Tálibán chtěl na svém začátku hlavně obnovit ideologickou čistotu po invazi Rusů
Čeho chce vlastně Tálibán dosáhnout? Otázka, kterou si teď Západ pokládá s tím, jak se radikální islamistické hnutí zabydluje na mocenských pozicích Afghánistánu. Na identitu současného Tálibánu se zaměřuje německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Snadná odpověď neexistuje, samotný Tálibán je totiž pestrou směsicí různých proudů. Ve hnutí se potkává důraz na tradici s reformovaným islámem, duchovními proudy súfismu, nebo kmenovým myšlením. Vše je navíc ovlivněné překotnou modernizací probíhající za časů války a bojů.
Rozdíl oproti ostatním islamistickým bojovníkům je nicméně patrný už od vzniku, myslí si autor analýzy v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Na rozdíl od nich se podle něj Tálibán nesnaží vybudovat novou společnost, ale chce uchovat tu starou.
Podle analytika se dá říct, že hnutí ideologicky zamrzlo v atmosféře paštúnské vesnice v době sovětské invaze. Tálibánci se nefotí s koránem, ale s motorkami a zbraněmi.
Nejvýraznějším znakem Tálibánců je pak snaha hrát roli ochránců tradiční patriarchální společnosti, ve které muž vládne domácnosti pevnou rukou a žena se nesmí ozvat.
Autor analýzy připomíná, že Tálibán vznikl v prostředí náboženských škol v rámci snah obnovit ideologickou čistotu po letech sovětské invaze. Tento cíl se posléze přenesl do celé společnosti.
Po americké invazi bylo ale potřeba nové téma. Tálibán se podle analytika rozhodl oslovit publikum složené z venkovských mužů – tentokrát se slibem zatočit s korupcí, kterou se vyznačovala nová vládnoucí afghánská vrstva.
Na některé Afghánce zároveň zřejmě stále funguje také opakovaný slib návratu starých pořádků s právem šária, a to v kombinaci s přetrvávajícím kmenovým myšlením.
Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu.
