Klimatické změny zvyšují ceny kakaa i kávy. Farmáři mají pěstovat rýži bez vody, nabádá analytička
Ceny kakaa šplhají do výšin, brzy si připlatíme i za kávu nebo banány. Důvodem je horší úroda v důsledku změn klimatu. Farmáři si stěžují na sucho, ale také naopak na přívalové deště a choroby rostlin. Expertka na zemědělství a analytička Asociace pro mezinárodní otázky Barbora Chmelová tvrdí, že problém s produkcí kávy se týká všech pěstitelů – od jižní a západní Ameriky až po Etiopii a Latinskou Ameriku.
Už teď farmáři přicházejí o zhruba dvacet procent původní zemědělské výroby. Vlivem změn mají stále menší úrodu, naopak náklady na zavlažování, hnojiva a další dál rostou.
Upozorňuje na to i studie publikovaná v odborném časopise Nature. Stojí za ní výzkumníci z Institutu pro výzkum klimatu v německé Postupimi. Podle tamních vědců by mohly potraviny zdražovat až o tři procenta ročně.
Případ skokového zdražování kakaa na komoditních trzích ale ukazuje, že cena některých komodit může stoupat klidně i pětinásobně.
U kakaa se velcí obchodníci snaží všemi způsoby dostat k dodávkám, kterých je málo. Ti velcí z čokoládoven dokonce kupují produkci příštího roku.
Podle Chmelové plodiny, jako je kakao, káva nebo banány, patří mezi luxusnější, jejich nedostatek asi nebude mít velké společenské dopady. Horší by bylo, kdyby se výrazně snížila dostupnost zemědělských plodin, jako je rýže nebo pšenice.
Jejich nedostatek by podle Chmelové mohl v chudších částech světa vyvolat revoluce nebo konflikty a ohrozit regionální geopolitickou stabilitu. Sama prožila několik let na Filipínách po tajfunu.
„Klimatická změna tam ovlivňuje nejen zemědělskou produkci na polích, také místní komunity, které jsou závislé i na rybolovu nebo sběrů měkkýšů a korýšů z pobřeží,“ vzpomíná Chmelová na rok 2013, kdy Filipíncům pomáhala po obrovském tajfunu.
El Niño a změny klimatu
„Vědci dnes zkoumají vztah mezi jevem El Niño a klimatickou změnou. Udává se, že El Niño bylo dřív spojováno se sluneční aktivitou a množství tepla, které se nakumulovalo mořských dnech. Teď už přemýšlejí i tom, že je tento jev stále víc spojený s projevy antropogenní klimatické změny a globálního oteplování způsobené člověkem.“
Farmáři po celém světě bojují s extrémním počasím. Banány, káva či kakao proto mohou být míň dostupné
Číst článek
„Převažuje názor, že El Niño úzce s klimatickou změnou souvisí, navíc jeho projevy ještě dál zhoršuje. V době, kdy jsem na Filipínách pracovala, tak El Niño znamenalo, že tam několik měsíců nepršelo, jenže jsou tam farmáři úzce zaměření na produkci rýže. A jak všichni víme, rýže se pěstuje na polích zatopených vodou – ta je tam i jako prevence proti nejrůznějším škůdcům.“
„Najednou byli farmáři konfrontováni s realitou, že jim chyběla voda, pole byla suchá a oni nebyli schopni zasadit, a když ano, nevzešla jim ani ta setba.“
Chmelová patřila ke skupině vědců, která se místním snažila ukázat, že existuje inovativní způsob hospodaření, který vymyslel kněz na Madagaskaru. „Je to způsob pěstování rýže bez vody, ale vzhledem k tomu, že tam je vodní způsob doslova zakořeněný, podařilo se nám přesvědčit pouze pár farmářů,“ dodává.
Už i Evropa
Změny klimatu jsou vidět i v Evropě – ať už jde o produkci obilí, nebo chmele.
U nás je to pak určitě změna v produkci ovoce, například meruněk nebo vinné révy.
„Rostliny nebo stromy sice vykvetou, ale dřív. Ve stejné době ještě nelétají téměř žádní opylovači, maximálně čmeláci. Dochází tak k menšímu opylení a pak přijdou mrazy, které už nasazené plody spálí,“ dodává expertka.
Jaká je budoucnost zemědělství nejen v rozvojových zemích? A v čem mohou farmářům pomoct moderní technologie? Poslechněte si Zaostřeno v audiozáznamu v úvodu článku.
