Člověk v tísni a Přírodovědecká fakulta sestavili mapu uprchlíků. Má jim pomoci hledat bydlení i práci
Najít si dlouhodobé bydlení, školu a práci bude v některých městech pro nově příchozí válečné uprchlíky z Ukrajiny těžké. Jinde je naopak volných kapacit spoustu. Ukazuje to mapa sestavená organizací Člověk v tísni ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. Sloužit by mohla jako motivace pro lidi z Ukrajiny k přemístění do méně vytížených regionů.
Mezi města nejvíce zatížená příchodem válečných uprchlíků s ohledem na kapacity v oblasti bydlení, škol a pracovních míst jsou Karlovy Vary a Plzeň. „V Plzni tvoří Ukrajinci už 10 procent obyvatel. To jsou města, odkud by měla část uprchlíků, v Plzni zhruba 3 tisíce, odejít do jiných částí republiky, aby to bylo zvládnutelné s ohledem na kapacity, například při zahájení nového školního roku,“ vysvětluje spoluautor mapy Daniel Hůle z Člověka v tísni.
Dostane Ukrajinec před českým prvňákem přednost? To by se stát nemělo, tvrdí poslankyně Zajíčková
Číst článek
Naopak dalších osm krajských měst má kapacitu výrazně větší, než je v současnosti využita. Sem patří například Brno, Hradec Králové nebo Ostrava. „Sem by se mohlo ještě řádově mnoho tisíc lidí přemístit, aby bylo rozmístění uprchlíků v rámci celé České republiky rovnoměrné,“ dodává Hůle.
Rozestěhovat do krajských měst s volnou kapacitou by bylo podle Hůleho potřeba i lidi, kteří jsou v současné době ubytováni v Sudetech, kde se pro ně rychle sehnalo ubytování v penzionech a ubytovnách.
„S přicházející letní sezonou budou penziony potřebovat pokoje uvolnit pro hosty a zároveň tam nejsou dostupné služby jako úřady práce, sociální odbory, školky, školy, chybí pracovní příležitosti,“ upozorňuje odborník na sociální začleňování.
Data pro starosty
Interaktivní aplikaci teď Člověk v tísni prezentuje starostům, hejtmanům a ministrům. Také do ní chce doplnit informace o aktuálním místě pobytu uprchlíků. Ty jsou spolu s daty o jejich věkovém složení podle předsedy Asociace hejtmanů Martina Kuby z ODS zásadní.
Stovky ukrajinských lékařů a sester pracují jako pomocné síly, než si vyřídí potřebné povolení
Číst článek
Proto navrhuje, aby lidé s dočasnou ochranou, kteří zde plánují zůstat delší dobu a jejich dítě začnou v září chodit do školy, měli povinnost se nahlásit na obecní úřad.
„Abychom měli sken toho území a věděli, kolik těch lidí tam je, kolik z toho jsou ženy, muži a kolik děti. A až budeme tato čísla mít, pak ta mapa bude rozmístění uprchlíků v rámci obcí s rozšířenou působností docela hezky ukazovat,“ myslí si. Podle Daniela Hůleho k tomu budou stačit data ze žádostí o humanitární dávku.
Podle ředitele Hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka, který je zároveň členem Strategické pracovní skupiny, je třeba zohlednit i kapacity zdravotní péče v regionech a registr dostupného bydlení, na kterém pracuje ministerstvo pro místní rozvoj.
„Aby z těch míst, kde už ty kapacity nejsou – třeba místa ve školkách a školách v Praze a Středních Čechách - měli motivaci se přesunout a věděli, kde ta volná místa a příležitosti začlenit se do společnosti ještě jsou,“ vysvětluje Vlček.
