Je Fialova vláda propadákem? Komentátor o naštvání voličů a hledání příštího premiéra

Praha 19. října 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dva roky od voleb, dva roky do voleb, vláda vstupuje do druhého poločasu a podle Petra Fialy z ODS, premiéra s dobrým skórem. Jak si mám to dobré skóre představit?
Mně to vyjádření přišlo docela komické, ale na druhou stranu chápu, že premiér musí být povinně optimistický. Co asi má říkat? Má říkat, já, Petr Fiala, jsem nejméně populární premiér v zemích Evropské unie, moje vláda má zhruba stejnou podporu, jako vláda Andreje Babiše za covidu, kdy každý den zbytečně umíraly stovky lidí, a to všechno se začíná propisovat do preferencí, které vůbec nenasvědčují tomu, že by se moje vláda měla v druhé polovině zvednout? Tohle samozřejmě premiér nikdy říkat nemůže, musí povinně roztleskávat. A pokud jde o ten dobrý výsledek z prvního poločasu, tak bych řekl, když hraje, třeba Moldavsko se Španělském a po prvním poločase je to 0:2, tak může Moldavsko říkat, že to je docela dobrý výsledek.

Ale 0:2 není výsledek, který by si Petr Fiala přál. Ty jsi už říkal, že je to nejméně populární premiér.
Podle britského výzkumu společnosti Morning Consult je to nejméně populární premiér v zemích Evropské unie. Na druhou stranu je ale nutné říci, že je opravdu v polovině volebního období. A v polovině volebního období to zpravidla bývá tak, že vláda zrovna neláme rekordy popularity. Když se podíváme třeba do Německa, tak je na tom vláda kancléře Scholze pokud jde o důvěru veřejnosti ještě hůř než vláda Petra Fialy. Nebo ve Francii prezident Macron má také zhruba nějakých 26 až 27 % popularity. Takže to není nic až tak zvláštního.

Čím si podle tebe vláda rozezlila lidi nejvíce?
Vláda Petra Fialy je opravdu extrémně nepopulární, je tak nepopulární, jako byly vlády pouze v dobách velkých vládních krizí, což je co říci. A čím to je? Myslím, že jde o kombinaci faktorů. Na jednu stranu má Petr Fiala pravdu v tom, že jeho vláda musela řešit několik krizí najednou. Nemohla vědět, že vypukne válka na Ukrajině, že agresivní Putinův režim zaútočí na slabšího souseda. Nemohla tušit, že se bude muset vyrovnat s přílivem uprchlíků, což udělala po mém soudu velmi dobře. Nemohla tušit, že přijde velká energetická krize, a nemohla tušit, že přijde opravdu nejvyšší inflace od začátku 90. let. Těch záležitostí je opravdu hodně, nicméně všechny tyhle věci jsou objektivní danosti, které nepřispívají k dobré atmosféře ve společnosti. To je věc číslo jedna.

Ovšem do nevelké důvěry veřejnosti ve Fialův kabinet se propisují také záležitosti, které se týkají fungování vlády. Je to zejména neplnění základního volebního slibu, že se nebudou zvyšovat daně. Na jednu stranu se dá říct, že objektivní situace způsobila, že se daně zvyšovat musí. Připomeňme, že se zrušila řada daňových výjimek, takže se vlastně zvýšily daně úplně všem. Petr Fiala může říkat, že jsme to museli udělat. Ale jeden ze zásadních slibů, který byl dán před volbami a který byl napsán v koaliční smlouvě a následně v programovém prohlášení, zněl, že se nic takového dít nebude. A my z historie víme, že na toto jsou voliči extrémně citliví. A tohle voliči vládě Petra Fialy velice dlouho nezapomenou.

Vláda skutečně musela něco dělat s vysokým a postupným zadlužováním země, musela do toho nějakým způsobem razantně sáhnout. Vymyslela úsporný balíček, který rozezlil velkou část společnosti, ale nesměřuje se tak právě k tomu, aby se ozdravily finance České republiky? Není vhodné přičíst to vládě k dobru?
Myslím, že dochází k zajímavému paradoxu, že ozdravným balíčkem (jak to vláda velkoústnatě nazývá), nakonec vláda naštvala úplně všechny. Lidi, kteří mají hlouběji do kapsy například právě zvyšováním daní skrze rušení daňových výjimek na školkovné, skrze znovu zavádění nemocenského pojištění pro zaměstnance a tak dále a tak dále. Všechny nízko a středně příjmové rodiny přijdou o nějaké peníze. To je jedna část společnosti, jedna část elektorátu. Ale druhé části elektorátu, což byli především voliči ODS, TOP 09 a asi o něco méně Starostů, lidovců a ještě méně Pirátů, ale přesto středopraví voliči, tak té záleží na tom, aby české veřejné finance byly zdravé. Těmto voličům záleží velmi na budoucnosti, a to z toho důvodu, že oni sami tak hluboko do kapsy nemají, takže se mohou dívat na celek. Ale co teď v tom balíčku vidí? Vidí to, že vláda Petra Fialy s dominantním podílem ministra financí Zbyňka Stanjury přišla s úsporami ve výši 90 miliard v příštím roce a zhruba 150 miliard v roce dalším. A když se podíváme na rostoucí dluh České republiky, který stále roste takřka nejrychleji v Evropské unii, tak to je naprosto nedostatečné. Takže na jednu stranu vláda naštvala ty, kteří na tom nejsou ekonomicky dobře, a na druhou stranu tím, že balíček není dostatečně razantní (což mimochodem vládě vytýká i prezident Petr Pavel), naštvala svoje vlastní voliče, kteří si mysleli, že konečně přijde vláda, která se opravdu zodpovědně a skrze razantní úspory, skrze strukturální reformy a třeba i – v menší míře – skrze zvýšení nějakých daní zasadí o to, abychom za pár let nenarazili do dluhové zdi s razancí stíhačky.

Nejsou lidi

Když zůstanu u sportovní terminologie, překvapuje tě, že přestože do poločasu proběhlo nějaké střídání, tak klíčoví hráči zůstávají na svých postech, navzdory tomu, že se na ně snesla poměrně velká kritika, a to i z vlastní tribuny?
Myslím, že na to nic překvapujícího není. A má to dva důvody. Zaprvé, když to řeknu žargonem osmdesátých let minulého století, tak nejsou lidi. Koho by ODS měla na post ministra financí místo Zbyňka Stanjury? Pana Skopečka, tři tečky a dál nic.

A co post ministra spravedlnosti?
To je druhý moment, který jsem chtěl zmínit. Na post ministra spravedlnosti by samozřejmě mohla přijít řada lidí, ale Pavla Blažka nikdo nevystřídá z toho prostého důvodu, že je to pro premiéra Petra Fialu velice blízký člověk. Oni se velmi dobře znají z Brna. Říká se, že Pavel Blažek byl tím, kdo Petra Fialu vymyslel, kdo ho přivedl do ODS a kdo stojí za jeho vzestupem. Pavel Blažek je také člověk, který se dokáže domluvit úplně s každým. To je ten známý případ ministra zahraničí pana Lipavského, se kterým měl zásadní problémy bývalý prezident Miloš Zeman. A kdo to byl, kdo nakonec domluvil, že Miloš Zeman na jmenování pana Lipavského ministrem zahraničí kývl? Byl to Pavel Blažek, který patřil mezi lidi, kteří byli na Hradě pečení vaření.

Petr Fiala mu opravdu vděčí za mnohé. Pavel Blažek je taková spojka na všechny strany. Je taky vysoce nepopulární a veřejnost ho odmítá. Kauza, kdy se Pavel Blažek sešel s proruským lobbistou Martinem Nejedlým a tvrdil, že to bylo náhodou, protože byla bouřka, ale přitom se pět hodin bavili v hospodě, myslím tuhle vládu velmi poškodila. Ale když si Petr Fiala vyhodnotil, jaké škody mu to způsobuje, a co mu Pavel Blažek přinesl a co mu je ještě schopen přinést, tak ho zkrátka podržel. A z tohoto důvodu tam Pavel Blažek, jak to taky říkal Miloš Zeman, sedí a bude sedět

A co post ministra vnitra? Vit Rakušan ze Starostů čelí dlouhodobě kritice třeba za kauzu Dozimetr.
Post ministra vnitra je, myslím, naprosto pevný. Ostatně to je bod tři, proč nedochází k razantnějším personálním změnám. Vláda je pětikoaliční a za každý rezort, který přísluší té které straně, odpovídá ta která strana sama. A Starostové jednak nikdy nepustí post ministra vnitra. A dále platí, že nejenže je Vít Rakušan předsedou STANu, ale STAN vůbec nemá za Víta Rakušana alternativu. Opět se dostáváme k tomu, že nejsou lidi. A nejde jen o jednotlivé ministerské posty, lidi nejsou ani uvnitř těch jednotlivých stran. Takže je myslím úplně jasné, že Vít Rakušan zůstane ministrem vnitra až do konce volebního období, nebo do konce fungování této vlády.

Kauzy a napětí v týmu

Když už mluvím o Dozimetru, tak ten vyvolává rozpory mezi Starosty a Piráty. Cítíš tam nějaké napětí? Dělal jsi rozhovor s Vítem Rakušanem, kde se k tomu vyjadřoval.
Hovořil jsem s Vítem Rakušanem, hovořil jsem i s Ivanem Bartošem a myslím, že napětí v tomto případě je…

…zase eufemismus.
Eufemismus je slabé slovo. Protože oni k sobě měli hodně blízko, hodně si věřili. Ale vývoj, ke kterému došlo už v den voleb, vedl k výbuchu koaliční spolupráce mezi Piráty a Starosty. Piráti, kteří si mysleli, že jsou v té koalici se Starosty silnější, najednou zjistili, že mají čtyři poslance. Byl to pro ně totální výbuch, ale byl to i výbuch koaliční spolupráce. Teď tam panují velké antipatie, taková vzájemná kyselost. Jak Piráti, tak Starostové říkají, že s tím druhým už opravdu nikdy. Piráti říkají, že Starostové proti nim organizovali nějakou kroužkovací kampaň.

Vadí jim šifrovací mobily.
Vadí jim šifrovací mobily. Předseda poslaneckého klubu Michálek je politik toho typu, který někdy rychleji mluví, než myslí. Opravdu, co na srdci, to na jazyku. A vypouští takové věci, jakože STAN použil – a teď se pokusím citovat co nejpřesněji – peníze nakradené v Dopravním podniku skrze kauzu Dozimetr na kroužkovací kampaň ve volbách. To jsou všechno záležitosti, které vylučují nějakou další spolupráci těchto dvou stran. Takže jsou tady obrovské třenice mezi Piráty a Starosty. Pak jsou ve vládě také třenice uvnitř koalice SPOLU, což vidíme na tom, že koalice SPOLU stále ještě nebyla schopná říct, jestli půjde do evropských voleb jako koalice, anebo jestli půjde každá ze tří stran zvlášť, anebo jestli půjde na jednu stranu ODS a na druhou stranu by se nějakým způsobem domluvili lidovci a TOP 09. Tam je také vidět, že ochota ke spolupráci do budoucna není zcela stoprocentní.

Takže hapruje komunikace jak uvnitř vlády, tak i na venek? Protože komunikace je něco, co je současné vládě vytýkáno dlouhodobě.
Samozřejmě, že hapruje komunikace na venek. Není to jenom tak, že by vláda neměla strategickou komunikaci. I když je samozřejmě problém, že na vládě existuje oddělení strategické komunikace, které má asi pět lidí, a ti ministři, kteří to se strategickou komunikací myslí vážně a vůbec tuší, co to je, tak si dělají svoje odbory strategické komunikace na svých vlastních resortech. Typicky na ministerstvu vnitra má paralelní strukturu Vít Rakušan, něco podobného je na ministerstvu obrany. Takže vláda jako taková komunikaci organizačně nemá dobře promyšlenou. Jenomže, i kdyby ji promyšlenou měla, tak – marná sláva – musí mít zboží, které bude komunikovat. Řeknu to na příkladu sestavování konsolidačního balíčku. Byla tam spousta dohadů, byla tam spousta změn. Na začátku byly probírány priority vlády jako například školství, ale školství dostalo peníze až na základě dodatečných jednání. Byly tam komické záležitosti typu lidoveckého úporného trvání na tom, že se tady asi všichni máme opíjet nejradši tím nezdaněným tichým vínem, které bude mít výhodu vůči ostatním druhům alkoholu. A tohle všechno dohromady dává takový chuchvalec, který zaplavuje veřejný prostor, a člověk, který to sleduje, je tím totálně zahlušen a říká si, jaký tam mají šílený zmatek. V tomhle případě by, myslím, sebelepší strategická komunikace nepomohla.

Udržovací druhý poločas

Když teď Petr Fiala na billboardech slibuje do druhého poločasu restart Česka, nezasloužila by restart i vláda?
Vládu není možné restartovat. Vláda je složená z pěti stran, které se daly dohromady proto, aby tady nevládli Andrej Babiš s Tomiem Okamorou. Jakýkoliv restart je v podstatě vyloučený, protože není možné jinak sestavit koaliční konstelaci. To za prvé. Za druhé, vzhledem k tomu, že každá z těch pěti koaličních stran má vlastní zájmy, tak není možné ani udělat nějaké razantnější změny ve vládě. A za třetí, vláda je odsouzená k pokračování v tom, co začala. A může se jenom modlit, ať voliči na ty nepopulární záležitosti (u kterých nepopírám, že je vláda byla nucena udělat) za dva roky, které ještě zbývají do voleb, zapomenou a ať se zároveň začnou projevovat dopady některých pozitivních věcí, které jsou rozjeté. Mám na mysli například digitalizaci státu, to, že nebude nutné vozit v kapse řidičský průkaz, to, že se nějak vylepší základní registry, portál občana nebude vypadat jako nějaký formulář na vstup do vězení, ale bude to skutečně komfortní klientský web a tak dále, a tak dále. Vláda musí prostě pokračovat v tom, co dělá. Žádný restart nebude. Ale jestli to vyjde, to nevím.

Ale jak teď nabrat pozitivní body během druhého poločasu?
Osobně si myslím, že vláda Petra Fialy už nic zásadního nepředvede. Nepředvede už nic zásadního v disciplíně, na kterou je tak pyšná, což je konsolidace veřejných financí. Ten současný balíček je sice nedostatečný, ale je nedostatečný právě kvůli obavám z hnutí ANO a z SPD a z nespokojenosti společnosti. A právě z důvodu těchto obav si myslím, že už se vláda k žádné další konsolidaci neodhodlá. Byť by to byla záloha na nějakou opravdu lepší budoucnost ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Myslím, že vláda může trošku sázet na to, že volič má zhruba tak dlouhou paměť jako ježek. To znamená, že to, co se odehrálo před dvěma lety, zapomene. Například skutečnost, že se voliči před dvěma lety vedlo špatně a že třeba neměl dost těch jablíček na zimu, tak to hrozně rychle zapomeneme ve chvíli, kdy se zlepší jeho životní podmínky. A ve prospěch vlády Petra Fialy nehraje ani tak to, že by mohla sbírat plody nějaké své aktivity, ač to tvrdí, ale hrají v její prospěch objektivní ekonomické podmínky. Když se podíváme na současný vývoj inflace, tak podle prognózy České národní banky bude v příštím roce 2%, což je na úrovni cíle České národní banky. Je to zcela normální záležitost, takže se nebude tak prudce zdražovat. A myslím, že doba, kdy ceny rostly meziročně o 16 % za ty dva roky, může být zapomenuta.

Druhá záležitost je, že v letošním roce máme nulový ekonomický růst a v letech 2024 a 2025 opět podle prognózy nezávislé České národní banky bude ekonomický růst nastartován. Česko má růst o 2 % nebo 3 %, což je důležité. V kombinaci s už zmíněnou inflací totiž opět porostou reálné mzdy a bude se zvyšovat životní úroveň. A pak třeba v říjnu 2025 (pokud tedy budou volby až v říjnu 2025 a já si myslím, že ano) můžeme být v situaci, kdy bude lidem docela dobře. A to, co vyčítali této vládě (ne zcela odůvodnitelně, ale emocionálně pochopitelně), tedy, že se jim ekonomicky nedaří příliš dobře, tak to bude pryč. Takže myslím, že objektivní ekonomické podmínky, které jsou více méně nezávislé na výkonu vlády, mohou hrát ve prospěch vlády Petra Fialy v dalších letech.

Ale i ty podmínky musíš umět dobře komunikovat.
Podmínky je nutné dobře komunikovat, ale v tomto případě si myslím, že dobré ekonomické podmínky jsou dobrým zbožím, které se opravdu v očích voličů chválí samo.

V tuto chvíli podle CVVM vládě věří jen čtvrtina Čechů. Hnutí ANO v posledních průzkumech navyšuje svůj náskok před ostatními stranami. Myslíš si, že nadcházející dva roky pro vládu mohou být těmi posledními u moci?
Může se to samozřejmě stát. Většina analytiků a komentátorů je o tom dokonce pevně přesvědčená, protože ta momentální čísla vládě Petra Fialy opravdu nemohou dělat radost, ať Petr Fiala rétoricky sebeoptimističtější. Na druhou stranu bych si zatím ještě nevsadil na to, že další premiér České republiky se bude opět jmenovat Andrej Babiš. Větší část společnosti je totiž upřímně vyděšená z toho, že by se Andrej Babiš mohl opět stát premiérem. Nakonec to může dopadnout tak, že vyděšení společnosti z Andreje Babiše bude silnější než nespokojenost s výkonem pětikoaliční vlády Petra Fialy. A i když netvrdím, že to tak bude, tak nakonec může být příští vláda sestavovaná na velmi podobném půdorysu jako ta současná.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z České televize, CNN Prima News, brífingu po jednání vlády ze dne 23. 8. 2023, zvukových záznamů jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, profilu Petra Fialy na síti X, facebookového profilu Aleny Schillerové.