OVĚŘOVNA: Státní znak na budovách a dokladech jako podvod? Podle dezinformace důkaz, že Česko není stát
Aktivista Pavel Zítko ve videu na sociálních sítích prohlašuje, že Česká republika není státem, ale firmou. Opírá se přitom mimo jiné o tvrzení, že státní symboly na budovách, občanských průkazech či uniformách policie jsou falešné, protože neodpovídají 1:1 oficiálnímu zobrazení. Web iROZHLAS.cz vysvětluje v dalším díle Ověřovny, že vzhled státních symbolů lze podle zákona upravovat, navíc na nich není nijak závislá existence České republiky.
Aktivista Pavel Zítko na videu z Obvodního soudu pro Prahu 3 při žádosti úřednice v podatelně, aby předložil občanský průkaz, tvrdí, že státní znak na průkazu je padělkem.
„Občanka je falešný padělaný doklad, i na bankovkách, i na vašem baráku. Když se podíváte na stránky ministerstva vnitra i tady na uniformu, tak zjistíte, že moravská orlice je jinak kostkovaná než máte na baráku. Zastupujete soukromou firmu, nikoliv stát a uvádíte lidi v omyl,“ tvrdí Pavel Zítko s poukazem mimo jiné na znak vyšitý na rukávu uniformy policisty, který ho do podatelny doprovodil.
„Dané tvrzení je zjevně absurdní a nemá ani vnitřní logiku,“ říká pro server iROZHLAS.cz ústavní právník Ondřej Preuss a odkazuje na vymezení státních symbolů v české legislativě.
Ze skla i keramiky
Vyobrazení státního znaku je přílohou zákona č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky. Jeho užití pak upravuje zákon č. 352/2001 Sb. o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.
„Ten určuje kdo a za jakých okolností ho může či musí užívat, neurčuje však přesný grafický manuál,“ dodává Preuss. Znak je tedy možné velikostně přizpůsobit, stejně tak lze upravit jeho barevnost.
„Například paragraf 4a říká, že v případech, kdy zákon ukládá nebo umožňuje užití velkého státního znaku, může oprávněná osoba užít i jeho jednobarevnou napodobeninu z kovu, kamene, skla, keramiky nebo jiného materiálu, která svým vyobrazením odpovídá vyobrazení velkého státního znaku,“ vysvětluje Preuss.
Klíčové pro definování státních symbolů jsou pak jednotlivé prvky.
„Státní symboly, má-li se o ně jednat, musí obsahovat zákonem o státních symbolech České republiky definované obsahové prvky a jejich rozmístění,“ dodává tiskový mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
I jednobarevný státní znak na budovách tak dle zákona odpovídá své předloze. Stejně tak je tomu i v případě rukávového znaku na uniformách příslušníků policie.
„Použití státního znaku na výstrojových součástkách je plně v souladu se zákonem,“ potvrzuje vedoucí oddělení tisku Policie České republiky Ondřej Moravčík.
Státní znak nepodmiňuje stát
Sama existence České republiky pak navíc na státních symbolech není nijak závislá.
„Jestli je Česká republika (stejně jako kterýkoli jiný stát) státem či nikoli, zcela určitě nebude záviset na tom, jak jsou na čem zobrazeny její symboly,“ vysvětluje předseda Obvodního soudu pro Prahu 3 Radek Mařík.
„Existence státu vychází mimo jiné z uznání mezinárodního společenství. Nemám ani pochybnosti, že nás snad všechen civilizovaný svět vnímá a uznává jako stát a nikoli jen jako nějakou firmu. Takže i pokud by snad úřady nějakého (třeba i našeho) státu neuměly správně používat své státní symboly, těžko by z toho bylo možné dovozovat jeho neexistenci,“ uzavírá Mařík.
Stejně tak v rozporu s tvrzením aktivisty Zítka není vyobrazením státních symbolů podmíněna ani platnost osobních dokladů.
„Platnost dokladu je kromě vydání oprávněnou osobou či správností údajů podmíněna splněním zákonných požadavků a souladem se vzory uvedenými v prováděcích právních předpisech (například vzor občanského průkazu v současné době upravuje vyhláška č. 281/2021 Sb.),“ doplňuje Krátoška z ministerstva vnitra.
Aktivista Zítko je momentálně obviněn z výtržnictví na pražském městském soudu během květnového řízení s Janou Peterkovou.
