‚Zpráva je důvěrná.‘ Hrad změnil argumentaci, proč nezveřejní analýzu Benešové o stíhání na objednávku
Zpráva ministryně spravedlnosti Marie Benešové o údajné možnosti objednat si v Česku trestní stíhání je důvěrná, rozhodl Hrad. Zdůvodnil tak, proč ji nemůže poskytnout novinářům. Dříve hradní právníci odmítali zprávu vydat z jiných důvodů, naposledy kvůli tomu, že nemají souhlas autorky. Informace o důvěrnosti zprávy přišla poté, co ministryně řekla, že souhlas klidně dá.
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček od středy napínal veřejnost s odpovědí, jestli Hrad poskytne zprávu ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) o údajných trestních stíháních na objednávku.
Radiožurnál o dokument třikrát požádal s odvoláním na infozákon, ani jednou neuspěl. Dvakrát zřejmě kvůli nesprávnému názvu dokumentu právníci Hradu uvedli, že analýza neexistuje. Potřetí byl důvodem odmítnutí chybějící souhlas ministryně. Benešová však řekla, že by s poskytnutím zprávy souhlasila.
Zpráva Benešové o stíhání na objednávku existuje. Hrad ji zveřejnit nechce, i když má souhlas ministryně
Číst článek
Ani poté však Hrad zprávu, kterou vypracovala, nevydal. Mluvčí Ovčáček odkázal nejprve na čtvrteční vystoupení prezidenta Miloše Zemana v televizi Barrandov. Poté na dotaz Radiožurnálu na zveřejnění či poskytnutí zprávy reagoval v SMS zprávě. „Zpráva je důvěrná,“ napsal.
O tom, že by materiál nebylo možné poskytnout z tohoto důvodu, se však ani jedno ze tří odmítnutí žádosti o informace nezmiňuje. Vypracovali je právníci Hradu a co se v nich píše, si můžete přečíst zde.
Postup Hradu kritizuje například Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti, která se zabývá problematikou práva na poskytování veřejných informací. Uvádí, že zákon nezná a nepřipouští odmítnout informace na základě důvodu "důvěrný". Je to podle něj z právního hlediska na stejné úrovni jako říci "protože se mi nechce" anebo "protože včera pršelo".
Informace, že je zpráva důvěrná, zazněla poprvé od prezidenta ve zmíněném čtvrtečním pořadu. „Tak ta zpráva je důvěrná, ale to, co mohu klidně říci, protože to už bylo publikováno, je, že se opírá o vyšetřování dvou kauz. Jedna kauza se jmenuje Bereta a druhá kauza se jmenuje Neograph. To je nějaká tiskárna. A to je vše,“ řekl prezident.
,Jen pro prezidenta.‘ Benešová odmítla zveřejnit svou zprávu o tom, že je v Česku možné objednat stíhání
Číst článek
Rozhovor se natáčel s předstihem v úterý kvůli cestě prezidenta do Maďarska, nebylo proto jasné, zda v tu chvíli již hlava státu znala souhlasné stanovisko ministryně. Radiožurnál proto znovu oslovil mluvčího, zda vyjádření prezidenta o důvěrnosti zprávy platí i po souhlasu Benešové. „Odpověď jste dostal. Tečka,“ reagoval Ovčáček.
Pár vět o dvou kauzách
Zpráva Benešové o údajné možnosti trestního stíhání pochází z doby, kdy byla poradkyní prezidenta pro oblast justice. Zeman o ní v březnu mluvil jako o analýze. „Já jsem hovořil s Marií Benešovou a ta říkala, že má konkrétní dokumenty o tom, že si u nás lze objednat trestní stíhání,“ řekl tehdy.
Benešová později dokument popsala poněkud jinak. „Analýza to nebyla. Byla to klasická oponentní zpráva k tématům, která se projednávají v Lánech. Zmínila jsem tam pár jevů, které považuju za závažné a jsou novum – a to je trestní stíhání na objednávku. To byla celá slavná analýza,“ uvedla a dodala, že několik vět se týká kauz Bereta a Neograph.
První případ se točí kolem úniků ze spisů a iROZHLAS.cz ho podrobně zmapoval zde. Ve druhém jde o údajné tunelování papírny Neograph, v níž jako obžalovaný figuroval Vladimír Sitta, svědek proti Ivu Rittigovi v kauze předražených jízdenek. Sám Sitta své stíhání chápal jako pomstu, loni ho vrchní soud pravomocně zprostil obžaloby.
