Jak se Rusko postaví k přijetí Finska do NATO? Bude vyhrožovat, ale jsou to jen slova, míní analytik
Finsko se brzy stane členem Severoatlantické aliance. Co to ale bude pro NATO znamenat a co se změní pro Finy? „Je to svým způsobem úplně nová éra, ve které se nebudeme snažit s Ruskem hledat funkční vztah víc, než je nezbytně nutné,“ odhaduje analytik think-tanku Finský institut mezinárodních záležitostí Henri Vanhanen.
Finsko se každou chvíli už definitivně stane členem NATO. Změní se tím něco v porovnání s posledními měsíci?
Nezapomínejme, že Finsko bylo úzkým partnerem NATO už od roku 1994 a od té doby se podílí na některých jeho aktivitách, upravilo svou armádu, aby odpovídala vojenským standardům NATO, a také s NATO vedlo politický dialog i cvičení, pokud jde o obranu severní Evropy. Takže to nebude moc velká změna, pokud jde o armádu.
Musíme tedy samozřejmě počítat s integrací do regionálního plánování (obrany, pozn. red.), což bude změna pro všechny zapojené země v celém regionu. To zabere roky.
Jak budeme bojovat bok po boku, jak budeme společně bránit náš region, to je vojenský aspekt, ale myslím, že zajímavější bude politická integrace Finska a Švédska do NATO, obzvlášť pro Finsko.
Jako partneři Aliance si můžete vybírat způsoby, jak se zapojíte do aktivit NATO.
Finsko se dlouhou dobu snažilo příliš neprovokovat Rusko a zároveň dávat najevo, že má spojence a že máme k NATO blízko. A to se změní. Je to svým způsobem úplně nová éra, ve které se nebudeme snažit s Ruskem hledat funkční vztah víc, než je nezbytně nutné. Jako členové NATO se ale musíme naučit vystupovat jménem celé Aliance, nejen si vybírat to, co je pro nás dobré. Že musíme Rusku umět dát najevo sílu celého NATO, pokud to bude potřeba.
To je kulturní změna, přestat být zemí, která je mimo vojenské aliance, a zabere roky, než se ta mentalita změní. Ale když se podíváte na průzkumy veřejného mínění, téměř všichni Finové jsou pro NATO, parlamentní strany jsou pro NATO, takže Finsko je připravené. Ale zabere to čas.
‚Obranu nelze dělat napůl‘
Být členem Severoatlantické aliance může znamenat pocit bezpečí. A řada zemí před tím, než začala válka, snižovala své výdaje na obranu a omezovala svou obranu, ukončovala brannou povinnost. Můžeme z dlouhodobého hlediska čekat něco podobného i od Finska?
Rozhodně ne. Finsko má sdílenou vzpomínku na dvě nevyprovokované války proti Sovětskému svazu a pak na život pod jeho vlivem během studené války, i když jsme se snažili být neutrální.
V Haagu začne soud s bývalým prezidentem Kosova. Hashim Thaçi se měl dopustit zločinů proti lidskosti
Číst článek
Myslím, že mnohým lidem to dává jasně najevo, že obranu země nelze dělat napůl. Po konci studené války, když většina států rušila brannou povinnost a zmenšovala armády, Finsko bylo jednou z těch zemí, co to neudělaly. Nezapomenete, kvůli hranici, kterou máte, kvůli zkušenostem, které máte.
Finská zkušenost říká, že pokud chcete být v bezpečí před Ruskem, musíte umět dát najevo sílu. Jinak bude ten už tak nevyvážený vztah mezi Ruskem a Finskem ještě víc nevyvážený. Vstup do NATO je jedním ze způsobem, jak tu nerovnost zase trochu vyvážit, zajistit, že Rusko není pro Finsko hrozbou.
Finové se, myslím, nebáli, že by Rusko vzalo tanky a přejelo by hranice, to nebyl důvod, proč se přidat do NATO. Rusko využívá své jaderné zbraně k nátlaku v tom smyslu, že o jejich použití mluví neurčitě. A pokud by Finsko bylo mimo ochranu článku 5 NATO v jakési šedé zóně, pak by bylo víc v ohrožení ruským jaderným vydíráním.
V takovém případě by taky pro některé země bylo možné nechat Finsko napospas Rusku, protože by neměly závazek ke společné obraně. Takže pro Finsko je NATO především ochrana před jadernými zbraněmi.
Lipavský jedná v Polsku s protějšky z takzvané bukurešťské devítky o pomoci Ukrajině
Číst článek
Pak je tu obrana a odstrašení. Pokud jde o konvenční zbraně, bude spočívat především v regionální spolupráci mezi severskými zeměmi, s Pobaltím a v zapojení Američanů a Britů. Jsem napjatý, jak se tenhle potenciál využije.
Už je tu dohoda severských zemí na společných vzdušných silách. To samozřejmě zabere roky, ale je to ukázka potenciálu pro to, co může v tomhle regionu vzniknout. Myslím, že za 15 až 20 let bude tenhle region vypadat o dost jinak, bude to takzvaná Pevnost Sever.
Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko mají společně přes dvě stovky moderních stíhaček, švédské ponorky, finskou armádu, která má v případě války 280 tisíc mužů. To bude velká síla odrazující od případného konfliktu.
‚Rusko je ublížené‘
Když už mluvíme o hrozbách, ve středu se objevila ruská výhrůžka, bylo to na stránkách ruské ambasády ve Švédsku, ale byla nasměrovaná i proti Finsku, protože mluvila o nových členských státech. Jak vážně máme takové výhrůžky brát?
Ve Finsku máme takový příběh o lišce, která chce sežrat v lese ovoce. Když na něj ale nedosáhne, tak řekne, že stejně je kyselé a že ho nechce. Tak to je myslím tenhle případ. Když Rusko nemůže Finsko zastavit od vstupu do NATO, tak bude pak dělat takovéto výhrůžky.
Rusko je ublížené a bude vyhrožovat, ale slova jsou jen slova. Víme, že Rusko svou zahraniční politiku staví na stížnostech proti rozšiřování NATO a amerického vlivu na evropskou bezpečnost.
Ruské výhrůžky Švédsku pro případ vstupu do NATO vyvolaly ve Skandinávii vlnu nevole
Číst článek
Tímto pohledem je téměř přirozené, že Rusko reaguje, jak reaguje, pokud jde o jejich rétoriku. I kdyby Rusko přesunulo jednotky na finské hranice, tak by to nebylo překvapení, je to věc demonstrace síly a zachování tváře.
Na to si musíme zvyknout, skončila éra, kdy konfrontace mezi Evropou a Ruskem byla skrytá, teď jsme ve fázi, kdy Rusko otevřeně označuje NATO a Západ za své nepřátele. A protože Finsko a Švédsko se stanou členy NATO, budeme také součástí téhle rétoriky.
V minulosti se přitom Rusko snažilo vrazit klín mezi Finsko a Západ. Třeba v roce 2016, když Putin navštívil Helsinky, prohlásil, že NATO bude rádo bojovat do posledního Fina.
Implikoval tím, že Severoatlantická aliance si vytváří jen skupinu loutek bez vlastní vůle. Snažil se tím také říct, že Finsko a Rusko má mimořádné vztahy, které se NATO snaží zničit. A teď nejspíš budou říkat, že Finsko a Rusko mělo své mimořádné vztahy, které Aliance zničila.
Je to jen snaha vrazit klín mezi Finsko a Západ, ale nemyslím si, že to v budoucnu bude fungovat a takovýmito hrozbami
A co Švédsko? Nemá se obávat, že teď zůstane samo do té doby, než i jemu potvrdí Turecko a Maďarsko přihlášku do NATO?
Ne, nemá se obávat. Nic nenaznačuje, že by Švédsko dříve, nebo později nevstoupilo do NATO. Jedním z možných termínů, do kdy se to má stihnout, je summit NATO ve Vilniusu. To je ovšem termín, který stanovilo vedení NATO, Finsko a Švédsko, ne Turecko a Maďarsko.
Bělorusko vysvětluje souhlas s umístěním ruských jaderných zbraní ‚bezprecedentním‘ tlakem NATO
Číst článek
Je ale důležité si uvědomit, že není žádný principiální problém, proč by Turecko nebo Maďarsko odmítaly rozšíření NATO.
Jsou tu dvě země, které se snaží maximalizovat svůj vlastní prospěch, získat maximum tím, že budou Švédsku proces zdržovat a prodlužovat. Turecko stanovuje časový harmonogram a Maďarsko ho následuje.
To bylo vidět v případě finské přihlášky. Jakmile turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že Turecko finskou přihlášku schválí, Maďarsko to okamžitě oznámilo taky. Je tu vidět jasná návaznost. Je tu zjevné spojení mezi Ankarou a Budapeští a stejné to bude i v případě Švédska.
Maďarsko může tu hru hrát jen tak dlouho, jak ji bude hrát Turecko, protože Turecko je pro NATO důležitější než Maďarsko, mají větší prostor k manévrování. S americkými partnery nejedná Maďarsko, ale Turkové.
Je tedy Švédsko bezpečné? Když se podíváte na mapu, jakmile bude Finsko v NATO, tak je Švédsko obklopené zeměmi NATO. Jsou to zároveň země, které jsou Švédsku velmi blízké, se kterými už teď vojensky spolupracuje a které mají jasný zájem na tom, aby se co nejdříve dostalo do NATO.
A budou s ním v oblasti obrany spolupracovat bez ohledu na stav přihlášky. To je pro Švédsko největší zlepšení bezpečnosti za posledních 200 let. Myslím, že se nemají čeho bát.
Přijetí Švédska
Vím, že je to otázka za milion, ale kdy si myslíte, že tedy Švédsko konečně bude moci vstoupit do NATO?
Pevně věřím, že se to stihne do summitu ve Vilniusu. Samozřejmě, záleží to na výsledku tureckých voleb, kdo bude u moci. U Turecka ale jasně vidíme, že problém není samotné rozšiřování Aliance, že jde o něco jiného. Že toho může využít pro politiku domácí půdě, pro získání nějakých věcí od Spojených států, je to spousta věcí najednou.
Expert: Rusko dává najevo, že má Bělorusko na své straně. Jaderné zbraně může vypálit i ze svého území
Číst článek
Myslím, že pokud turecký prezident, ať to nakonec bude kdokoliv, přijede na summit a řekne, že vyřešil neshody, naše výhrady byly vyslyšeny, tak to může podat jako své řešení, že on to řešení našel.
Na domácí půdě může dát najevo, že přinutil Švédsko vyslyšet turecké požadavky a pak jet na summit NATO a říct, že dokončuje rozšíření Aliance, vyřešil všechny problémy. Summit je politickou příležitostí to vyřešit, pro NATO i pro Turecko.
Ale dejme tomu, že se ve Švédsku ještě něco stane, například další pálení Koránu. To je důvod, proč to ještě dál odložit.
Turecko to ale nemůže prodlužovat věčně, bylo by to ohrožení politiky otevřených dveří NATO. Turecký postup má svá omezení, ale tím, že uznali Finsko, tak ze sebe sňali část tlaku. Ukázali tím, že nejde o žádnou dohodu s Ruskem, protože schválili zemi, která má s Ruskem hranici. Tím jasně potvrdili, že nejde o žádný ústupek Rusku.
Do summitu NATO, nebo do konce roku, to jsou mé dva odhady. Optimistická verze říká, že to bude na summitu ve Vilniusu, ale kdyby ne, tak do konce roku.
To, co se Turecko snaží získat, by mohlo asi prudce snížit svou hodnotu, kdyby to Ankara přehnala...
Ano. A viděli jsme v případě schválení Finska, že když je rozhodnuto, tak je okamžitě rozhodnuto. To rozhodování se nejspíš děje v úzkém kruhu, a to jde rychle. Před dvěma týdny byl prezident Niinistö v Ankaře a už jsme schválení.
Ukrajina chce zahájit jednání o vstupu do Evropské unie již letos v prosinci. Do NATO ihned po válce
Číst článek
Se Švédskem to asi bude podobné. Celé je to velká, neprůhledná situace, u které lze těžko odhadovat, protože v Ankaře i v Budapešti v tomto případě nejspíš rozhoduje velmi malá skupina mužů, a jakmile ti rozhodnou, tak jen vyšlou pokyn parlamentům a věci se začnou rychle hýbat.
Jsem optimista. V Maďarsku to bylo 182 pro a myslím, že šest proti. To znamená, že to nikdy nebyl problém, že šlo o něco jiného. Proto myslím, že si to Finové a Švédové nesmějí brát osobně.
Ovlivní vstup do NATO politiku následující vlády, ať už v ní bude kdokoliv?
Bude to první vláda, která reálně bude součástí Aliance. Politicky to ze začátku asi pro lidi bude zajímavé, ale brzy se to stane součástí běžného života, možná tu a tam uvidíte vlajku. Myslím, že média se budou zajímat.
Je to, jako když se narodí dítě a každý chce vidět ty první krůčky. Je to speciální, i když je to vlastně všední věc, chůze. To bude zajímavé sledovat. Bezpečnostní situace je velmi napjatá, je tu důvod postupovat co nejrychleji. Myslím, že uvidíme chuť integrovat obranu, spoustu cvičení a podobně.
Je tu všeobecná shoda, nikdo nebude to rozhodnutí rozporovat. Bude to zajímavé sledovat, ale politicky to nebude velká věc.
Prvním velkým úkolem bude dostat do Aliance Švédsko a podporovat celý ten proces, jednat s Turky, Maďary, Američany, Švédy, představiteli NATO. Hlavní debata v následujících letech ale bude vývoj války na Ukrajině, vývoj v samotném Rusku, pokračování podpory pro Ukrajinu.
Pomoc pro Ukrajinu
Když už mluvíme o podpoře Ukrajiny. Jak máme rozumět kroku premiérky Sanny Marinové, která při návštěvě Kyjeva nabídla Ukrajině finské stíhačky F-18, čímž všechny překvapila? A nedávno se objevila i informace, že navzdory postoji armády prosazovala, aby Finsko poslalo více tanků...
Myslím, že pokud jde o tanky, tak by Finsko mohlo dělat víc. Pokud jde o stíhačky, tak to je něco jiného. Víme, že ty naše stíhačky jsou nastavené tak, že je budeme používat až do úplného opotřebování. Je složité předat je komukoliv, třeba Ukrajině, aniž bychom u toho neohrozili svou vlastní obranu, a nahradit je něčím jiným.
Lipavský jednal se šéfem NATO: Kritika ruského šíření jaderných zbraní i otázka vstupu Ukrajiny do Aliance
Číst článek
Až dostaneme nové stíhačky F-35, první mají přijít v roce 2026, tak v plném provozu budou až v roce 2030. Během té doby není žádné přechodné období, kdy bychom je mohli staré stoje předat dál, ani v roce 2026. A i to je dost daleko.
I pokud bychom je v té době poslali, tak, protože je plánujeme totálně opotřebovat, už z nich bude šrot. A kdybychom jim chtěli prodloužit životnost, tak by to Finsko stálo miliardy eur. Nebylo by tedy lepší ty miliardy poslat Ukrajině než zachraňovat stíhačky, které můžeme stejně poslat až za několik let? To je politické rozhodnutí.
Pokud jde o Marinovou, ona je neslíbila, ona řekla, že stíhačky projednáme. A to můžeme udělat. Ta diskuse je krátká: ne, nejde to. Pokud zavoláte jakémukoliv vojenskému expertovi uvnitř státního aparátu nebo veliteli ozbrojených sil, tak vám to nejspíš vysvětlí ve třiceti vteřinách, proč to nejde.
Otázka je, proč o tom vůbec mluvit, když je jasné, že to nejde. Nebylo by lepší říct, že podporujeme Ukrajinu, nabídnout výcvik a přesvědčovat jiné země, že mají poslat své stíhačky, jestli mohou? Pomoct finančně, něco takového. Nenabízet finské Hornety, to není reálné.
V souvislosti s těmito nabídkami se objevili spekulace, jestli to pro Sannu Marinovou není cesta, jak si najít místo, pokud by nevyhrála volby a skončila v opozici. Můžeme čekat generální tajemnici NATO Sannu Marinovou?
No, žena v čele Aliance ještě nebyla, takže...
A estonská premiérka Kaja Kallasová volby vyhrála a má tedy teď spoustu práce…
To nejspíš ano. Uvidíme. Marinová je stále mladá, nepochybně má před sebou velkou budoucnost, nepochybuju, že si najde své místo, ať už volby dopadnou jakkoliv.
