K justičním omylům data chybí. Za nezákonnou vazbu či stíhání stát loni vyplatil 77 milionů
Stát loni odškodnil kvůli nezákonné vazbě nebo trestnímu stíhání přes 1200 lidí. Ministerstvo spravedlnosti jim odeslalo více než 77 milionů korun - to je nejvyšší částka za posledních šest let. Resort peníze vyplácí na základě soudních rozhodnutí i v rámci mimosoudních dohod. Justiční omyly, v rámci kterých se dostanou za mříže nevinní, stát neeviduje. Tématu se věnuje Radiožurnál v souvislosti s případem Michala Šnajdra.
Na justiční omyl upozornil Janek Kroupa. Muž byl odsouzen na deset let za únos Zuzany V. Po roce a dvou měsících ho soud pustil z vězení. Kriminalisté obvinili jiné pachatele. Na jejich stopu policii navedli Šnajdr a jeho advokát. Radiožurnál se proto snažil zjistit, jak často k takovým omylů dochází.
Ředitel odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti Jakub Severa uvedl, že se v Česku ročně objeví maximálně jednotky justičních omylů. Konkrétnější ale nebyl.
Justiční omyl. Soud poslal muže na deset let za mříže, on zatím vypátral jiného pachatele
Číst článek
„Naší praxí několik justičních omylů v tom úzkém slova smyslu prošlo. Mohou to být případy jak málo závažné, tak i ty velmi závažné, které dotyčnému změnily život. Jmenovat je ale nemohu právě proto, že tam byl tak vážný dopad. Ti lidé si samozřejmě nepřejí věc dále rozmazávat,“ popsal Radiožurnálu Severa.
Statistiky chybí
Ministerstvo spravedlnosti statistické záznamy týkající se takzvaných justičních omylů nevede. Problém je v samotné definici pojmu a ve faktu, že rozhodnutí civilního i trestního řízení mohou být v rámci řádných nebo mimořádných opravných prostředků změněna.
Ani v rovině odhadů nemůže ministerstvo poskytnout vypovídající data. Má ale záznamy spojené s odškodňováním. V rámci vyřizování agendy na základě zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci resort eviduje počty případů, u nichž je mimosoudně či na základě soudního rozhodnutí vyplaceno odškodnění za nezákonné trestní stíhání, nezákonný pobyt ve vazbě či za nezákonné rozhodnutí o trestu.
Počet těchto případů a vyplacené odškodnění shrnuje následující tabulka.
Soudcovská unie odhaduje, že se s justičním omylem soudce setká maximálně jednou za svou kariéru. Prezidentka unie Daniela Zemanová Radiožurnálu sdělila, že za určitých podmínek může odškodné nevinnému zaplatit i sám soudce
„V tom případě, že vznik justičního omylu zavinil, že za něj nese odpovědnost a toto potvrdí kárný senát,“ uvedla.
Poškozeného nejprve odškodní stát, ten pak může požadovat tuto částku po soudci, avšak pouze v případě, že byl za toto jednání uznán vinen v kárném nebo trestním řízení.
Justiční omyl
Soudcovská unie vysvětluje, že justiční omyl je zákonem zakotvený právní pojem. Je možno ho obecně chápat jako situaci, kdy se zpětně ukáže, že soud rozhodl na základě nesprávných skutkových zjištění. Příčin tohoto stavu může být mnoho - opomenutím, záměrným zásahem, ale někdy dojde k přehodnocení skutkového stavu i vlivem nových technologií, které umožní získat z důkazů nové poznatky, které v době rozhodování soudu nebyly k dispozici. Ve vyspělých zemích musí být právě z těchto důvodů součástí právního systému soubor opravných prostředků, které s vysokou pravděpodobností zajistí odhalení a nápravu tohoto stavu.
