‚Nechtějí nám naslouchat.‘ Na východě Německa před eurovolbami vládne skepse, ze které těží hlavně AfD
V evropských volbách nejspíš výrazně posílí konzervativní a pravicové síly. Hodně si od nich slibuje Alternativa pro Německo (AfD). Podle nejnovějšího průzkumu stanice ZDF může získat 16 procent hlasů. AfD moc neuškodily ani skandály. Maxmilian Krah a Petr Bystroň jsou zapletení do kauzy kolem proruské sítě Voice of Europe. Popírají to. AfD má navíc věrnou voličskou základnu. Na východě Německa v průzkumech dlouho dosahuje na více než 30 procent.
„Děláme klasickou osvětu pro mládež a pěstujeme demokratické hodnoty. V podstatě říkáme: škola je místo, kde se předávají myšlenky – jenže ne dobrovolně. Většinou. Zatímco u nás je to o dobrovolnosti s tím, že se snažíme trochu vzdělávat,“ říká Enrico Deege.
Věnuje se práci s teenagery z východoněmeckého Görlitzu. Sešli jsme se v komunitním centru, které je něco mezi kavárnou, opravnou jízdních kol a učebnou.
„Ukrajinské hranice jsou šest set sedmdesát kilometrů od nás. V podstatě za rohem. A mladé to zajímá, každá rodina to nějak řeší. Stejně jako změny ve společnosti. To, jak sílí AfD. Bavím se o tom s dospívajícími a vždycky mám po pár větách pocit, že jen opakují názor rodičů, a ne svůj vlastní,“ říká Deege.
Sám se angažuje i v politice. Ale jen na okresní úrovni. Na vyšší si podle svých slov netroufá. Prý i pro klid duše.
Síla AfD
AfD je v Sasku mimořádně silná, a to i přes paradox – regionu se daří a v posledních letech se pro něj rozhodla celá řada světových koncernů. Od Volkswagenu, který tam staví elektromobily, až po čipové firmy v čele s tchajwanskou TSMC.
Deege se už už pokoušel fakt glosovat, rozhovoru ale naslouchal pán sedící u vedlejšího stolku. Původně si přišel jen vypít čaj, při zmínce o ekonomice si ale nemůže pomoct.
BIS pustila poslancům odposlechy o Voice of Europe. Bystroň na nich od propagandisty dostal 20 tisíc eur
Číst článek
„No jo, ale ty investice jsou jen pro někoho. Podívej na malé firmy. Vyzobou si to jiní. Mám firmičku v Krušných horách a proti velkým nemám šanci,“ říká pán.
Jeho výklad je doprovázený boucháním do stolu. Muži je kolem šedesátky a citovat ho prý sice můžu – po ujištění, že jsem z českého média – jméno se ale nedozvím. Řeč se velmi rychle stočí ke kritice vlády, ať už saské, tak i té spolkové.
„Nechtějí nám naslouchat. Psal jsem na ministerstvo, když vypsali dotace. A všechno si to vyzobal Siemens a jiní. Mně ani neodpověděli, jsme jim jedno. Tamti si vzali 40 milionů a zmizeli,“ stěžuje si rozlícený pán.
Postupně zaznívají traumata, která jsou ve východním Německu dodnes živá. A brzy se to stočí i k tomu největšímu, které má na východě Německa hluboké kořeny. Zklamání z toho, jak dopadla privatizace.
„Po revoluci se západní Německo přiživilo na tom východním. Třeba továrna na pračky, tu zrušili ze dne na den. A to dělali skvělé pračky. Západní Němci si východ prostě koupili. Levně. Úplně lacino. Místní podniky okamžitě zmizely,“ dodává muž, který po dopití čaje odchází.
Boj proti demagogům
Enrico Deege ho celou dobu poslouchal a ani se ho nesnažil přerušit. Podobné názory slyší každý, kdo se na východě Německa začne bavit o politice. Deege zdůrazní, že pro to má svým způsobem pochopení, ale jeho náhled je jiný.
„Člověk se na minulost často dívá růžovými brýlemi. Ty časy si pamatuju. Polorozpadlé domy, prázdné regály, podvědomý nátlak ze strany většiny. Když si tohle všechno vybavím, tak jsem rád, že jsem se dožil toho, jak je to dneska. Ale samozřejmě, ze současnosti se zaměřujeme na to špatné, z minulosti na to dobré a zapomínáme negativa. A to není výčitka. Tak to prostě je,“ říká Deege.
Příklon k protisystémovým stranám je v Sasku silný už několik desetiletí. Původně z toho těžila postkomunistická strana Die Linke, v posledních letech ale její roli převzala AfD. Obě strany sází i na určitou nostalgii po dávných časech. Sociální pracovníci, kteří hlásají opak a propagují demokratické hodnoty, to mají v regionu poměrně těžké.
„Přímé útoky ne. Toho jsem ušetřený. Ale organizujeme třeba exkurze do Osvětimi. Občas mi někdo z téhle modré strany napíše, že je to super, ale že by nám rádi vybrali lidi, co se na cestu do Osvětimi hodí,“ uzavírá Deege, který se v nejvýchodnějším městě Německa snaží o to, aby mládež už nikdy nenaslouchala demagogům.
Euroseriál
V červnu budou zvoleni noví europoslanci a následně se ustaví Evropská komise, instituce stanoví priority na následujících pět let. Jaká témata vykrystalizovala před eurovolbami? A co hýbe kampaní v členských státech? Nálady v Česku podrobně mapuje projekt Rozděleni Evropou, atmosféru ve zbylých 26 zemích Unie nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a iROZHLASu.
Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.
