Vymezení vůči Blažkovi? Piráti si ujasňují vládní pozici i pachuť vnitřních rozporů, říká komentátor

„Česká Pirátská strana konstatuje, že setrvání Pavla Blažka ve funkci ministra spravedlnosti ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát České republiky i plnění cílů programového prohlášení vlády České republiky.“ Tolik usnesení, které přijali Piráti, pro bylo 369 z 514 hlasujících. Je to pro vás jednoznačný výsledek, že Piráti skutečně nemají důvěru v ministra Blažka?
Usnesení, o kterém mluvíme, je především odrazem vnitřního dění v Pirátské straně. Možná podobně jako u lidovců, kde došlo k výměně na postu ministra zemědělství, odráží pocit řekneme nedostatečného respektu nebo zastíněnosti ostatními stranami vládní koalice, primárně ovšem koalicí SPOLU, ODS a Petrem Fialou jako premiérem. Usnesení dává Pirátům příležitost vymezit se a také trošku zapomenout na některé vnitřní rozpory, které strana zažívala v minulosti. 

Hlasovat mohlo skoro 1200 Pirátů, hlasovalo jich 514. Proč necelá polovina?

To není vůbec neobvyklé. Máte nějaké formy hlasování a těch se zpravidla neúčastní stoprocentní procent voličů, takže bych za tím žádný zvláštní, třeba opoziční hlas vůči Ivanu Bartošovi nebo někomu dalšímu z vedení nehledal. Znovu bych řekl, že v tom hlasování jde hodně o to ujasnit si pozici Pirátské strany ve stávající vládní konstelaci. Zároveň nezapomeňme, že na začátku tohoto měsíce byla bouřlivá debata o budoucnosti paní Michailidu, která pak byla odvolávána z širšího celostátního vedení Pirátů, a taková pachuť, která říká, že Piráti mají některé nevyřčené, nevyřešené vnitřní konflikty, které čas od času eskalují navenek, a ukáže se, že jsou tam názorově velmi rozdílná křídla. Právě to usnesení, které říká, že Petr Blažek si zadal způsobem, který neodpovídá Pirátskému požadavku transparentnosti, nezávislosti soudů státního zastupitelství, což je jedna z priorit pirátské politiky, která je ukotvená i v jejich základních dokumentech, říká, ano, my tuto hodnotu stále držíme a nebavme se o tom, co nám vadí jednomu na druhém uvnitř Pirátské strany, ale adresujme svou politiku koaličním partnerům a veřejnosti. 

Blažek jako poslední kapka?

Nemůže být tím jednoduchým důvodem prostě to, že se toho na Pavla Blažka už sešlo tolik, že Markétě Gregorové, europoslankyni za Pirátskou stranu, jednoduše došla trpělivost? Že už jí vadí závažná podezření týkající se rozsáhlé brněnské bytové kauzy, která se měla týkat manipulací s městskými byty, tak iniciovala hlasování čistě z tohoto důvodu, že Piráti, kteří se profilují jako protikorupční strana, nebudou mít slitování ani s koaličním partnerem?
Myslím, že máte do velké míry pravdu, ale potřebujete, aby kapek, po kterých pohár přeteče, bylo dostatečné množství. Myslím, že právě vnitrostranické momenty, které se týkají evropských voleb a řekněme ideové debaty uvnitř Pirátské strany, byly těmi momenty, které tu debatu jakoby vyvrcholily, protože prostě debata uvnitř Pirátské strany, jestli zůstávat ve vládě, nebo z ní odejít a kdy případně, probíhá. Zatím má převahu část reprezentovaná Ivanem Bartošem a členy vlády, členy poslaneckého klubu, kteří říkají, ano, máme ve vládě zůstat, protože k tomu máme nějaké důvody a podařilo se nám prosadit úspěchy z našeho programu. Druhá skupina je reprezentována například členy Evropského parlamentu, kteří jsou k vládní účasti velmi kritičtí. A právě to, že se scházejí tyto momenty, pak vede k hlasování. Ale samozřejmě nespokojenost Pirátů s Pavlem Blažkem je dlouhodobá. Můžete si všimnout na veřejných debatách, ať už na pirátském fóru, na twitterových účtech nebo na sociálních sítích politiků a členů Pirátské strany, kteří jsou nějakým způsobem výraznější, že kritika Pavla Blažka tam přítomná je. Takže to je třetí moment, který se přidává, a Markéta Gregorová přichází s usnesením. 

V návrhu na hlasování pro přijetí usnesení, bylo několik bodů. Přečtu zkráceně dva z nich: „Pavel Blažek využil svého postavení a získal část utajeného policejního spisu ke kauze, v níž byli stíhání jeho spolustraníci.“ Tolik k bodu jedna, bod dva: „Pavel Blažek opakovaně žádal od žalobců informace z živé kauzy, v níž figuruje jako prověřovaný on i jeho spolustraníci.“ Oba body se týkají velké brněnské bytové kauzy, byly k tomu i razie, všechno jsme si to loni prožili. Jsou tyto dva body, když jsem je vybral, založené na faktech, anebo jsou to jenom nějaké nepodložené domněnky Pirátské strany, která Pavla Blažka jako ministra spravedlnosti nechce?
Myslím, že jsou to věci podložené. Máme spoustu zpracování obou dvou těchto témat v různých vydáních denního tisku i internetových médiích. Pavel Blažek nikdy nepopíral podstatu informací, o kterých teď mluvíme. Říkal, že je to v pořádku anebo že z pozice ministra třeba nemohl konat jinak. Otázka, kterou by bylo potřeba zodpovědět, a to já neumím udělat, je, jestli ministr Blažek má pravdu, když říká, že nemohl konat jinak, když udělal ty jednotlivé kroky, tak jak je dělal. 

Určitě bude mít pravdu ve věci té role pošťáka, jak to mu on sám říká, kdy se třeba zajímal o živou kauzu z toho důvodu, že se na ni při interpelacích ptal jeho stranický kolega, a on jako ministr se jako jediný může obrátit na státního zástupce. Ale nevypadá to minimálně podezřele?
Jistě, že to vypadá podezřele. Podezření kolem pana ministra Blažka už z doby jeho působení v brněnské politice je celá řada, ale v tomto ohledu musíme ctít presumpci neviny. Petra Blažka nikdo nechytil za ruku při nějaké nekalé činnosti. Věcí, o kterých se hovořilo v minulosti, je celá řada, je dlouhodobě řekněme známo, že Pavel Blažek je šedou eminencí nejenom brněnské politiky, ale i politiky ODS a vlády jako takové, to znamená i aktuální vládní sestavy pod vedením Petra Fialy. Byl významným hybatelem vzniku koalice pod vedením paní primátorky Vaňkové v roce 2018 i v roce 2022. Další věc je jednání s nejvyšším vrchním státním zástupcem a další věci. Kdyby se něčeho podobného dopouštěla Marie Benešová v době, kdy byla ministryní spravedlnosti, tak nepochybuji o tom, že by náměstí byla plná demonstrantů.

Kde je rozdíl? Proč nejsou náměstí plná? 
Rozdíl je v tom, že stávající vláda stojí proti Andreji Babišovi a i lidé, kteří by byli bývali svolávali demonstrace třeba proti Marii Benešové, považují Andreje Babiše za větší nebezpečí než řekněme dílčí kroky jednotlivých ministrů vlády Petra Fialy. 

Sledoval jsem docela vášnivou debatu mezi poslankyní ODS Evou Decroix a Markétou Gregorovou, europoslankyní za Piráty, v Událostech, komentářích, kde se obě dámy docela rozhádaly ohledně toho, zda jsou to podložená podezření nebo nejsou. Piráti se odkazují zejména na články Adély Jelínkové a Lukáše Valáška na Seznam zprávách, Eva Decroix tvrdí, že jako právnička chce znát pouze fakta. Pavel Blažek k tomu napsal na Twitteru, že neexistují žádná aktuální vyjádření vedoucích okresních krajských a vrchních státních zastupitelství, že by jim jakkoliv zasahoval do živých kauz nebo nějak pokoutně zjišťoval informace. 

Tak v tom nějaké pochybnosti nevidíte?
Souhlasím s tím, že jde o interpretaci té věci, to znamená, že jde o to, jestli vnímáme kroky ministra Blažka jako problematické, nebo ne. 

Nepřistižen při činu

Každý si je může vyložit sám, jak chce? 
Myslím, že skutečně nebyl přichycen při tom, že by konal nekale. Zformuloval bych to těmito slovy a možná bych popsal víc jinou složku té kritiky. Nezapomeňte také, že Markéta Gregorová byla brněnskou komunální političkou, takže zná Pavla Blažka i z jeho brněnského působení. Zase to může být velmi významná motivace vystoupit proti němu a vystoupit také jakoby zprostředkovaně vůči stávající vládní koalici v Brně, kde Piráti nejsou zastoupeni v podstatě jako jedna z mála politických stran, protože koalice pod vedením ODS je tam velmi široká. Markéta Gregorová se také v roce 2018 odmítla účastnit koalice právě s ODS v Brně, kdy měla být radní, a nakonec odmítla do koalice vstoupit a radní pro kulturu se tehdy nestala. To znamená, že délka konfliktu mezi Markétou Gregorovou a Pavlem Blažkem má několikaletou historii, a já bych ji považoval za důležitější než jednotlivé věci, které se týkají agendy Pavla Blažka v současnosti. Nemohu, než zopakovat, že věci zásahu do vyšetřování, přeposílaných interpelací, zjišťování věcí na státním zastupitelství, Pavel Blažek nepopírá, ale říká, že nemohl konat jinak a nedopustil se ničeho, co by bylo nelegální. Dokud to někdo neposoudí tak, že je to nelegální, tak to nemůžeme jinak popisovat. 

Nechytili ho za ruku ani v případě kauzy toho uniklého policejního spisu? Připomenu, o co šlo: podle Seznam zpráv získal Blažek v roce 2019 přístup ke spisu k brněnské bytové kauze, neřekl, kdo mu jej dal. Tehdy ho asi do pár dnů předal ministrovi vnitra, což podle svého vyjádření považoval za správné. 

Žalobkyně bytové kauzy Petra Lastovecká nicméně uvedla, že únik narušil vyšetřování. Když budu citovat přímo ze Seznam zpráv: „V reakci na odhalení připustila (Lastovecká), že únik, jehož vyšetření Blažek mlčením o zdroji překazil, objasňování případu narušil.“
Souhlasím, že to je nejproblematičtější, a nevidím důvod k tomu, proč by ministr měl někde nacházet vyšetřovací spis a nosit ho ministrovi vnitra. To je samozřejmě velmi problematický moment. 

Výměna ministra nejspíš nehrozí

Hlavně neřekl, od koho ho má. Ale co teď? Ministr Blažek je v situaci, kdy čelí kritice nejenom Pirátské strany, ale očividně zejména Pirátské strany, která si odhlasovala, že zpochybňuje důvěru v právní stát a ve spravedlnost v České republice. Odstoupí, neodstoupí? Bude Pirátská strana žádat jeho rezignaci? 
Popravdě řečeno, myslím, že neodstoupí a že Pirátská strana jeho rezignaci žádat nebude. Tam je spíš otázka nějakého výhledu, možná několika měsíců, možná více než roku, toho střetu, který uvnitř Pirátské strany viditelně probíhá. Je to střet o to, jestli se Piráti mají účastnit vládní koalice, anebo nemají, jestli dokáží ve vládní sestavě něco prosadit, anebo nedokáží. Pavel Blažek je samozřejmě vhodně zvolený terč útoku, protože si vezměte, že kdyby došlo na debatu o sociálních dávkách, tak velmi rychle uvidíte, že Jakub Michálek a Olga Richterová jako dva členové poslaneckého klubu Pirátské strany stojí dva, tři světelné roky daleko od sebe v té základní pozici. Totéž bychom viděli u celé řady jiných otázek, ale téma nezávislosti soudů a státního zastupitelství je jedno z ústředních témat Pirátské strany. Stejně tak agenda řekněme antikorupční, kritika klientelismu, 90. let a mimo jiné ODS jako strany 90. let. To jsou témata, která jsou spojující pro členský aktiv, členskou základnu Pirátské strany. Tam snadno můžete ukázat, že Piráti mají nějakou sjednocující myšlenku, kterou je ochrana právního státu, nezávislosti soudů, státního zastupitelství, a na tom se můžete profilovat. To znamená, že, ano, i v tomto ohledu Pavel Blažek přichází jako vítaný symbol pro nějaký politický střet a odlišení se Pirátů od ostatních členů vládní koalice. 

Pokud jde o ODS, tam je otázka jiná. Petr Fiala je premiér, předseda strany; velmi významnými hybateli politiky ODS a konceptu, ať už koalice SPOLU nebo vládní koalice ještě s Piráty a Starosty, jsou právě Pavel Blažek se Zbyňkem Stanjurou a předpokládat, že jeden z těchto tří lidí bude vyměněn, tak na to si myslím, že situace v ODS ještě zdaleka nedozrála. Takže tendence spíše zůstat stabilním prvkem, respektive stabilizovat vládu, ať už tak, že nebudu měnit vlastní ministry, anebo tak, že se budu snažit menší koaliční partnery, to znamená Piráty a lidovce především, udržet ve vládní koalici, je zcela předvídatelná politika, ze strany ODS rozumná a souvisí s jedním výrazným momentem. Dnes máte politiku postavenou na střetu o boj o svobodu. Na jedné straně nás ohrožuje Andrej Babiš, který nás chce zavléct do náruče putinovského Ruska, možná ještě někam dál, a na druhé straně je vláda, která nás chce zatáhnout do područí Bruselu a zakazovat nám spalovací motory v našich automobilkách a garážích. Když máte takto polarizovaný střet, a já jsem ho schválně popsal přepjatě až iracionálně, ale i v těchto formulacích se objevuje, tak do něj nemůžete vstupovat s klasickými politickými tématy. Kdyby se vám nyní odloupli lidovci a Piráti anebo jedna ze stran vládní koalice, tak najednou máte ve Sněmovně demokratickou opozici, respektive opozici, o které nemůžete říkat, že nás chce zatáhnout do područí Moskvy nebo někam takto daleko, a musíte se najednou začít vyrovnávat s její politickou a programovou argumentací. To Petr Fiala rozhodně nechce. 

Co byste mu poradil? Bude s ním jednat předseda Pirátů Ivan Bartoš, Petr Fiala to nějakým způsobem bude muset řešit. Zadělali si Piráti na odchod z vlády a je to riziko pro Petra Fialu, nebo není? 
Piráti si nezadělali na odchod z vlády. A ještě to, že si zadělali na odchod z vlády, říkáme negativně, jako kdybychom říkali, to se jim ale nepovedlo, oni budou muset odejít z vlády...

Špatná volba slov. Vykročili z vlády? 
Myslím si, že v této chvíli nevykročili z vlády, protože to by uvnitř Pirátské strany musel proběhnout úplně jiný typ debaty a muselo by pravděpodobně dojít i ke změně stranického vedení. Víme, že Ivan Bartoš je až na jedno krátké období nepřetržitě ve vedení Pirátské strany a v této chvíli nepracuje se strategií, nebo minimálně veřejně, viditelně nepracuje se strategií, že by měla Pirátská strana pod jeho vedením z vlády odcházet. 

Petru Fialovi byste tedy poradil co? Jak naložit z touto situaci?
Poděkoval bych Pirátům za to, že kriticky sledují práci jednotlivých členů vlády, našel bych nějaký důvod zkritizovat některého z pirátských ministrů za to, že se mu něco nepovedlo, a slíbil bych, že s Pavlem Blažkem proberu, aby se choval korektně a nezavdával příčiny k podezřením. Ale to souvisí s tím, co jsem popisoval obecněji. Petr Fiala nebude chtít rozklížit vládu a Pavel Blažek společně se Zbyňkem Stanjurou jsou nejdůležitějšími členy vládního projektu. Vyměnit je, to by znamenalo pustit se do nějakého přeskupování v ODS, a na to Petr Fiala sám nebude mít síly, protože není tak silnou politickou figurou v rámci desetiletí budovaných politických struktur.

Poslední věc. Myslíte si, že teď zpětně Piráti třeba litují svého vládního angažmá? 
Někteří z nich litují od počátku a od počátku byli proti vstupu do vládní koalice, ale  takříkajíc co jim zbývalo po volbách. Z pochopitelných důvodů se nechtěli ocitnout v situaci, kdyby s ANO a SPD byli opoziční stranou, a najednou by to vypadalo, že s těmito stranami musí mít něco společného, když jsou společně v opozici. Ale je to podobně jako u lidovců, Piráti prostě patří mezi méně viditelné členy vládní koalice, a i když mají svých deset, jedenáct procent v průzkumech, tak představa mocné strany je devalvována tím, že kvůli koalici se Starosty mají jenom čtyři poslance, a to znamená, že viditelnost jejich politiky je disproporčně malá vůči jejich aktuální politické síle. Podobně jako se lidovci snaží najít nějakou cestu, jak se zviditelnit, uvažují o změně názvu, vyměňují teď ministra, aby tam byl jejich velmi známý a s lidovci spojený představitel Marek Výborný, tak totéž budou hledat Piráti, a myslím, že Markéta Gregorova, byť nemám pocit, že by to byla její motivace, jim k tomu dává dobrou příležitost. 

EDIT 21.6.: Patrik Eichler je ředitelem sociálně-demokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie. V původní verzi (textové i zvukové) uvádíme, že je zástupcem ředitele. Za chybu se omlouváme.