Slonková a Kubík vyhráli soud. Natáčení Babiše mladšího skrytou kamerou bylo ve veřejném zájmu

Praha 22. února 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Nic nenasvědčuje tomu, že by novináři měli jiný cíl, než poskytnout informace o tématu, u něhož byl zřejmý zájem informovat veřejnost.“ To je citát z verdiktu ženevského odvolacího soudu. Je to pro vás definitivní potvrzení, že hledat Andreje Babiše mladšího v Ženevě se skrytou kamerou bylo ospravedlnitelné? 
Sabina Slonková: Rozsudek vnímám tak, že potvrdil, že jsme skutečně postupovali tak, jak jsme postupovat měli. Nic jsme neporušili. Klíčové je, že rozsudek jednoznačně konstatoval, že jsme postupovali ve veřejném zájmu, a současně naši práci na reportáži velmi detailně rozebral. Plně se ztotožnil se všemi našimi závěry o tom, že použít skrytou kameru bylo nezbytné, protože samotný přepis rozhovoru bez videa by nestačil, že jsme postupovali velmi citlivě směrem k Andreji Babišovi mladšímu a k paní Babišové. Závěr je pro mě důležitý i proto, že to je už třetí verdikt švýcarské justice – která je i oproti ostatním státům EU poněkud citlivější na to, jakým způsobem se prolamuje právo na ochranu soukromí –, jenž konstatuje, že jsme v ničem nepochybili, nedotkli se práv žádné třetí osoby a náš postup byl v pořádku. 

Když vzpomeneme na události, které se po zveřejnění reportáže v roce 2018 odehrály – bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) to tehdy nazval pučem Palermo…

… Vydání reportáže jste údajně načasovali tak, aby mu co nejvíc uškodila…

… Přímo použil tvrzení, že jste jeho syna zneužili. S ohledem na to, v jakém duševním rozpoložení tehdy Andrej Babiš mladší byl – bylo správné skrytou kameru použít?
Jiří Kubík: Bylo to naprosto správné. A neříkáme to jenom my, ale říká to i soud – použití skryté kamery bylo jediným možným přesvědčivým důkazem, jak jsme mohli veřejnosti zprostředkovat informace o tom, co se v tu dobu děje s pohřešovanou osobou, kterou Andrej Babiš mladší pro české úřady byl, v jakém stavu je a jak se k celé kauze staví. Myslím, že je důležité připomenout i to, že reportáž, kterou jsme v listopadu 2018 zveřejnili, vyšla v době, kdy byl tehdejší premiér Andrej Babiš trestně stíhaný v kauze Čapí hnízdo. Společně s ním byli stíháni i rodinní příslušníci a jeho syn Andrej byl jedním z nich. Zároveň byl pro české úřady a českou policii nedostupný – nemohli ho sehnat, nemohli ho vyslechnout. Přitom jeho svědectví bylo – jak se i v naší reportáži ukázalo – naprosto klíčové.

SS: Ještě bych k tomu doplnila citaci přímo z rozsudku odvolacího soudu. V pasáži, kde zdůvodňuje, proč bylo použití skryté kamery oprávněné, píše, že prostý přepis rozhovoru by nestačil, protože bylo zjevné, že se Andrej Babiš starší snaží zpochybnit verzi svého syna. Rozsudek výslovně uvádí, že ani náš postup – že jsme zveřejnili autentické video – nezabránil Andreji Babišovi staršímu, aby výpovědi svého syna zpochybnil. To ukazuje, jakou důležitost museli novináři přikládat autenticitě svých zpráv.

Zvažovali jste i jiné metody, kterými byste setkání zaznamenali? 
SS: Samozřejmě jsme řešili všechny možné alternativy, ale dospěli jsme k závěru, že jedinou cestou k úspěchu bylo použití skryté kamery. To, že to byla jediná možnost, jednoznačně konstatoval i soud.

JK: I od paní Babišové u soudu zaznělo, že neměla zájem komunikovat, a že by žádný rozhovor se synem nechtěla zprostředkovat. Její svědectví tak potvrdilo, že jiná alternativa neexistovala – proto soud došel k závěru, že skrytá nahrávka byla v tomto směru jediným možným prostředkem.

Pátrání v Ženevě

Právě s Beatrice Babišovou jste mluvili jako první, teprve pak se za ní objevil Andrej Babiš mladší a ten se s vámi začal bavit. To znamená, že existuje i hypotéza, že kdybyste tam nenarazili na Andreje Babiše mladšího, tak s vámi Beatrice Babišová nebude vůbec mluvit?
JK: Beatrice Babišová věděla, s kým mluví, protože jsme se jí představili. To, že jsme svoji identitu neskrývali, bylo i pro soud naprosto důležité. Věděla, že přijeli novináři z Prahy, že chtějí mluvit s jejím synem, i o čem s ním chtějí mluvit. Podstatné také bylo, že tam po celou dobu našeho hovoru s Andrejem Babišem mladším byla s námi, takže taky měla ve své moci hovor kdykoliv ukončit. Mohla prostě zavřít dveře, což konstatoval i soud.

Jak si vysvětlujete, že jste Babiše mladšího našli a policie ne?
SS:  Myslím, že jsme měli – i když to vypadá trošku zvláštně – jednodušší pozici. Česká policie na základě mezinárodních dohod nemůže pátrat na území cizího státu. Musí se spolehnout na to, co jí případně sdělí úřady, v tomto případě švýcarské. My můžeme pátrat kdykoliv a kdekoliv, takže jsme na rozdíl od policie mohli do Švýcarska zajet. Policie se hájila tím, že i kdyby věděla, kde přesně v danou chvíli Andrej Babiš je, tak by stejně nemohla zasáhnout. A to je prostě fakt. Nicméně druhá věc je, že se v tomto příběhu nepropojovaly informace z jednotlivých součástí vyšetřování, protože spolu jednotlivé složky navzájem nekomunikovaly. Jedna složka policie vyšetřovala pobyt Andreje Babiše mladšího na Krymu a byla v kontaktu s jeho matkou, druhá složka ho potřebovala vyslechnout v kauze Čapí hnízdo.

Jak jste zjistili, že Andrej Babiš může být právě v Ženevě? Jak to vaše pátrání probíhalo?
JK: Tušili jsme, že by mohl být ve společnosti své matky. I v té reportáži jsme ukázali, že jsme paní Babišovou hledali na různých adresách, kde měla hlášený pobyt. Byli jsme na několika místech v Bratislavě, a podobnou metodou jsme zjistili, kde žije v Ženevě.

Víte, jak se Andrej Babiš mladší do Ženevy dostal? 
JK: To souvisí s tím, co říkala Sabina – Andrej Babiš mladší už začátkem roku 2018 psal e‑mail české policii. Zpráva tehdy odešla do kriminalistického ústavu, ale i tak ho policie dostala. V něm de facto volal o pomoc. V tu dobu byl na Krymu a dával najevo, že v souvislosti s jeho trestním stíháním v rámci kauzy Čapí Hnízdo a s obviněním jeho otce musel zmizet z ČR. Policie, která tento e‑mail dostala, udělala velice krátký proces, a požádala advokáty Babiše staršího, aby se k tomu vyjádřili. Následoval rychlý přesun Andreje Babiše mladšího z Krymu do Bratislavy. Tam se setkal se svojí matkou a pak následovala cesta do Ženevy.

Připomeňme k tomu, že on vám v Ženevě potvrdil, že se cítil být unesen. Andrej Babiš starší to tehdy odmítal…?
JK: Ano, Andrej Babiš únos odmítal, nicméně nepopřel tu základní a zásadní informaci, že řidič Agrofertu, pan Protopopov, jeho syna na Krym odvezl. Zároveň si připomeňme, že to bylo v době, kdy se jeho syn léčil s duševní chorobou a Andrej Babiš – v tu dobu premiér – říkal, že prostředí na Krymu a péče, která mu tam byla poskytována, pro něj byly příznivé. V tomto směru tedy Andrej Babiš nepopíral, že byl jeho syn tímto směrem transportován. 

Zajímavou postavou příběhu je i Dita Protopopová…? 
SS:  Dita Protopopová byla lékařka Andreje Babiše mladšího a sehrála klíčovou roli ve vyšetřování. Když policie potřebovala premiérova syna vyslechnout ke kauze Čapí hnízdo, dorazil přípis právě od lékařky Protopopové. V něm bylo napsáno, že Andrej Babiš mladší není schopen výslechu. Policie měla tehdy podezření, že to nemusí být zcela pravdivé a chtěla zdravotní stav Andreje Babiše mladšího přezkoumat. To jí nebylo umožněno. Rodina premiéra dělala všechno pro to, aby se k Andreji Babišovi mladšímu nikdo nedostal. To, že posudek nebyl oprávněný a že Andrej Babiš mladší výslechu schopen byl, se potvrdilo jednak naší reportáží, a definitivně se to pak potvrdilo u soudu. Premiérův syn tehdy dorazil svědčit a soud následně jeho výpověď označil za velmi věrohodnou. I jako svědka ho považoval za věrohodného. Tudíž argumenty Andreje Babiše staršího, že jeho syn zjednodušeně řečeno neví, co mluví, definitivně padly.

Dita Protopopová je nebo byla v partnerském vztahu právě s panem Protopopovem, řidičem Agrofertu? 
SS: Dita Protopopová byla manželkou řidiče Agrofertu pana Protopopova – Rusa, který už delší dobu žije ČR, a který Andreje Babiše mladšího odvezl na Krym. Zároveň to byla lékařka, která se pokoušela uspět v politice, v barvách hnutí ANO. Chtěla kandidovat v komunálních volbách, ale kvůli této aféře nakonec kandidaturu stáhla.

„Bílý kůň“

Proč se Andrej Babiš mladší po tom, co se vrátil do ČR, stal klíčovým svědkem v kauze Čapí hnízdo? Jaká byla jeho role?
JK: Andrej Babiš mladší byl původně obviněnou osobou, stejně jako několik dalších lidí z jeho rodiny. V naší reportáži vůbec poprvé řekl, že co se týká akcií Čapího hnízda, vůbec neví, co podepisoval. Že mu bylo dáno něco k podpisu, ale že vlastně vůbec neví, co to bylo. Jeho role by se dala nazvat – podle jeho výpovědi – jako role bílého koně. 

To z jeho svědectví udělalo naprosto klíčovou věc. Důležité je, že toto neřekl pouze v naší reportáži, ale i posléze. Když se s ním policie mohla zkontaktovat a byl svědčit u soudu, tuto svoji verzi zopakoval.

Mezitím byl tedy zbaven obvinění, a z obviněného se stal klíčový svědek. Jeho věrohodnost potvrdil soudce, který se opíral o posudky znalců, i to, že nevěděl, co podepisuje, že neměl v úmyslu na Čapím hnízdě podnikat a tak dále. Tomu nasvědčovaly i závěry policejního vyšetřování. 

Tvrdil, že podepsal něco, o čem nevěděl, co to je, což jste teď potvrdil. Nicméně v roce 2021 u soudu vypověděl, že žádné listiny týkající se Čapího hnízda nepodepsal. Kde leží pravda?
SS:  Bavíme se o několika dokumentech. Když si s námi Andrej Babiš psal ze Ženevy, zmiňoval obecně nějaké dokumenty. U soudu se ale probíral podpis o převodu akcií, které on sám zpochybňoval, protože v tu dobu nebyl v ČR, a tím pádem ho nemohl podepsat. To následně nevyloučil ani znalecký posudek, který konstatoval, že není zřejmé, jestli to je podpis Andreje Babiše mladšího, nebo ne. Myslím, že jeho věta, že technicky vzato měl s Čapím hnízdem něco společného a že podepsal něco, co mu předložili, byla myšlena obecně a bylo to vnímané v kontextu tak, jak mluvil u soudu – že byl vlastně jenom nastrčenou osobou, a ve skutečnosti neměl s Čapím hnízdem nic společného. 

I s ohledem na to, jak klíčovou úlohu nakonec Babiš mladší a jeho svědectví u soudu mělo – vnímáte to zpětně tak, že kdybyste ho nevypátrali, tak k jeho svědčení možná vůbec nedojde? Vím, že to je trošku spekulace, ale přeci jenom… 
JK: To je opravdu teoretická otázka. Na druhou stranu si asi můžeme troufnout říct, že v naší reportáži Andrej Babiš mladší poprvé získal prostor říct, jak věc vnímá on. Řekl to, před čím možná jeho otec varoval nebo čeho se jeho otec bál a proto byl převezen na Krym, aby se stal naprosto nedostupným a aby s nikým nekomunikoval. To je můj výklad. Najednou jsme tedy slyšeli jeho verzi a najednou jsme taky viděli, co jeho verze znamená pro celý případ.

Osobně si myslím, že se Andrej Babiš mladší po zveřejnění naší reportáže do jisté míry emancipoval, což vyplývá i z jeho komunikace s námi. Chtěl vypovídat na policii, chtěl být vyslechnut, a následně to došlo až k tomu, že byl svědčit u soudu. I to, co se po zveřejnění naší reportáže odehrálo v rámci rodiny, kdy premiér Babiš najednou odjíždí do Ženevy za svým synem, říká, že si s ním šel zahrát šachy… Samozřejmě, že v rámci hovoru proběhly – alespoň podle sdělení jeho syna – i nějaká doporučení, že nemá s nikým komunikovat, že to prostě není správně. Mohl se tak v tu chvíli ocitnout pod tlakem, proto se taky na jistou dobu odmlčel. Myslím, že rok, dva roky poté vystoupil ve veřejném prostoru a součástí toho bylo i jeho následné svědectví u soudu. 

SS:  Je zajímavé, že se to zmiňovalo i u ženevského soudu. Andreje Babiše mladšího jsme vypátrali v době, kdy měl postavení obviněného a vypadalo to, že je jeden z aktérů dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo. Naše svědectví ukázalo – a následně se u soudu potvrdilo –, že tam skutečně hrál pouze roli svědka, nebo respektive někoho, kdo byl zatažený do příběhu, s kterým neměl nic společného. Reportáž tak změnila vnímání a postavení Andreje Babiše mladšího. Z pozice ‚možného zločince‘ se stala oběť.

Uzavřený příběh? 

Jste s Andrejem Babišem mladším nadále v kontaktu?
SS: Nejsme, ten příběh skončil. Pokud by se Andrej Babiš mladší ozval, tak v kontaktu samozřejmě budeme, ale osobně celý ten příběh – i po ženevském rozsudku – považuji za uzavřený. Z mého pohledu není potřeba se k němu vracet. 

Znamená to tedy, že už teď jako investigativní reportérka nepátráte po ničem, co by mělo u sebe titulek Čapí hnízdo? Žádné otazníky tam pro vás nezůstávají? 
SS: Nikdy se nedá říct, jestli po něčem pátráme, nebo nepátráme. Informace k nám přicházejí a my je různě zachytáváme. Může se samozřejmě stát, že se objeví nové skutečnosti, které případ posunou. Ale za ty roky, co jsme se tomu věnovali, se z toho stal příběh, který byl jeden z nejdetailněji zpracovaných. Už si nedovedu představit mnoho informací, které by případ dostaly do jiného světla. Neříkám, že se k němu nikdy nevrátíme, ale osobně mám případ vyřešený.

JK: Pro mě má případ taky svoje finále. Tím je potvrzení, že je Andrej Babiš pro své soukromé zájmy schopen nechat odvézt svého syna, aby byl nedostupný pro úřady a najednou zmizel. To je jeden z klíčových závěrů celé kauzy. 

Pro mě to má ještě jeden klíčový závěr – že veřejný zájem je skutečně mimořádně důležitý, a novináři mohou pro veřejný zájem podniknout různé kroky, které by jinak podniknout nemuseli. Což je i případ odvolacího soudu v Ženevě, který vám dal za pravdu, že investigativní prvky spolu se skrytou kamerou byly použity po právu. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky ze serverů Seznam Zprávy a Blesk.cz.