‚Netanjahuova podpora byla nízká, teď je ale na bodu mrazu.‘ Vinu za útok Hamásu dal demonstrantům
Od ledna probíhají v Izraeli protivládní demonstrace. Kabinet Benjamina Netanjahua čelil kritice třeba kvůli sporné soudní reformě. Nyní mnozí poukazují na to, že spolu s armádou selhal při obraně Izraele a zajištění bezpečnosti jeho občanů. „I vládní koalice by teď získala jen dvě třetiny hlasů, které má nyní, což by znamenalo, že už by Netanjahu nebyl schopný sestavit vládu,“ komentuje analytik Jakub Záhora ve speciálu Českého rozhlasu.
S útokem Hamásu na Izrael se důvěra ve vládu Netanjahua zcela propadla. Podle jednoho průzkumu veřejného mínění jí v současné době věří jen 27 procent lidí.
Jordánská pomoc. Letoun královského letectva shodil lékařské zásoby pro nemocnici v Gaze
Číst článek
„Čísla klesla opravdu hluboce. Už v kontextu těch velmi kontroverzních soudních reforem podpora Netanjahua klesala, nicméně teď je na bodu mrazu,“ říká Jakub Záhora, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Odkazuje přitom na vlnu kritiky navrhované soudní reformy, kterou schválil izraelský parlament. Ta omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, což mnozí označují za omezení demokracie.
„I vládní koalice by získala jen dvě třetiny hlasů, které má nyní, což by znamenalo, že už by Netanjahu nebyl schopný sestavit vládu – minimálně se stávajícími partnery,“ pokračuje Záhora.
Demonstrace téměř každý den
Demonstrace proti vládě se v Izraeli konají takřka každý den, a to i přes to, že jsou v současné době kvůli hrozícím raketovým útokům nelegální. Například v sobotu byl obrovský protest před ministerstvem obrany, kde táboří už řadu dní mimo jiné i příbuzní Izraelců před měsícem unesených Hamásem.
Demonstrace se ale často prolínají, a požadují dokonce odstoupení premiéra Netanjahua i přes válku. Požadují ale i navrácení rukojmích. „Řekl bych, že v případě toho druhého požadavku jsou to spíše projevy zoufalství, hněvu a možná beznaděje,“ popisuje zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Jaromír Marek, který se aktuálně nachází v Izraeli.
Tunely pod Gazou jsou plné nástrah, chceme je ničit zvenčí, říká izraelský plukovník, který v nich byl
Číst článek
„Lidé říkají: my chceme zpátky do práce, my tady chceme žit, ale vláda musí splnit svoji část dohody, to znamená, že musí zajistit bezpečí… Izraelci opravdu viní svoji vládu z toho, co se stalo, a považují Benjamina Netanjahua za strůjce toho bezpečnostního fiaska – i přestože Hamás je jasně daným nepřítelem a nikdo nemůže být až tak překvapen, čeho je schopen,“ vysvětluje ve speciálním vysílání Českého rozhlasu k měsíci války Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.
„Ale izraelské bezpečnostní složky měly být připraveny a měly tomu zabránit a to, že se tak nestalo, je vina vlády, takže Izraelci na to nezapomínají,“ dodává.
Netanjahu selhání vlády i přes kritiku nepřiznal. Útok Hamásu se naopak snažil dát za vinu protestujícím s tím, že Hamás čekal na okamžik, až přijdou protivládní protesty a Izrael bude oslaben.
Obvinil také tajné služby a armádu z toho, že mu nedodaly informace o Hamásu a nemohl se tedy rozhodnout. Tento víkend zase prohlásil, že je potřeba prověřit, do jaké míry byl útok motivován tím, že záložní vojáci nechtěli sloužit v armádě. Obě prohlášení později stáhl.
„Je vidět, že Benjamin Netanjahu si už chystá půdu pro ‚den poté‘. V tuto chvíli už přemýšlí jako politik a jde mu o to politicky přežít,“ komentuje Kalhousová.
Neochota uznat Palestinu
Dalším z problémů, které Netanjahu podle mnohých neřeší vhodným způsobem, je izraelsko-palestinský konflikt. Už dvacet let je na stole třeba dvoustátní řešení, které by umožňovalo koexistenci Izraele a Palestiny jako dvou samostatných států. Současná izraelská vláda má ale koaliční partnery, kteří si toto řešení nepřejí.
V Praze se sešlo několik desítek lidí na podporu Palestiny. Požadují ukončení okupace
Číst článek
„Benjamin Netanjahu dokázal přesvědčit Izraelce, že dokáže izraelsko-palestinský konflikt takzvaně ‚managovat‘, to znamená udržovat ho na takové úrovni, že to nebude Izrael příliš zatěžovat… A teď se ukázalo, že tato strategie je naprosto špatná,“ říká Kalhousová. Frustraci kolem dvoustátního řešení ale chápe.
„Na jedné straně je Hamás, který ovládá Pásmo Gazy, a nemůžeme si myslet, že je s Hamásem možné dohodnout dvoustátní řešení… A na Západním břehu je palestinská samospráva, která je nelegitimní, je velmi zkorumpovaná a není efektivní a také nebude schopná prosadit nějaký zásadní kompromis,“ dodává.
„Takže ta situace je politicky zamrzlá. To se bude muset změnit a obávám se, že to bude na strašně dlouho,“ uzavírá ve vysílání Českého rozhlasu.
