Pokud Babišově vládě bude vyslovena nedůvěra, nechám ji dovládnout v demisi, řekl prezident
Prezident Miloš Zeman prohlásil, že nechá vládu Andreje Babiše (ANO) u moci do říjnových voleb, i kdyby jí Poslanecká sněmovna vyjádřila nedůvěru. „Pokud by byla vyslovena nedůvěra, tak tuto vládu nechám dovládnout v demisi,“ oznámil Zeman ve vysílání CNN Prima News. Zeman také oznámil, že pokud by 120 poslanců vyslovilo souhlas s rozpuštěním sněmovny, stejně by to neudělal. Prezident tvrdil, že „nemusí“.
K tomu, aby požádal Poslaneckou sněmovnu o důvěru, vyzvala premiéra Andreje Babiše v půlce dubna koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Babiš to odmítl s tím, že vláda nemá důvod o důvěru žádat. Případné hlasování by podle něj navíc destabilizovalo situaci.
Polovina Čechů podporuje hlasování o nedůvěře Babišově kabinetu. Třetina ho chce nechat dovládnout
Číst článek
„Naše vláda dostala důvěru v červnu 2018,“ odpověděl na žádost koalice Spolu premiér. Jeho kabinet ale ztratil v dubnu ve sněmovně většinu poté, co komunisté oznámili, že už nebudou vládu podporovat.
Prezident Zeman je podle svých slov připravený držet Babišovu vládu u moci do října v momentě, kdy by důvěru nezískala. „Pokud by byla vyslovena nedůvěra, tak tuto vládu nechám dovládnout v demisi,“ oznámil Zeman ve vysílání TV Prima.
Prezident tvrdil, že by neposlechl vůli Poslanecké sněmovny, pokud by 120 zákonodárců vyslovilo souhlas s rozpuštěním dolní komory parlamentu. Podle Ústavy by v takovém případě měl prezident vyhlásit předčasné volby.
„Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli Ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí sněmovnu rozpustit," uvedl prezident.
Evropská komise zveřejnila závěrečnou zprávu k auditu. Andrej Babiš je podle ní ve střetu zájmů
Číst článek
Článek 35 ústavy popisuje několik konkrétních situací, kdy prezident Sněmovnu rozpustit může, tedy nutně nemusí. Situace, kdy Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou hlasů navrhne vlastní rozpuštění, je však zařazena do jiného odstavce téhož článku ústavy.
„Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců,“ stojí výslovně v Ústavě.
Podle ústavního právníka Jana Wintra tak má prezident povinnost rozpustit Sněmovnu, pokud usnesení podpoří tři pětiny poslanců, a to bez zbytečného odkladu. „Nepanují o tom prakticky žádné pochybnosti,“ řekl Wintr ČTK a připomněl, že samorozpuštění Sněmovny se do ústavy dostalo poté, co Ústavní soud v roce 2009 v kauze Melčák zrušil zákon o zkrácení pátého volebního období.
Ústava tak nyní rozlišuje situace, kdy prezident Sněmovnu rozpustit může, a kdy musí, plyne z Wintrova vyjádření i odborné literatury. Pokud hlava státu dostane patřičné usnesení podpořené 120 hlasy, neměla by s rozpuštěním otálet. „Dokážu si představit třeba pár dní,“ uvedl Wintr.
„Nedělejte chaos“
Zeman vyzval, aby poslanci nedělali chaos krátce před řádnými volbami. „Nechme strany, ať předloží své programy, a občany, ať sami rozhodnou,“ uvedl.
K iniciativě vyvolat po schválení volebního zákona Senátem předčasné volby se přihlásili v uplynulém týdnu Piráti. Komunisté a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chtějí o budoucnosti jednat nejdříve po schválení volebního zákona, SPD se podle předsedy Tomia Okamury předčasných voleb nebojí. Piráti kvůli možnému rozpuštění sněmovny osloví ostatní strany včetně vládního ANO. O schůzku požádá jejich předseda Ivan Bartoš i prezidenta. Návrh kritizují premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) vyzvala minulý týden Babiše, aby požádal Sněmovnu do uplynulého čtvrtka o důvěru, jinak bude usilovat o vyslovení nedůvěry vládě. K dalším krokům se vysloví v úterý. Piráti a STAN preferují rozpuštění Sněmovny kvůli tomu, že nedůvěra vládě by podle nich posílila pozici prezidenta.
Senát bude o novele volebního zákona rozhodovat koncem dubna. Sněmovní volby jsou naplánovány na 8. a 9. října letošního roku. Sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.
