Částečně za to může inflace, na vině jsou také neshody v postupu vůči Ukrajině, roli hrají také osobní ambice. „V Itálii cokoliv, co může vypadat divoce, je běžný postup. Tam se může stát opravdu všechno,“ hodnotí pro server iROZHLAS.cz současnou vládní krizi specialista na jižní Evropu Martin Mejstřík z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.

Analýza Řím 6:15 20. července 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Limit: do středy. Premiér Mario Draghi dostal vyměřený čas na to, aby nalezl kompromis v současném vládním patu. „Italská politika je teď v jakémsi vzduchoprázdnu,“ komentuje odborník Mejstřík s očekáváním.

K otřesu došlo minulý čtvrtek kvůli vládnímu balíku opatření na podporu domácností a firem ve výši 23 miliard eur. Hnutí pěti hvězd (M5S) s podobou návrhu nesouhlasilo a ohlásilo, že se proto v Senátu zdrží hlasování.

Vláda ovšem podle pravidel horní komory spojila hlasování o finančním balíku s návrhem na vyslovení důvěry a postoj M5S tedy znamená, že hnutí odepřelo podporu kabinetu jako celku. Přestože Draghi hlasování ustál, neunesl nesouhlas jednoho z koaličních partnerů a podal demisi.

🇮🇹 #Italy might need early elections to overcome a political impasse, government officials said on Friday, after Prime Minister Mario Draghi tendered his resignation in the wake of a mutiny by a coalition partner@JJammine has the story ⤵️ pic.twitter.com/4MNHSZHFig

— FRANCE 24 English (@France24_en) July 15, 2022

To by nebylo léto, aniž by v Římě nebublala politická krize, sarkasticky poznamenává agentura Bloomberg. „Neohrozilo to vládní většinu – ta je v rámci italské politiky široká – ale Hnutí pěti hvězd tím dalo najevo, že nemá důvěru v Draghiho vládu,“ přiblížil Mejstřík.

Což premiér podle spolupracovníka Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Alexandra Lagazziho reflektoval razantním způsobem. „Jasně vyjádřil nulovou toleranci vůči přešlapům nejen Hnutí, ale kterékoliv koaliční straně, která by chtěla podobným způsobem blokovat rozhodovací procesy vlády,“ hodnotí pro server iROZHLAS.cz.

„Jedná se o kalkulovaný a rázný krok od politika, který již nechce nechávat zemi na pospas nekonečnému vyčítání stranických požadavků v době, kdy je třeba akcelerovat legislativní procesy a skutečně řídit zemi,“ přibližuje Lagazzi.

Rektoři, obce i organizace vyzývají Draghiho, aby na postu italského premiéra setrval

Číst článek

Bankéřova obliba

Jenže podáním demise se tato kapitola neuzavřela. Prezident Sergio Mattarella ji totiž nepřijal. Místo toho vybídl premiéra Draghiho, aby našel kompromis a přišel s řešením.

„Prezident se snaží držet u moci vládu, která mu naprosto vyhovuje – protože je to vláda jakési stability a poslední dobou nebylo v italské politice příliš velkých otřesů. Až doposud. Navíc Mattarella je osobně a celoživotně velmi konzervativní politik. Proto mě to z jeho strany vůbec nepřekvapilo,“ říká Mejstřík.

Naopak nejasná je podle odborníka z Institutu mezinárodních studií Draghiho motivace. Zmiňuje spekulace, které v prostoru italských pozorovatelů probíhají. A sice, že podaná demise byl předem domluvený krok mezi premiérem a prezidentem. „Věděl, že mu ji vrátí zpátky a byla to pouze snaha vyděsit lidi a dostat strany k nějakému konstruktivnějšímu jednání,“ popisuje.

Úlek z vyvstalého rizika, že by měl bývalý prezident Evropské centrální banky opustit premiérské křeslo, ilustruje článek v The New York Times. Oznámení vyvolalo v pátek znepokojení a hluboký pocit nejistoty, píše deník. Místní nevěřícně kroutili hlavou nad šálkem espressa, popisuje atmosféru v ulicích.

„Italové byli značně překvapeni, jelikož právě Draghi sliboval (a vykonával) funkci stabilizátora italské politické a ekonomické scény po vlnách covidu a ukrajinské krize,“ poznamenává k tomu Lagazzi z organizace EUROPEUM.

V očích Italů je totiž vnímán jako „záchrance“ eura. Podobně byla vnímaná také jeho role premiéra. Do čela kabinetu se přitom Draghi postavil před rokem a půl.

Platí za velice významnou osobnost nejen italské politiky. Hrál prominentní roli v reakci Evropské unie na ruskou invazi na Ukrajině, připomíná agentura Reuters. Pomohl vypracovat ekonomické sankce vůči Moskvě a zasadil se o dodávky zbraní pro Ukrajince.

Draghi je oblíbený u liberální středo-pravé části společnosti. „Je distingovaný, nejsou za ním skandály. Po turbulencích z posledních let dal zemi stabilitu, proevropské směřování a trošku klidu,“ popisuje jeho pozitiva Mejstřík.

Itálie ve vládní krizi. Prezident dal stranám čas do středy, aby odvrátily pád Draghiho vlády

Číst článek

Směrem k bývalému šéfovi evropské banky se vznáší kritika s ohledem na směr zahraniční politiky a zhoršující se ekonomiku. Analytik Lagazzi doplňuje, že nesouhlasné hlasy zmiňují také fakt, že podání demise z Draghiho strany představuje v dlouhodobém měřítku komplikovaně podanou formu ultimáta: „Vyjadřuje své pevné stanovisko: vládnoucí koalice musí mít rozhodovací jednotu.“

Pád vlády v Itálii není nic neobvyklého. Často k tomu nicméně docházelo kvůli osobě premiéra nebo skandálům s ním spojeným. Což ale v současnosti není ten problém. Draghi jakožto nestraník představuje vzácnou shodu, která dokáže zhmotnit představy o politické reprezentaci většiny italských stran. „Bez něj by za současné situace nebylo možné sestavit žádnou kredibilní a stabilní vládu,“ sází akademik Mejstřík na jeho kvality.

Východisko?

Své mediátorské schopnosti musí nyní předvést v plné síle. Podle odborníka na jižní Evropu z Institutu mezinárodních studií připadají v úvahu dva scénáře možného vývoje. Prvním z nich je domluva Draghiho s předsedou M5S Giuseppem Contem. Premiér by mu mohl nabídnout určité ústupky a vláda široké koalice by mohla pokračovat. To je nicméně podle Mejstříka málo pravděpodobné.

„Zbývá necelý rok do voleb a Hnutí pěti hvězd padají preference. Aktuálně se pohybují na 12 procentech. Jejich voliči jsou mladší, protiestablishmentoví, naštvaní lidi, kteří směřují spíše doleva než doprava. Mají také například velmi kritický postoj k zapojení Itálie do pomoci Ukrajině a dávají straně najevo dlouhodobou nespokojenost,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.

Do vlády přitom vstupovali se ziskem 33 procent. Je to typický osud strany, která se vyznačuje anti-systémovostí a razantní rétorikou a nakonec se do rozhodovacího procesu aktivně zapojí, konstatuje Mejstřík. „Raději přestanou vládu podporovat, aby zabránili dalšímu úbytku voličů, a naopak začnou být více kritičtí,“ předpokládá.

Za úbytkem podpory jsou ale také interní neshody a roztříštěnost strany. To se výrazně projevilo poté, co odešel ministr zahraničí a někdejší předseda M5S Luigi di Maio. Rozkol byl patrný delší dobu, rozhodly ale různé pohledy na pomoc Ukrajině. Zatímco šéf italské diplomacie byl zajedno s Draghiho prozápadním postojem, s humanitární pomocí i dodávkami zbraní, vedení hnutí a stejně tak většina členů byla proti.

Ohrožení velké koalice

Draghiho vláda by se bez podpory Hnutí pěti hvězd obešla, premiér ale nechce v tomto „omezeném“ formátu pokračovat. Proč? Podle Mejstříka jsou za tím obavy, co by hnutí udělalo v opozici.

Druhou variantou je totiž rozpuštění obou komor parlamentu a vypsání předčasných voleb na podzim. Spolupracovník EUROPEUM však vyjádřil obavy, že by současnou situaci v Itálii mohly ještě více zkomplikovat. Pomohly by si jimi především vládní strany. Ale také ne všechny.

„Koalice, kterou Draghi sestavil, byla doposud silná. Pokud by se měla znovu sestavovat po předčasných volbách, existuje tu ‚neustálé‘ riziko, že by se Itálie dál rozdělila na několik politických táborů bez jasného majoritního vítěze,“ představuje možný scénář Lagazzi.

Z pondělního volebního průzkumu pro televizi La7 vyplývá, že volby by za současné situace vyhrála krajně pravicová strana Bratři Itálie s 23,8 procenty hlasů. O jedno procento by zaostala středo-levicová Demokratická strana a třetí by se umístila se 14 procenty krajně pravicová Liga. Hnutí pěti hvězd disponuje 11,2 procent a strana Silvia Berlusconiho Vzhůru Itálie staví na 7,4 procentech hlasů.

„Teoreticky si dovedu představit, že by došlo k divoké koalici, kde by se spojily všechny pravicové strany,“ říká Mejstřík. Naráží na spojení Ligy v čele s Matteo Salvinim a Bratrů Itálie, které vede Giorgia Meloniová. „Jenže tam dochází k paradoxu, že ačkoliv k sobě mají názorově blízko, tak co se týče konkrétně Salviniho a Meloniové – on nikdy nedopustí, aby se stala premiérkou, kdyby měl být součástí. Je mezi nimi silná konkurence na osobní rovině,“ dodává odborník z Karlovy univerzity.

Termín předčasných voleb by měl vyhovovat větší části současného kabinetu – hlasování by se uskutečnilo ještě před zimou, které se Evropa obává s ohledem na možné projevy nedostatečných dodávek zejména ruského plynu.

Macron, Scholz a Draghi se setkali se Zelenským. Západní státníci navštívili také Irpiň

Číst článek

„Vládní strany tím využijí slabost Pěti hvězd, která je teď patrná a zároveň trošku předběhnou stále narůstající podporu Bratrů Itálie. Čím dřív volby budou, tím větší je šance, že lidé nepodlehnou slibům pod vlivem toho, co se stane na podzim z hlediska energií a inflace,“ myslí si Mejstřík.

Krize, která pravděpodobně na podzim nastane, bude podle něj napomáhat získat hlasy nespokojených voličů a těžit z toho budou přirozeně strany, které se nebudou podílet na vládě.

Zda budou nebo nebudou vypsány předčasné volby, podle experta záleží na tom, jak si strany spočítají, nakolik by to pro ně bylo výhodné. Řádný termín italských voleb připadá na jaro příštího roku, jednalo by se tedy o zhruba půlroční posun.

Italská ekonomika

Výpadky dodávek plynu ze strany Ruska se v Itálii promítnou, země jimi suplementuje zhruba čtvrtinu svých potřeb. V porovnání s dalšími evropskými státy se s tím však dokáže vypořádat. „Má plynovod z Alžírska, ropu dováží z Libye a v neposlední řadě – v Itálii jsou terminály na zkapalněný plyn,“ poznamenává Mejstřík.

S energetickými zdroji si tak podle něj země poradí, horší to bude z pohledu narůstající inflace, protože italská ekonomická stabilita je mnohem horší než v případě jiných evropských zemí. „V Itálii jakýkoliv ekonomický otřes má mnohem větší dopady i na společnost, která je k těmto změnám citlivější,“ říká. K tomu nepomáhá ani fakt, že Italové jsou v názoru na pomoc Ukrajině rozpolceni, což stupňuje naštvanost.

„Pro skutečné zlepšení ekonomické situace Itálie je třeba funkční legislativa, operativní exekutiva a silná vláda, která reformy plně podporuje. To je v zásadě jádrem ultimáta Draghiho,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz analytik Lagazzi.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít