ODS má pro zbytek volebního období hlavní úkol: přesvědčit zklamané voliče. Může strašit Slovenskem

Nejsilnější vládní strana se potýká se stagnující podporou, část jejích voličů z minulých sněmovních voleb je demoralizovaná a nyní říká, že k příštím volbám ani nepůjde. Kromě toho řeší ODS minimálně tři strategické otázky týkající se budoucího směřování. Zda leží její budoucnost v koalici Spolu, jak zajistit pokračování vládní spolupráce i zda se pro příště nespojit s ANO.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Robert Fico a Petr Fiala na summitu V4 v Praze

Robert Fico a Petr Fiala na summitu V4 v Praze | Foto: Anna Boháčová | Zdroj: Mf Dnes + LN / Profimedia

Podpora nejsilnější koaliční strany podle volebních modelů i průzkumů od posledních sněmovních voleb pozvolně klesá. Nejhůř na tom ODS dle dat výzkumných agentur byla na podzim 2023, od té doby se stabilizovala.

SPD míří Machem na voliče ODS. ‚Pokud nepřijde brutální krize, už jsou na svém stropu,‘ míní politolog

Číst článek

„Loni v říjnu a listopadu jsme sledovali, jak nám poprvé po mnoha letech poklesla deklarovaná volební účast. Tento problém byl hodně sycený nespokojenými voliči pětikoalice, a zejména koalice Spolu,“ popsal ředitel agentury Median Přemysl Čech.

Tito voliči nejsou spokojeni s výkonem vlády, zároveň pro ně ale není přijatelný nikdo ze stávající opozice, nijak masově tak nepřechází například k hnutí ANO. V tuto chvíli jsou rozhodnutí spíše nepřijít. Z lednového Medianu vyšlo, že by si volby nyní nechalo ujít až 11 procent voličů Spolu z roku 2021.

ODS jako premiérská strana s sebou nese tíhu celé vládní koalice, i proto se na jejích preferencích podepsaly ekonomická či energetická krize.

„Gradace nespokojenosti jejich voličů byla od poloviny minulého roku, kdy už byla vláda u moci delší dobu a stále neměla výsledky, inflace i zdražování rostlo. Teď to vypadá, že by se to mohlo začít měnit,“ doplnil Čech.

Ředitel agentury Median se navíc domnívá, že jak se budou blížit příští volby do Poslanecké sněmovny na podzim 2025, můžou si dnes zklamaní voliči vládní pravice uvědomit, že neúčastí u voleb nic nevyřeší.

„Vliv může mít i vývoj na Slovensku. Když by zklamaný volič pětikoalice nepřišel volit, může ho nakonec přesvědčit to, jak k sobě mají blízko Andrej Babiš a Robert Fico. Příští sněmovní volby můžou mít opět nádech toho, že je země na rozhraní,“ myslí si Čech.

Neposlušný STAN 

První z otázek, které ODS musí řešit, zní: co se Starosty?

Jejich předseda a vicepremiér Vít Rakušan se pustil do objíždění hospod ve městech, kde má vládní koalice nejnižší podporu, a slibuje si od toho mimo jiné i to, že nespokojení bývalí voliči vládních stran přejdou právě k jeho hnutí STAN.

Na setkáních s občany se sice přímo nevymezuje vůči koaličním partnerům, naopak je často hájí, zvlášť občanské demokraty ale popudilo video, které celou tuto kampaň Starostů začalo a které přímo zmiňuje premiéra Fialu.

Když se k tomu přidalo to, že ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) bez předchozí koordinace na vládě jmenoval svého poradce Petra Zahradníka zmocněncem pro euro, vyvolalo to nejen v ODS, ale i u ostatních vládních stran nevoli, která přerostla do doposud prvního dohadovacího řízení současné koalice.

Klíčová evropská jednání: čeští ministři na ně vesměs jezdí, výjimkou je šéf spravedlnosti Blažek

Číst článek

Přestože uvnitř to vřelo, navenek byla reakce občanských demokratů na doporučení premiéra Fialy spíše shovívavá. Výjimkou byl hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba, který si vzal na paškál ministra školství Mikuláše Beka (STAN).

„Musíte být velký politický neumětel, abyste dokázal během pár měsíců zorchestrovat dvě stávky ve svém oboru,“ vmetl mu v Otázkách Václava Moravce. „Vládě vyčítám styl komunikace a pan ministr je z mého pohledu velmi neobratným politikem,“ doplnil.

Tyto napjaté vztahy si předáci všech pěti koaličních stran vyříkali před měsícem a půl na vládním dohadovacím řízení.

„Vztahy uvnitř vlády se určitě mírně zhoršily. Současně si ale vzpomeňte, jak vypadala situace po dvou letech našich vlád v roce 2008 nebo 2012, jak vypadala po dvou letech vlády sociální demokracie s Babišem. Ještě to docela jde,“ uvedl krátce po vládní roztržce šéf poslanců ODS Marek Benda.

Dál Spolu?

Ohledně pokračování spolupráce ve volební koalici s TOP 09 a KDU-ČSL ve straně převažuje souhlas. Stranické vedení ODS v čele s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou prosazuje společný postup prakticky za každé okolnosti.

Šéf poslaneckého klubu strany a nejdéle sloužící poslanec Marek Benda je také velkým fanouškem Spolu, dokonce dlouhodobě nosí odznak koalice v klopě | Zdroj: Profimedia

Dokonce se jim podařilo protlačit ve straně přes značný odpor koalici Spolu i pro červnové eurovolby. A pokud mají tyto tři strany někde opravdu značné rozdíly, je to ve smýšlení o evropských otázkách. ODS navíc v Evropském parlamentu patří do konzervativní frakce ECR, zatímco TOP 09 a KDU-ČSL k evropským lidovcům.

Dřívější odpůrci společného postupu, stávající europoslanci Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová, se nakonec postaví jako jednička a dvojka do čela kandidátky Spolu.

V první desítce má ODS ještě číslo pět pro šéfa Vondrovy europoslanecké kanceláře Ondřeje Krutílka a číslo osm pro Filipa Bendu, který pracuje jako ředitel odboru kabinetu ministra financí.

Obhájit právě osm mandátů, které získaly strany Spolu před pěti lety na třech různých kandidátkách, je cílem i pro letošní volby.

Spolu pro eurovolby

  1. Alexandr Vondra (ODS)
  2. Veronika Vrecionová (ODS)
  3. Luděk Niedermayer (TOP 09)
  4. Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)
  5. Ondřej Krutílek (ODS)
  6. Ondřej Kolář (TOP 09)
  7. František Talíř (KDU-ČSL)
  8. Filip Benda (ODS)
  9. Michaela Šojdrová (KDU-ČSL)
  10. Lukáš Řádek (TOP 09)

Případný neúspěch společné kandidátky Spolu v eurovolbách by sice s největší pravděpodobností nestál Fialu místo v čele strany, jistě by však posílily vnitrostranické hlasy volající po „návratu ke kořenům“ ODS.

Názorové nesoulady, frakce i kroužkování. Spolu do eurovoleb budí otázky, pro vedení ale dává smysl

Číst článek

Jedním takovým je hejtman Martin Kuba. „Zkoušíme si to v Jihočeském kraji nebo v Českých Budějovicích. Jsem zastáncem toho, že bychom měli kandidovat sami. Pokud rezignujeme na to, že máme být velká catch-all strana, tak nemůžeme být dlouhodobě smíření s tím, že máme čtrnáct procent. To nepatří do genetického fondu ODS,“ řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Kromě stranického rebela a končícího europoslance Jana Zahradila ale jiné výrazné tváře ODS proti Spolu nevystupují.

„Vážné téma pro blížící se kongres je, zda se značka ODS nerozplývá ve Spolu. A neztrácí vlastní identitu,“ řekl Zahradil ve vysílání CNN Prima News. Jinak se nedrží zpátky a dlouhodobě se vůči TOP 09 a KDU-ČSL vymezuje více než vůči jakékoliv jiné politické straně.

Podle politologa Víta Hlouška z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity je ale značka Spolu pro ODS stále nejlepší variantou. „Jsou trochu ve schizofrenní pozici. Část strany říká, že Spolu je přítěž, ale není tomu úplně tak. To jsou hezké řeči, co vede Martin Kuba, ale prostor k expanzi samostatná ODS nemá,“ popsal.

Hejtman Kuba: Babiše zkoušíme porazit na jihu Čech i bez Spolu. ODS má být catch-all strana

Číst článek

Podobný pohled nabídl i Aleš Michal z Institutu politologických studií FSV UK: „Vytvoření Spolu je vnímáno jako úspěšný projekt. Z vnitropolitického hlediska tak ani politici ODS nemají důvod nic měnit, naopak. Přítomnost lidovců a TOP 09 může být prospěšná v regionech, kde má ODS omezenou podporu.“

S ANO? Spíš ne

Třetí klíčovou otázkou, kterou v ODS dlouhodobě řeší, je možná spolupráce s ANO. Opět podobně jako u koalice Spolu, občanských demokratů, kteří otevřeně mluví o tom, že by mohlo jít o reálnou možnost, je minimum.

Zvlášť pod současným vedením jde o velmi těžko představitelný scénář. Ať už kvůli politice „antibabiš“ na jedné straně, nebo „defializaci“ na straně druhé.

„Andrej Babiš se stále nesrovnal s volebními porážkami z parlamentních a prezidentských voleb. Jeho jediným programem je antifiala,“ uvedl nedávno premiér. Pravidelně opakuje, že koalici s ANO v plánu jeho ODS rozhodně nemá.

Podobně jako Fiala s Babišem se vzájemně vylučují i současný ministr financí Zbyněk Stanjura i jeho předchůdkyně ve funkci Alena Schillerová (ANO). Ze strany nejsilnějšího opozičního hnutí totiž zaznívá, že se ze současné vlády „dá mluvit možná tak s ministry Blažkem nebo Černochovou“, jak zmínil předseda Babiš.

Předákem ODS, který bývá označován za možný most k ANO, je hejtman Kuba. Ten však při každé otázce na toto téma upozorňuje, že v Českých Budějovicích i Jihočeském kraji vládne bez ANO, byť by k tomu možnost měl. „Úplně mě fascinuje, že se na to pořád ptají mě a neptají se na to Zbyňka Stanjury, jehož ODS sedí v Moravskoslezském kraji s ANO úplně v pohodě,“ postěžoval si pro Hospodářské noviny.

Možnou budoucí spolupráci s ANO vylučují mezi občanskými demokraty především liberálnější členové strany. Jmenovitě například předseda Senátu Miloš Vystrčil nebo místopředsedkyně poslaneckého klubu Eva Decroix.

„Červená linie je pro mne spolupráce s těmi, kteří se neštítí zneužívat válku, údajnou chudobu, plivou na Brusel, budují nenávist a nerespektují základní demokratické principy. Věřím, že podobně to vnímá v ODS většina,“ napsala si na sociální sítě.

Marie Starostová, Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme