Spor o pravomoci: ministerstvo spravedlnosti podalo kompetenční žalobu na resort vnitra
Ministerstvo spravedlnosti Pavla Blažka z ODS podalo kompetenční žalobu na resort vnitra Víta Rakušana (STAN). Uvedl to ve středu server Česká justice. Podle Blažka není ze zákona zřejmé, kdo má pravomoc rozhodovat o záležitostech služebního poměru v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přecházejí mezi sbory. Žalobu posoudí zvláštní kompetenční senát při Nejvyšším správním soudu.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka upozornil, že nejde o spor mezi resorty spravedlnosti a vnitra. Cílem je podle něj vyjasnění zákona.
„Otázku jsme před podáním žaloby s ministerstvem vnitra probírali. Cílem je vyjasnění zákona v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přecházejí mezi bezpečnostními sbory,“ reagoval resort spravedlnosti.
Nesoulad ve výkladu zákona mezi ministerstvy se týká rozhodovací pravomoci o nárocích příslušníka za dobu jeho služby u původního sboru, které nemají žádnou souvislost s výkonem služby u nového sboru, sdělil mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
„Zákon tuto problematiku skutečně neřeší dostatečně jasným způsobem. Závěry ministerstva vnitra vycházejí z platné legislativy, ministerstvo spravedlnosti je ale s ohledem na možné další soudní spory s příslušníky nepovažuje z hlediska právní jistoty za dostačující. Kompetenční žaloba je tak zcela legitimním právním krokem k vyjasnění aplikační praxe. Není to nic neobvyklého,“ uvedl Krátoška.
Dodal, že nevyhovující právní úpravu se chystá jeho úřad změnit chystanou novelizací zákona o služebním poměru.
Případ policisty
V kompetenční žalobu vyústil případ příslušníka policejního sboru, který k policii přešel před třemi lety z pozice strážného vězeňské služby. Nyní se muž domáhá doplatku mzdy za dobu, kterou musel strávit v pohotovosti, ačkoliv ta byla určena pro pauzu na stravování.
Návrh na zahájení řízení ovšem nesměřoval k příslušnému policejnímu funkcionáři, ale ke svému bývalému nadřízenému ve vězeňské službě. Ten ovšem konstatoval svoji nepříslušnost a návrh postoupil krajskému policejnímu ředitelství. Věc měsíce putovala mezi funkcionáři, až skončila sporem mezi ministry vnitra a spravedlnosti a kompetenční žalobou, píše server Česká justice.
Zrušení přímé volby prezidenta je jedna z možností, jak narovnat Ústavu, domnívá se právník Wintr
Číst článek
Blažek konstatoval, že předmětný kompetenční spor je první věcí, v níž podává kompetenční žalobu, výše popsaná nejistota podle něj ale představuje systémový problém.
V odůvodnění žaloby ministr spravedlnosti odkazuje na znění zákona o služebním poměru, ve kterém je podle něj uvedeno, že o záležitostech služebního poměru rozhoduje vždy příslušný funkcionář bezpečnostního sboru, jehož je příslušník členem.
Zákon podle Blažka neumožňuje, aby rozhodovalo více služebních funkcionářů, ani neupravuje speciálně tuto kompetenci v případě přechodu mezi sbory.
Žalobu nyní posoudí kompetenční senát Nejvyššího správního soudu, který posuzuje kompetenční spory uvnitř veřejné správy.
Kompetenční žaloba?
Kompetenční spor vzniká buď mezi orgánem státní správy a orgánem samosprávy, nebo mezi orgány samosprávy vzájemně o to, kdo má v určité věci rozhodovat.
V praxi jsou častější negativní kompetenční spory, kdy obě strany mají za to, že do jejich kompetence rozhodování nepatří. Stávají se však i případy opačné.
Nejvyššímu správnímu soudu jsou svěřeny k rozhodování také spory mezi ústředními orgány státní správy navzájem, například mezi dvěma ministerstvy.
