Ptát se na děti svého politického protivníka není namístě nikdy. Riziko vidím jinde, říká senátor Smoljak
Představuje Andrej Babiš bezpečnostní riziko pro Českou republiku? Smí lídr opozice shánět kompromitující materiály na ministra zahraničí a bylo třeba kvůli tomu svolávat mimořádnou schůzi sněmovny? „Babiš v e-mailu nechce připravit podklady, ale vytvořit příběh. Svědčí to o tom, že jsme ve stadiu války emocí a dezinformací,“ říká pro Radiožurnál senátor za hnutí STAN David Smoljak.
Mimořádná schůze Sněmovny, která se právě odehrává, má jediný bod –bezpečnostní hrozby pro Českou republiku. Tentokrát ji iniciovala vládní koalice. Je situace opravdu tak výjimečná, aby se k ní svolala mimořádná poslanecká schůze? Ptám se teď na váš názor.
To je samozřejmě věc názoru. Já si myslím, že ta debata je legitimní, protože nejde jenom o ten uniklý e-mail, o kterém se teď mluví, který je z mého pohledu samozřejmě naprosto nepřijatelný a neobhajitelný.
Babišovo bezpečnostní riziko vidím v podrývání nezávislých institucí a důvěry v ně, což je to nejhorší, co může politik udělat, myslí si senátor David Smoljak (STAN)
Andrej Babiš sice tvrdí, že takto postupuje každý politik, že si shání podklady pro debaty a pro vystoupení třeba ve sdělovacích prostředcích. Ale já si nepamatuji, že by se někdo z mých kolegů připravoval na rozhovor tak, že si vyžádá podklady k oponentovi. Už to je tedy trochu za hranou, protože my se vždycky díváme do podkladů, které se týkají tématu, a ne osoby oponenta. A aby se to týkalo i jeho dětí... To mně přijde naprosto nepřijatelné a neobhajitelné.
Takže já to chápu jako důvod, proč veřejně artikulovat nesouhlas s takovým postupem. Ale osobně vidím bezpečnostní riziko u bývalého premiéra trochu někde jinde – nejhorší na tom, co Andrej Babiš v posledních měsících dělá, je to, že v době války, která zuří kousek od našich hranic, zpochybňuje naše bezpečnostní instituce, zpochybňuje roli armády, napadá její vedení. To je prostě něco strašného.
Měl byste konkrétní příklad?
Jeho vzkazy, že se náčelník generálního štábu zbláznil, ať zaleze do bunkru, ať mlčí. To jeho neustálé okřikování vedení této armády je něco naprosto nepřijatelného.
„Babišovo zpochybňování naší bezpečnostní instituce, role armády a napadání jejího vedení je něco nepřijatelného.“
Andrej Babiš se hájí tím, že v e-mailu jen žádal o běžné podklady dostupné z veřejných zdrojů. Připouštíte, že to mohlo být jenom nešťastně formulováno?
Ne, já si myslím, že ptát se na děti svého politického protivníka není namístě v žádném kontextu. Toto vůbec do té debaty nepatří. Ještě snad kdyby se chystal Andrej Babiš do debaty o rodinné politice nebo o adopcích, tak bych ještě možná byl ochoten připustit, že se může zajímat o děti, protože o nich bude řeč. Ale v této bezpečnostní problematice to absolutně není na místě.
Mě na tom e-mailu zaujala ještě jedna věc. On tam neříká „dodejte mi podklady“. On tam říká „vytvořte mi příběh“, což svědčí o tom, jak pracuje ta mašinérie ANO – nepracuje s fakty, ale chce pracovat s emocemi, s nějakými fiktivními příběhy, které bude předkládat a které budou konstruovány tak, aby co nejvíc zapůsobily na voliče. To je na tom skutečně pozoruhodné a svědčí to jasně o tom, že jsme už ve stadiu války emocí a dezinformací.
Co je vlastně cílem demonstrace občanských iniciativ nazvaná „Andrej Babiš představuje pro ČR bezpečnostní riziko“, na kterou se chystáte?
Pojmenovat veřejně obavy veřejnosti, jejich postoj k určité věci, to je myslím úplně běžné u podobných typů veřejných vystoupení. Byl bych nerad, abychom celou tu věc zužovali jenom na jeden uniklý e-mail, protože z mého pohledu je tady skutečně dlouhodobý problém úplně v něčem jiném.
Politolog: Sběr informací na politické oponenty je běžná součást politiky. Babišovi ale není nic svaté
Číst článek
A sice v tom, že Andrej Babiš, který přišel do politiky z podnikatelského sektoru, přišel s jediným cílem – ochránit a vylepšit si svou podnikatelskou pozici, svou dominanci například v zemědělství ve výrobě hnojiv a v dalších segmentech. Tomu podřizuje úplně všechno.
A to, že je trestně stíhaný, je velmi nebezpečná směsice podmínek, která, jak třeba vidíme na Slovensku, může vést k opravdu katastrofálním koncům. Tam je právě situace, kdy trestně stíhaný premiér nebo premiér, kterému hrozí trestní stíhání, dělá všechno pro to, aby ovládl justici a aby ovládl instituce celého státu a tudíž si zachránil svoji kůži.
A já se obávám, že u premiérů nebo u politiků, kteří jsou v podobné pozici, se můžeme taky obávat toho nejhoršího, a to je myslím v případě Andreje Babiše to největší bezpečnostní riziko – ve chvíli, kdy se bude rozhodovat mezi zájmem státu a zachovat si svoji svobodu, nebýt trestně stíhán, tak zvolí svoji osobu, a nikoliv tento stát.
„Ve chvíli, kdy se bude Babiš rozhodovat mezi zájmem státu a tím zachovat si svoji svobodu, zvolí si svoji osobu, a nikoliv tento stát.“
Určitý úkol opozice je prostě kritizovat vládu, i když asi ne za každou cenu...
Samozřejmě. Ale já to vůbec nezpochybňuji, ať kritizují vládu od rána do večera. To je úplně v pořádku. Co mně nejvíc vadí na celé věci, je zpochybňování institucí tohoto státu. Už jsme mluvili o armádě, to je moje téma.
A vidím to dlouhou dobu i u médií veřejné služby, u televize i rozhlasu, ale zvlášť u té televize, kde dlouhodobě vidíme naprosté zpochybňování jejího smyslu, řeči o zkorumpované instituci nebo nedávný Babišův výrok „Ani korunu veřejnoprávním médiím“. To je zase další podrývání nezávislých institucí a důvěry v ně, což já považuji taky za bezpečnostní riziko a vlastně za to nejhorší, co může politik udělat.
V čem je podobná mimořádná schůze přínosná? A měla by být vláda k opozici vstřícnější? Poslechněte si celý rozhovor výše.
