El Niňo přispívá k oteplení, ale mělo by opadnout. Až skončí, budou odchylky menší, říká meteoroložka
Více než 330 miliard korun je evropský účet za loňské škody způsobené extrémním počasím, které posiluje změna klimatu. Vyplývá to z hodnocení dat za rok 2023, které v pondělí vydala Evropská klimatická služba Copernicus ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací. „Každý den v loňském roce byl o stupeň teplejší. Musíme si uvědomit, že na některých místech byla přece jen zima,“ alarmuje meteoroložka a klimatoložka z ČT Taťána Míková.
Ředitel služby Copernicus k výsledkům řekl, že oproti minulým letům, desetiletím i tisíciletí byl loňský rok tak neobvyklý, že některé události překvapily i vědeckou komunitu. Co je, řekněme, nejpřekvapivější a nejzásadnější?
Samozřejmě už víme o tom, že každý z uplynulých deseti měsíců byl nejteplejší v historii měření. Já bych upozornila na to, že evropská služba Copernicus rozšířila období měření.
Už nesrovnávají hodnoty jenom vůči období, kdy máme k dispozici družicová zpracování teploty na celé zeměkouli, ale rozšířila je i na starší řady, které jsou k dispozici z pozemního měření na celé zeměkouli. Je to srovnání s obdobím od roku 1850, což znamená, že se významně dostáváme na hranici predindustriální éry.
V tomto srovnání se dostáváme neobvykle vysoko, protože když si uvědomíme, že každý den v loňském roce byl nejméně o stupeň teplejší, než je za celé toto dlouhé období průměr, tak bychom si měli říct, že to byl opravdu mimořádný rok, kdy jsme měli takto velké teplo.
Totiž jeden stupeň Celsia na celosvětovém globálním průměru znamená, že každé místo bylo o stupeň nebo víc teplejší. Musíme si uvědomit, že na některých místech přece jenom byla zima, i toto všechno se zohledňuje v celkovém výčtu.
I zimní období bylo na celé zeměkouli teplejší, až na nějaké výjimky, které ovšem přebilo to, že na ostatních místech, které jsou plošně obrovské, bylo teplo. A možná bych upozornila i na dva dny v roce, kdy jsme měli teplotu odchylkou dva stupně Celsia, od tohoto dlouhodobého průměru to bylo 17. a 18. listopadu a to je ještě dvojnásobek.
‚Extrémy budou pokračovat.‘ Alpy rychle tají, horka i škod bude přibývat, stojí ve zprávě o klimatu v Evropě
Číst článek
Zástupkyně ředitele služby Copernicus dodala, že je jasné, že ty extrémní události budou pokračovat a že budou kvůli změně klimatu častější a intenzivnější. To nezní optimisticky. Vy jste mluvila o 10 měsících historických teplotních rekordů. Dá se očekávat s oslabením El Niňa, že alespoň v tomto směru k nějakému zlomu dojde.
Svoji roli v tom určitě hraje i jev El Niňo, protože při něm je skutečně zeměkoule ještě o něco teplejší, než by byla v přírodním stavu, kdyby El Niňo bylo v normálním stavu anebo byla La Nina, která je ještě chladnější. Takže ono El Niňo přispívá k jakémusi dodatečnému oteplení a předpokládá se, že by mělo pomíjet.
Už v této chvíli slábne a řekněme, že v červenci už bychom se měli zbavit efektu, kdy v Tichém oceánu je mimořádně teplá voda, která pomáhá rozehřívat nejenom atmosféru, ale i některé kontinenty a potom z následku toho se zeměkoule rozehřívá ještě víc, než kdyby měl Tichý oceán normální teplotu.
Takže musíme říci, že pokud jde o to El Niňo, tak má velice zásadní vliv a až skončí, tak budeme asi zaznamenávat zase trošku menší odchylky, než jsme měli v posledních 10 měsících. Nicméně si myslím, že ten trend nám zůstane pořád stoupající.
