Muž, žena, různé, nic, a to kdykoliv. V Německu by si každý mohl měnit kolonku v dokladech podle sebe
Němci by si mohli sami od sebe určit, jaké mají pohlaví – a úřady by se jejich názorem musely za všech okolností řídit. Na výběr by ale měli jen čtyři možnosti. Počítá s tím návrh zákona, který v pátek po dvou letech příprav čeká hlasování v parlamentu. Pokud ho Bundestag podpoří, lidé by mohli první žádosti o změnu v registru podávat od začátku srpna a 1. listopadu by zákon začal skutečně platit.
Úřední změna pohlaví by mohla být v Německu výrazně jednodušší. Němci by si totiž mohli sami určit, jaké mají pohlaví. A co je důležité, úřady by se tím musely řídit.
Konec povinných kastrací pro úřední změnu pohlaví v Česku, oznámilo ministerstvo spravedlnosti
Číst článek
Nový zákon, o kterém v pátek jedná Bundestag, počítá s tím, že v dokladech by si lidé starší 14 let mohli vybírat ze čtyř možností – žena, muž, různé, anebo bez odpovědi. Kolonku s nápisem „pohlaví“ by si mohl vyplnit každý sám podle toho, jak se vnímá. A navíc opakovaně.
Dosud je potřeba ke změně této kolonky získat lékařské posudky. Změna, kterou v pátek projednávaný zákon přináší, se ale týká jen dokladů. Veškeré zdravotní procedury provázející změnu pohlaví zůstanou v Německu i nadále regulované.
Žádná mrtvá jména
Další novinkou je to, že podle nového zákona by nikdo kromě dané osoby nesměl říct, zda měla dříve jiné pohlaví, než jaké má v aktuálních dokladech. To se výslovně vztahuje i na nejbližší příbuzné – třeba pro případ, že by chtěli osobu zesměšnit či jí uškodit.
Taková zmínka by byla povolená jen v případě, že s tím bude konkrétní člověk souhlasit.
Obavy z kriminality
To stejné jako pro příbuzné ale bude platit i pro úřední databáze. Ani tam nebude možné uvádět dřívější obsah kolonky „pohlaví“. Kritizují to ovšem bezpečnostní složky: vyšetřovatelé by kvůli tomu nemohli zjistit, jak se člověk dříve jmenoval. Se změnou pohlaví je totiž spojena i změna jména.
Kanada varuje své LGBT+ občany před zákony v USA. Přibývá tam legislativy proti sexuálním menšinám
Číst článek
Teoreticky by tak policie nemohla ověřit, jestli už byl daný člověk dříve zapsán do trestního rejstříku. Panují tak obavy ze zneužití zločinci. To, že by si mohli úředně změnit pohlaví, by podle kritiků způsobilo zmatek v registrech. A zločinci by si mohli v zásadě vytvářet novou identitu.
Poslanci sice na radu policie vytvořili konkrétní pravidla, jak tomuto předejít, ale ze závěrečného návrhu to vypadlo.
I proto část opozice považuje návrh za chybu a bude hlasovat proti němu. Konzervativní CDU/CSZ a strana Alternativa pro Německo (AfD) mají obavy také z toho, že si lidé budou určovat pohlaví jen tak podle libosti. Změnu v kolonce totiž by totiž lidé mohli dělat opakovaně.
Nezletilí?
Zástupcům CDU/CSU vadí také věková hranice 14 let. O změnu kolonky by totiž mohli žádat i nezletilí Němci. Zákon sice zmiňuje, že by to předtím museli probrat s odborníky, ale norma neupřesňuje, kdo přesně to má být.
Vládní koalice už předem naznačovala, že i při pátečním projednávání je otevřená diskusi. Konzervativci ale žádají širší změny.
Podle poslankyně Zelených Nyke Slawikové je klíčové, aby si německá policie nevedla žádné takzvané růžové listiny. Tak se přezdívalo policejním seznamům homosexuálů, které si dříve úřady vedly pro perzekuci mužů. I právě kvůli tomu se při sepisování zákona se dbalo na to, aby se queer komunita necítila jakkoliv omezená nebo pronásledovaná.
Starý zákon
Spolková vláda změnu nenavrhuje proto, že se posunula společenská debata. Upravit pravidla musí proto, že současná zákon podle ústavního soudu porušuje základní svobody.
Nešlo mi o sex, ale o obličej. Českému pohledu na trans* osoby nejvíce škodí sexualizace, říká Králová
Číst článek
Německé zákony se dosud opírají o legislativu z roku 1980. Podle vládního pověřence pro sexuální menšiny Svena Lehmanna je na čase, aby se po desetiletích napravily chyby. Lidé, kteří si dnes chtějí pouze úředně změnit pohlaví – jen v dokladech, bez lékařských zákroků – musí dosud platit za lékařské posudky a projednání žádostí i několik tisíc eur (desítky tisíc korun).
Aktuálně projednávaný návrh se inspiruje praxí v Belgii, Irsku nebo Švýcarsku.
Horní komora německého parlamentu, Spolková rada, nemusí o zmiňovaném zákonu jednat. Znamená to, že pokud s normou vysloví Bundestag souhlas, tak zákon začne platit od 1. listopadu letošního roku. První žádosti o změnu pohlaví v registru budou moci Němci podávat už v srpnu.
Legislativní změna ale přinese pro německé poslance ještě jednu nutnost, bude potřeba změnit německý zákon o jménech.
