Reportér Dolejší: Ministerstvo musí vysvětlit, které fotky propagovaly resort a které Schillerovou

Václave, ty ses zabýval výdaji ministerstva financí v době, kdy v jeho čele působila někdejší ministryně z ANO Alena Schillerová, dnes poslankyně a předsedkyně klubu ANO. Tvoje pátrání se týkalo především výdajů za Instagram a Facebook, kde je Alena Schillerová velmi aktivní, a zjistil si, že ze státních peněz měly jít na mediální prezentaci bývalé ministryně dva miliony korun. Můžeš na úvod vysvětlit, v čem to je problematické? Můžeš shrnout, co všechno jsi zjistil?
Já jsem si vlastně, tak jako mnozí ostatní novináři a určitě i veřejnost, všiml mimořádné aktivity Aleny Schillerové na sociálních sítích.

Točil jsem s ní o tom už nějaký rozhovor a povídání v září 2019. Přišlo mi, že sociálním sítím propadla úplně jinak než mnozí jiní politici. Protože samozřejmě všichni politici Twitter, Facebook nebo Instagram využívají pro svoji propagaci a prezentaci, ale Alena Schillerová na to šla opravdu jinak.

Jak známo, měla tam takové ty svoje fotografie, které působily dojmem, jako kdyby se fotila nějaká modelka nebo jak to říct, působily dojmem, že byly občas retušované. Působilo to dojmem trochu legračně a řekněme pro sedmapadesátiletou dámu a ministryni, členku vlády, místy, bych řekl, až nedůstojně. Ale ona o tom mluvila vždy velmi otevřeně.

Tehdy jsem si všiml, že když se v roce 2019 schvaloval rozpočet, tak mnozí, kteří chtěli dostat přidáno, tak Alenu Schillerovou k sobě pozvali. Udělali pro ni nějakou show, kde se vyfotila nebo natočila video a pak jim skutečně přidala.

Neříkám, že to byla finta, jak na ni vyzrát. Ale opravdu tam byla souvislost jak u policistů, tak zejména u hasičů, kteří vždy Alenu Schillerovou vyvezli nějakým tím strojem, ona si tam udělala fotku na Instagram a pak jim přidala na další stříkačky, tak mi to tehdy přišlo zábavné.

… a teď se ukázalo, na to upozornil Deník N, že jeden kameraman a jeden fotograf odešli z tiskového odboru na konci listopadu poté, co už bylo jasné, že nastupuje nová vláda Petra Fialy. Když s tímto Deník N přišel, tak mě napadlo se ministerstva financí zeptat, kolik tito dva lidé ministerstvo stáli, přesněji řečeno, jaké byly jejich odměny.

Kolik to ministerstvo stálo? To jsou ty dva miliony?
To jsou ty necelé dva miliony. Jak ministerstvo samo říká: bez odvodů. Takže pár čtenářů mi pak psalo, že bych k tomu ještě měl připočítat zhruba půl milionu korun – včetně odvodů, které platí zaměstnavatel, 34 procent navíc k hrubé mzdě. Takže vlastně dva a půl milionu.

Jsou to platy včetně odměn dvou lidí. Jeden byl fotograf Filip Šedivý a druhý kameraman Jakub Konečný. Jeden tam pracoval necelých 11 měsíců a druhý zhruba 12 měsíců. Oni byli do odboru komunikace najati zhruba rok před volbami, což je důležité, kdy aktivita Aleny Schillerové na sociálních sítích mimořádně vylétla.

Protože někdy v polovině roku 2021 začala dělat kampaň aktivněji, hodně jezdila po republice a měla nejrůznější setkání.

V tu chvíli její příspěvky – hodně videa na Facebooku, ale především fotografie na Instagramu – vyskočily. Tito dva pánové tam nastoupili jako referenti. Byli to lidé, kteří byli do odboru komunikace přijati navíc – čili v tu dobu tam ta dvě místa nebyla. Když Alena Schillerová skončila, tak také odešli.

To je pro mě, řekněme, důkaz číslo jedna, že tam byli speciálně pro ni. Zároveň když jsem mluvil s lidmi dnes na ministerstvu financí, tak dokonce říkají, že těmto pánům nikdo kromě tehdejšího šéfa tiskového odboru pana Žurovce a Aleny Schillerové nesměl zadávat práci, že byli prostě vyčleněni na to, aby natáčeli a fotili Alenu Schillerovou.

To jsem se tě právě chtěla zeptat, jestli se dá nějakým způsobem prokázat, že výhradním posláním jejich působení na ministerstvu financí byla mediální prezentace Aleny Schillerové? Takže to je de facto dokázáno?
Jeden argument je, že byli přijati navíc. Druhá věc je, že mé zdroje na ministerstvu financí říkají, že jim dokonce nesměl nikdo jiný než šéf tiskového a přímo paní ministryně Schillerová zadávat práci.

Ale abych toto ještě lépe dokázal, tak se dále doptávám ministerstva financí, které si dokonce na to po tom článku nechává udělat nějaký audit. Doptávám se na to, kdo přesně je mohl úkolovat, a hlavně co byla jejich produkce, protože paní ministryně Schillerová dneska argumentuje tím, že část té produkce, ona říká osobnější, byla placena z hnutí ANO.

Ale to nijak není prokázané ani na jednu stranu. Takže bych se rád domohl toho, co bylo výsledkem jejich práce. Ty fotografie a i videa by měly být dnes vlastně majetkem ministerstva financí.

Je možné, že dotyční fotografové mohli pracovat ve svém volném čase nad plán toho, co dělali na ministerstvu, když snímali paní ministryni v pozicích, které ona nazývá osobnější?
To myslím, že ne, protože kampaň se neodehrávala ve volnu. To byly odpoledne, víkendy, ale i běžný pracovní den. Vidíme tam třeba slavnou fotografii s pávem, která bývá nejvíce karikována, a to je fotografie na zahradě ministerstva financí. Teď je otázka, jestli fotografie paní ministryně s pávem je, jak ona říká, materií, kdy propaguje ministerstvo financí, anebo je to její osobní propagace. Já si myslím, že jednoznačně B je správně.

Tiskové odbory na ministerstvech jsou rozsáhlé a jednotliví ministři je samozřejmě používají i pro svoji prezentaci. Ale jde o nějakou míru, kterou Alena Schillerová, zdá se, úplně překročila.

Protože typově, kdybych to tak řekl, tak když ministr dopravy jede někam otevírat dálnici, tak samozřejmě tam s ním jede někdo z tiskového odboru, nafotí ho u toho, dá to na sociální sítě jak ministerstva, tak určitě i na osobní stránky nebo osobní účty a profily daného politika. A tak to funguje, tak se to dělá a nikdo se nad tím nepohoršuje. Čili to udělá člověk placený ze státních peněz, to dá na osobní účet politika.

Tady byl problém v tom, že tady byli dva lidi, kteří se věnovali jen Aleně Schillerové. Říkám to proto, že ona a jiní opoziční politici teď třeba píšou, že takto to přece funguje všude. Ale takto doslovně a v takové míře to nikde nefunguje, že by byli dva specialisté jen pro ministra.

Takže prostě zůstává otázka, zda státní peníze putovaly na propagaci Aleny Schillerové jako ministryně a ministerstva financí, anebo Aleny Schillerové jako političky, která z toho před volbami mohla mít nějaký osobní politický zisk?
Přesně tak. Web Hlídač státu si s tím dal práci, že projel nějakých tisíc příspěvků na instagramu Aleny Schillerové v loňském roce. Jen takovým subjektivním posouzením z toho vyšlo, že myslím polovina byla taková osobnější a polovina se týkala, jak by řekla paní ministryně, materie ministerstva financí. Ale i to je na hraně, kdy takové to video „jedna, dvě, FAÚ jde“…

…asi by paní ministryně řekla, že se to týká ministerstva financí, kdy straší Finančně analytickým útvarem. Ale sama to možná chápala jako svou propagaci. Když to ještě nebyl takový problém a mluvil jsem s ní o tom v září 2019, tak ona tomu na jednu stranu propadla, kdy popisovala, že přijde večer domů, lehne do postele…

…skoro jako to dělají dnešní teenageři – vezme si mobil do ruky a začala tam sjíždět sociální sítě. Tvrdila, že tam dávala ty fotky, ty už tam asi byly dané. Ale spíše tam diskutovala s lidmi.

Sama říkala, že se tam s lidmi baví nejraději o tom, co měla na sobě nebo jaký zrovna měla účes. Čili ona hodně řešila svoji image – to, jak vypadá, jak vystupuje. Ostatně to asi potvrdí všichni novináři, že když s ní dělají rozhovor, tak vždy věnovala velkou část po rozhovoru, když přijde na focení, přípravě před tím snímkem. Což není nic špatného. Jen tím dokládám to, že paní Schillerová si velmi potrpěla na to, jak navenek působí, jak vypadá.

Jakým způsobem bylo možné informace o financích, které putovaly na její prezentaci v rámci ministerstva financí, získat, Václave?
Myslel jsem, že to bude docela jednoduché. Požádal jsem normálně dotazem e-mailem tiskový odbor o to, aby mi sdělili platy těchto dvou referentů. Oni mi odpověděli, že to nejde s odkazem na ochranu osobních údajů. Tak jsem poslal žádost podle zákona 106 o veřejném přístupu k informacím. Ani tam jsem napoprvé nepochodil.

Přišla mi odpověď z ministerstva financí, které už tu chvíli řídil Zbyněk Stanjura z ODS, že tady není veřejný zájem. Odkazovali na nějakou evropskou směrnici v tom duchu, že to jsou řadoví referenti a že veřejný zájem samozřejmě roste s tím, čím je úředník výše. K tomu jsem si připravil další odpověď a argument, že sice jsou to řadoví referenti, ale veřejný zájem je v tom, jestli náhodou nedošlo, řekněme, ke zneužití veřejných peněz k osobní propagaci.

A až poté mi odpověděli. Ale přesto ta odpověď byla neúplná. Chtěl jsem detailněji rozebrat jak základní plat, tak odměny u obou referentů. Oni mi odpověděli, poslali mi jen celkovou částku: 1,93 milionu dohromady. Což za období, když jsem to propočítával, vychází nějakých zhruba 850 tisíc korun na rok pro jednoho.

Došel jsem k tomu, že jejich plat se pohyboval okolo 75 tisíc korun hrubého měsíčně. I to mi vyrazilo dech v případě referentů – byť třeba fotografové v naší redakci mi říkali, že u špičkových fotografů je tato odměna obvyklá, ne-li vyšší. Na to říkám: samozřejmě ano, ale asi ne z veřejných peněz na propagaci politika.

Dokázalo samotné ministerstvo rozčlenit nebo vysvětlovalo nějak, kdo produkoval jaký typ obsahu a kdy šlo třeba o ministerský obsah, placený státními penězi a kdy šlo o obsah stranický, jak teď tvrdí exministryně Schillerová, který mělo platit hnutí ANO?
Nedokázalo to ministerstvo. Dokonce je tam, bych řekl, velká neochota úředníků na tyto otázky odpovídat. Teď se na to doptávám. Zároveň vím, že Zbyněk Stanjura po tomto zjištění zadal i nějaký audit, který by se měl zajímat nejen tím, jak fungoval tiskový odbor, ale i možná další odbory, jestli tam nedocházelo i k nějakým jiným zneužitím v éře Aleny Schillerové.

Ale přesně na tohle se doptávám, protože jsem se díval na transparentní účet hnutí ANO a i tam tito dva lidé, fotograf a kameraman, dostávali od hnutí ANO nějaké peníze. To znamená, její argument, že osobnější snímky a videa platilo hnutí ANO, může částečně platit. Byť částky, které pánové dostávali, byly výrazně menší. Úplně nejvyšší byly až v prosinci 2021, kdy už na ministerstvu financí nebyli a bylo po volbách. Takže toto bych velmi rád samozřejmě rozklíčoval.

Ale neochota ministerstva je pro mě překvapivá. Ukazuje se to, co mnozí ministři říkají – že vstoupili na nepřátelské území, kde osm let vládlo hnutí ANO. Nejvíce to je vidět právě na ministerstvu financí, ale i na ministerstvu třeba zdravotnictví, kdy jak ministr financí v předchozí vládě Andrej Babiš, tak později Alena Schillerová tam vyměnili tolik klíčových úředníků na vysokých pozicích, že dnes pravděpodobně – já si to tak vysvětluji – jsou jim zavázáni.

Trochu mi přijde, že nové garnituře ti úředníci ne snad, že házejí klacky pod nohy, ale ne úplně spolupracují. Že to prostě částečně bojkotují. Je to vidět zkrátka na tom, jak neochotně odpovídají na otázky týkající se této kauzy instagramových foteček Aleny Schillerové.

Ty jsi kontaktoval i Alenu Schillerovou s žádostí o vysvětlení, mluvila s tebou teď? Zmínili jsme její vysvětlení, které ale padlo v Otázkách Václava Moravce v České televizi, mluvila i s tebou a vysvětlovala ti to nějak?
Nemluvila. Neodpověděla mi ani na SMS dotaz, tak ho poslala moje kolegyně, které na dotaz odpověděla. Ale ta odpověď byla jen: „Obraťte se na MF.“ Jako na ministerstvo financí. Tak jsme se na MF obrátili. Ale ona nám to moc vysvětlovat nechtěla. Je v tom samozřejmě nějaký dlouhodobý spor a až bych řekl nenávist politiků hnutí ANO vůči Seznam Zprávám.

Dá se také z těch fotek říct, z toho také jak jsi mluvil s různými zdroji, jestli z hlediska politického PR nebo politického marketingu tento typ a styl prezentace bývalé ministryně a teď poslankyně Aleny Schillerové fungoval? Přináší politický zisk?
Když jsem jednou byl na reportáži s Alenou Schillerovou, tak bylo vidět, že nějaká část voličů, spíše to byli lidé starší, častěji ženy, ji opravdu zbožňují, milují. I ony tam říkaly, že ji sledují právě na Facebooku.

Musím říct, že ona je někdy komentátory a politickými analytiky trochu zesměšňována, ale sociologové nám říkají, že Alena Schillerová je docela dobře vnímána právě nějakou částí voličů a voliček z toho důvodu, že ji považují za někoho, kdo, ačkoliv je z hnutí ANO, tak je svým způsobem nekonfliktní, dokáže se domluvit.

Ona má pózu, kdy jako naslouchá, je taková laskavá, pak najednou je z ní diblík, pak najednou přechází do útoku. Zároveň jako politička, po které všechno steče, veškerá kritika. Toto je možná něco, co se části voličů líbí. Je otázka, jestli je to díky tomu, jak fungovala na sociálních sítích. Byť i si myslím, že tato její tvář se pomalu teď v opozici trochu mění a možná se i tyto plusové bonusy, o kterých jsem mluvil, možná se i s časem rozpustí.

Můžeme připomenout způsobem se Alena Schillerová dostala tak vysoko v politice, jak se dostala do přízně Andreje Babiše, se kterým původně působila na ministerstvu financí, když ještě byl ministrem?
On ji zaregistroval v Brně. Kdy byla, myslím, šéfkou finanční správy. Pak si ji přivedl do finanční správy v Praze. Zalíbila se mu. Udělal z ní nejprve svoji náměstkyni na ministerstvu financí a pak i ministryní v nové vládě.

Ona je určitě loajální, oddaná. Andrej Babiš – to není dojem, ale fakt, které vidíme i v Agrofertu – hodně sází na ženy. Obklopuje si jimi jak ve své firmě Agrofert, tak jsme to viděli i v politice, že zatímco muže velmi často péruje, křičí na ně, své ministry – muže – často měnil, tak u žen to tak nikdy nebylo.

Ony mu samozřejmě byly bezmezně oddané, ale zároveň je prostě neměnil a velmi často, bych řekl, že na ně i dal. Třeba si nedovedu představit, že by se někdy pohádal s Alenou Schillerovou a ona zase ochotně plnila asi všechny jeho příkazy, rozkazy a možná i ty nevyslovené. Ale takto se dostala do jeho přízně.

Víme, jaké vztahy mají v tuto chvíli? Mířím k tomu, že Alena Schillerová v tento moment je předsedkyní poslaneckého klubu ANO, což je velmi vlivná role v rámci jakékoliv strany. Je ta role v jejím případě spojena i s reálnou politickou mocí? Jaká je vlastně její skutečná pozice v rámci Babišova hnutí?
Ona je určitě dnes viditelnou, hlasitou, a řekl bych i opravdu hlavní tváří opozice. Je vidět, že ji to mimořádně baví, že si to užívá.

Řekl bych, že to je nějaký skoro sofistikovaný plán, který vymysleli Babišovi poradci. Protože Andrej Babiš, jak známo, pomýšlí na prezidentskou kandidaturu, čili se soustředí na to, aby tolik času netrávil ve sněmovně. Ostatně kvůli tomu není v žádném výboru a má velmi slabou účast na schůzích. Pořídil si ten slavný obytňák…

… a bude objíždět zemi a bude po vzoru mnoha předchůdců – zmiňme jen Miloše Zemana se Zemákem, ale je to trik známý z mnoha zemí. Bude objíždět zemi, debatovat s lidmi a bude se zároveň snažit být trochu méně konfliktní. Málem jsem řekl slovo nadstranický, ale bude chtít být trošku více prezidentský, mít vystupování. Ale je otázka, jestli se mu to podaří.

Teď rozdělil mezi své nejbližší nějaké role. Právě Aleně Schillerové připadla role šéfky poslanecké frakce, která je mimořádně velká, 78 členů. Ona má sílu. Karel Havlíček, další takový jeden z možných nástupců hnutí ANO, by se měl snad někdy stát místopředsedou Poslanecké sněmovny. Andrej Babiš vytvořil stínovou vládu.

Pustil se do toho s nečekanou vervou, pro mě nečekanou.

Asi je to prezidentskou kandidaturou, protože připomeňme si, že Andrej Babiš vystupoval před volbami, že když nevyhraje, tak v politice končí, že ho (to) v politice nebaví a že tam nikdy nechtěl atd. Najednou vidíme, s jakou ohromnou energii do toho vlétl.

U Aleny Schillerové je podle mě to, jak si to užívá a považuje se teď za mimořádně silnou a sílu skutečně má. Přiznejme, že obstrukcemi zkrátka hájí jeden a půl milionu svých voličů. Proč ne, dělala to i předchozí opozice, ale přece jen porušuje některá nepsaná pravidla, která ve sněmovně jsou. Jakože když se domluvíme, že budeme párovat nebo že nebudeme v pátek odpoledne už o ničem hlasovat, tak toto nedodržela v případě stavebního zákona.

Nebo se dokonce snažila zabránit i tomu, když někdo z vládních poslanců se snažil zpochybnit nějaké hlasování. Zpochybnění hlasování je takový pokus – když se to nepovede – obou stran vyvolat ještě jednou hlasování. Někdo to zpochybní, řekl, že omylem zmáčknul ano nebo ne. A vždy ve sněmovně to 30 let zpátky prošlo, i když se to třeba tak nestalo. Alena Schillerová i tuto fintu blokuje.

Takže se dá říct, že i trochu přenastavuje dosavadní pravidla nebo úzus, který v Poslanecké sněmovně panoval?
Řekl bych, že jo. I když obstrukce opravdu dělaly všechny strany a když jsou pak v pozici vlády, tak samozřejmě na to nadávají, ale je to prostě opoziční nástroj.

Ale já si myslím, že Alena Schillerová to přehání a že se skoro dostává do takové role, v jaké byl kdysi Jiří Paroubek. To znamená, že neustále všechny kritizuje, všichni jsou hloupí, všichni to dělají špatně. Oni jako hnutí ANO to dělali dobře. Do toho takové to slibování.

Myslím si, že když v tom bude pokračovat a bude neustále na obrazovce, v novinách a v rozhlase a bude to pořád ona, kdo vystupuje za hnutí ANO a pořád bude takto kritická, tak že se to lidem tzv. přejí. A může dopadnout jako Jiří Paroubek, u něhož to samozřejmě ze začátku hodně zafungovalo, že to byl takový drsňák, který se s nikým nemazal, ale nakonec skončil nechvalně. Lidem se to přejedlo.

Když jsi zmiňoval její vztah s Andrejem Babišem, tak jedna věc je její loajalita vůči šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi. A jedna věc je také loajalita řadových členů a také poslanců vůči Aleně Schillerové jako šéfce poslaneckého klubu ANO. Víme něco o tom, jaká je situace tam?
Oni ji zatím respektují. Někteří se tomu v offrecordových rozhovorech také smějí – tomu, jak si to užívá a jak se u toho prezentuje, ale respektují ji.

Možná i proto, že někteří by takovou práci ani nechtěli dělat – tak jak v poslaneckých klubech, pokud mají fungovat, tak jsou prostě rozděleny různé role a jedna z nich je, že je člověk bijcem za tím pultíkem a chce to na to nějakou povahu, trochu se předvádět, trochu být extrovert. Ne každý takový je. Takže jsou možná rádi, že se toho chopila Alena Schillerová.

Ale zároveň místopředsedou poslaneckého klubu zůstává bývalý šéf frakce Jaroslav Faltýnek a ten pořád zařizuje důležité věci, komunikuje s ostatními kluby a domlouvá věci. Takto se s Alenou Schillerovou dohodli. Ona je tváří navenek, která bude komunikovat s médii a která bude křičet u pultíku. Ale říkám, proč ne. Takto mě to rozdělení dokonce přijde logické, správné a pro fungování klubu přijatelné.

Hnutí ANO se, Václave, dlouho prezentovalo jako strana, která – jak říkala – bude pracovat. Označovala to termínem „budeme makat“. Když se teď díváš na prezentaci, a vůbec na styl, který volí Alena Schillerová, odpovídá to původnímu tvrzení o tom, co hnutí ANO bude dělat? Jaký je balanc mezi reálnou politickou prací a mezi tím, co už je hodně soustředěné na nějakou vizuální a PR kampaň jednotlivých politiků?
Ono, Lenko, v opozici vlastně kromě tohoto moc jiného dělat nejde. Myslím, že z pohledu voličů hnutí ANO a i z pohledu třeba milionu voličů, jejichž hlasy propadly, teď myslím sociální demokraty, komunisty, Přísahu a další, tak to dělá hnutí ANO dobře.

Situace se úplně změnila oproti předchozímu volebnímu období, kdy bylo dominantní hnutí ANO, které bylo v menšinové vládě se sociálními demokraty a občas požádalo o podporu komunisty, kteří je nějak tolerovali, občas třeba Okamurovu SPD. A proti tomu jsme měli naprosto roztříštěnou opozici, která neměla jasného lídra a která se teprve před volbami zformovala do dvou koalic – a uspěla.

Zatímco dnes jsou karty jasně rozdané. Je tady jedna velká opoziční síla – hnutí ANO – a vedle toho Okamurova SPD. A myslím, že dělají to, co jejich voliči od nich čekají. Myslím, že jsou to voliči, kteří se bojí toho, co deklaruje nová vláda. To znamená, že se bude šetřit, že se bude třeba ve státní správě propouštět, že se nebudou tak výrazně zvyšovat platy, ba právě třeba naopak.

A očekávají od hnutí ANO, jimž dali hlasy tito lidé, že tyto jejich zájmy budou bránit hlasitě, že za ně budou bojovat. A to Alena Schillerová a celé hnutí ANO dělá. Takže myslím, že svoji opoziční práci dělají, jak nejlépe mohou a nijak moc jinak to nejde. Samozřejmě je tady ta míra, jak už jsem říkal, nepřehnat to. Nestat se tím, kdo jenom boří. A myslím, že k tomu se hnutí ANO a speciálně Alena Schillerová trochu blíží.

Když se na úplný závěr vrátím ještě ke kauze instagramu a potenciálně i facebooku, může otazník kolem používání veřejných financí ze strany Aleny Schillerové nějak ovlivnit, anebo dokonce vrhnout stín právě na působení její a vůbec celého hnutí ANO v opozici?
Teď to ode mě nebude znít objektivně jako od autora toho článku, ale zdá se mi podle reakcí, že takováto „pitomost“, dva miliony – ne, že by to bylo málo peněz, ale proti nějakým dotačním kauzám je to prostě marginálie –, tak podle ohlasů v médiích, na sociálních sítích, že to byla rána.

Speciálně pro Alenu Schillerovou, která opravdu vystupuje jako ta, která to dělala dobře, má plná ústa toho, jak by se to mělo dělat, jak by všechno mělo být transparentní a jak by se třeba i mělo šetřit. Najednou, když na ni vyplave taková věc, tak si myslím, že jak jí, tak hnutí ANO to možná ublížilo více než nějaká dotační kauza Andreje Babiše, která se táhne a která je řádově úplně jinde, jsou to peníze, které si ne každý dovede představit.

Jsem v tom hodnocení trochu neobjektivní, ale překvapil mě mediální zájem, kdy všichni probírali dva miliony pro fotografa a kameramana Aleny Schillerové.