Ministerstvo zamítlo Agrofertu dvě dotace. Na resortu ‚visely‘ přes pět let, koncern se kvůli čekání soudil
O dotace zažádaly firmy v roce 2018, získaly dostatečný počet bodů a pak se roky prakticky nic nedělo. Řeč je o dvojici dceřinek Agrofertu, které kvůli nečinnosti úředníků loni žalovaly ministerstvo životního prostředí. Jejich žádosti totiž zůstaly „viset“ na úřadě kvůli auditu ke střetu zájmů i dlouho poté, co Andrej Babiš (ANO) skončil ve funkci premiéra. Až teď resort peníze na oba projekty zamítl, jak zjistil iROZHLAS.cz.
„Žádosti o dotace na podporu těchto projektů byly zamítnuty a administrace projektů byla ukončena,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. Došlo k tomu loni před Vánoci, konkrétně 19. prosince.
Kraj a škola zažalují Bartošův úřad. Kvůli Babišově střetu jim resort neproplatil dotace na traktory
Číst článek
Jednalo se o projekty dceřinek Agrofertu: Wotan Forest, která se zabývá především výrobou dřevěných palet, a Navos, která nakupuje a prodává zemědělské komodity.
Zajímavé jsou obě žádosti o finanční podporu z Evropské unie proto, že do jejich schvalování zasáhl mediálně sledovaný audit ke střetu zájmů expremiéra Babiše. Ale také tím, že si s nimi úředníci nevěděli rady řadu měsíců poté, co už nebyl předsedou vlády. Obě firmy navíc na začátku loňského roku ministerstvo zažalovaly kvůli nečinnosti. A úspěšně.
Vedení Agrofertu se opakovaně k jím podaným žádostem o dotace a postupu úředníků nechce vyjadřovat a jinak tomu nebylo ani v tomto případě. Mluvčí koncernu Pavel Heřmanský ale už v říjnu 2022 redakci sdělil, že obě žádosti byly v pořádku: „Žádosti jsme podali v souladu s pravidly a nevíme, proč stále nebyly vyřízeny. To se musíte zeptat na fondu.“
Energetické úspory
Společnost Wotan Forest chtěla za zhruba 30 milionů korun provést sérii energetických úspor v provozovně Horka v Libereckém kraji, například pořídit kotel na biomasu nebo zařízení na čištění spalin. Z Bruselu pak chtěla příspěvek asi dvacet milionů korun.
Navos pak žádal finance na snížení emisí ve středisku podniku v Hustopečích u Brna. Opatření mělo vyjít na osm milionů korun, unijní dotace měla pokrýt něco přes polovinu. Že žádné erární peníze nedostanou, se vedení obou firem dozvěděla více než pět let poté, co o ně zažádala.
A důvod takového čekání? Obě žádosti v první fázi u úředníků uspěly a získaly dostatečný počet bodů. Jenže pak zůstaly „viset“ v takzvaném zásobníku projektů.
Babišův střet má být vyřešený, úředníci ale dál nevědí, co s dotacemi. Mohl spolurozhodovat, psali do Bruselu
Číst článek
Zásobník projektů je zjednodušeně seznam žádostí, které splňují veškeré podmínky pro udělení dotace, ale prozatím na ně nejsou finanční zdroje. Když se nějaké peníze uvolní, úředníci si z něj mohou jednoduše vybrat připravený projekt bez zbytečného zdržování.
Oba projekty se na tento seznam dostaly právě kvůli auditu ke střetu zájmů. Pro připomenutí: ten prováděli auditoři Evropské komise a cílil na dotace pro koncern Agrofert, který má Babiš vložený ve svěřenských fondech. Na tuzemských úřadech proběhl na začátku roku 2019 a výsledek byl podle Bruselu takový, že šéf hnutí ANO porušoval českou i unijní legislativu ke střetu zájmů.
Ministerstvo tak v roce 2020 začalo žádost dceřinky přeskakovat a udělovalo dotace i projektům, které při schvalování získaly méně bodů. Ministerstvo svůj postup hájilo právě auditem ke střetu zájmů, a to ačkoliv jeho závěry znalo už na přelomu roku 2020 a 2021. Aspoň tak to popisuje rozsudek v případě firmy Wotan Forest, který má redakce k dispozici.
Rada z Bruselu
„V červnu 2021 byla společnost seznámena s podklady pro vydání rozhodnutí a vyzvána, aby se k nim vyjádřila. To do tří týdnů udělala,“ stojí dál v rozsudku týkající se firmy Wotan Forest. Od té doby se ale nic nedělo. A ještě v první půlce roku 2023 podle ministerstva byla otázka přidělení dotace otevřená, a proto nebylo o projektech stále rozhodnuto.
Server iROZHLAS.cz už v říjnu roku 2022 popsal, že úředníci si totiž řadu měsíců poté, co nebyl Andrej Babiš ve vládě, s jeho střetem zájmů „lámali hlavy“. V březnu se třináctka z nich – včetně zástupců resortu životního prostředí – sešla na ministerstvu pro místní rozvoj, aby se poradila, jak postupovat u žádostí, které byly zatíženy střetem zájmů a po Babišově konci ve vládě už nejsou.
O dva a půl měsíce později, na konci května, pak ministerstvo financí poslalo do Bruselu dopis, ve kterém žádalo o radu. Ačkoliv jméno šéfa hnutí ANO a bývalého expremiéra v listu nepadlo, popisovaný případ seděl přesně na něj.
Z Bruselu pak přišla odpověď v srpnu 2022, že čeští úředníci mají posuzovat kvůli riziku střetu každý případ zvlášť. Se žádostmi dceřinek Wotan Forest a Navos ležícími na ministerstvu životního prostředí se ale ani v následujících týdnech nic nedělo. A tak došlo na začátku loňského roku na žaloby.
‚Mělo být rozhodnuto‘
Vedení obou firem se nelíbilo, že na rozhodnutí, zda peníze nakonec dostanou, nebo nedostanou, dlouho čekají a že úředníci zjednodušeně s jejich žádostmi roky nic nedělají. „…což je v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, zásadou legitimního očekávání a zásadou libovůle,“ stěžovalo si v žalobě vedení podniků dle jednoho z rozsudků.
Agrofert zažaloval resort životního prostředí. Nelíbí se mu, že už přes rok čeká na rozhodnutí o dotacích
Číst článek
To, že probíhal unijní audit ke střetu zájmů, podle něj nebránilo úředníkům jejich žádosti posoudit a rozhodnout o nich. „Řízení nebylo ani přerušeno,“ namítalo dál.
Společnost Wotan Forest nejdříve loni v březnu u Městského soudu v Praze neuspěla. Podala totiž podle něj žalobu na nečinnost ministerstva pozdě. Obrátila se ale na Nejvyšší správní soud a ten jí dal v čerstvém rozsudku z poloviny letošního ledna za pravdu.
„Žaloba (...) nebyla opožděná a městský soud postupoval nezákonně, když ji pro opožděnost odmítl,“ stojí v rozsudku.
To druhá dceřinka Navos dopadla u jiného senátu pražského městského soudu zcela opačně. Se žalobou uspěla. „O žalobcově (Navos – pozn. red.) žádosti mělo být rozhodnuto v přiměřené době po vydání českého znění závěrečné zprávy o auditu Evropské komise, resp. po změně skutkového stavu věci s ohledem na zánik veřejné funkce ing. Babiše,“ stojí v rozsudku.
Zopakujme, že závěrečná zpráva o auditu přišla do Česka na přelomu let 2020 a 2021. Babišova vláda – a s ním i jeho střet zájmů – pak skončila po sněmovních volbách v prosinci 2021. O žádosti ale nebylo rozhodnuto ještě v době, kdy citovaný rozsudek padl. V květnu 2023.
Úředníkům soud nařídil rozhodnout o dotaci do dvou měsíců. Jenže spor se pak přesunul před brněnský Nejvyšší správní soud a vedení Navosu tak ještě na konci loňského roku rozhodnutí o přidělení či zamítnutí dotace nemělo.
Ačkoliv oba soudní spory stále běží, jejich výsledek už nesehraje ve schvalování dotací žádnou roli. „S ohledem na to, že o žádostech již bylo rozhodnuto, ztrácí žaloby na nečinnost relevanci. Je možné, že některé dílčí otázky, které vyvstaly v souvislosti s oběma případy, budou ještě předmětem pokračování v řízení před soudy ČR, věc proto není možné více komentovat,“ vysvětlila mluvčí resortu.
Není to přitom poprvé, co se Agrofert se žalobou na nečinnost tuzemských úřadů obrátil na soud. V roce 2021 tímto způsobem zažalovalo ministerstvo průmyslu a obchodu dokonce pět dceřinek koncernu. Důvod byl stejný jako v aktuálním případě, úředníci měsíce a v některých případech i roky nerozhodli kvůli riziku střetu zájmů o podaných žádostech o dotace. Agrofert tehdy se svými stížnostmi na průtahy uspěl.
