílem stát pobaltské země nebo Polsko, a pak budou muset svým partnerům v NATO přijít na pomoc Spojené státy.
Naopak úspěch Ukrajiny v novém roce by měl dalekosáhlý pozitivní dopad na evropskou bezpečnost a mezinárodní stabilitu.
Odradil by agresivní autoritářské režimy jako Čína nebo Írán, zlepšil by celosvětovou potravinovou bezpečnost a Putin by nejspíš padl, což by vylepšilo vyhlídky na kvalitnější vztahy Ruska se Západem a stabilnější mezinárodní rovnováhu, soudí Richard Hooker.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu výše.
