Dostavba jaderných elektráren, 5G sítě. Komise pro hybridní hrozby se zaměří už na krajské volby
Sněmovní komise pro hybridní hrozby se zaměří na podzimní krajské volby nebo bezpečnost 5G sítí. Radiožurnálu to řekl její člen Robert Králíček z hnutí ANO. Podle něho ale Česko potřebuje instituci, která by hybridní hrozby řešila na úrovni státu. Samotná komise už má jmenovaných všech 9 členů, je v ní zástupce každé parlamentní strany. Předsedu si zvolí v září.
V Česku stále chybí jedna zastřešující instituce pro vyhodnocování hybridní hrozeb, kterým Česko čelí. „Budeme naléhat na to, aby byla jedna instituce, pokud možno na úrovni Úřadu vlády, které by koordinovala hybridní hrozby,“ říká členka komise Helena Langšádlová z TOP09.
„Někdo, kdo by byl koordinátorem, kdo by sdílel informace a samozřejmě by dával doporučení premiérovi, vládě, ale i sněmovně k dalším opatřením. To znamená požadavky na různé legislativní úpravy,“ dodává další člen komise Robert Králíček, jaká by měla být role instituce.
Čekáme kyberútoky na nemocnice, zatím to vždy bylo v pátek, říká digitální zmocněnec Martin Zeman
Číst článek
Hybridní hrozby propojují různé metody, jak protivníka oslabit. Útočník nevyužívá pouze zbraně, ale spoléhá i například na dezinformace nebo kyberútoky. Strategii České republiky pro hybridní hrozby má zpracovat ministerstvo obrany. Za úkol to má od roku 2016, kdy vláda schválila takzvaný Audit národní bezpečnosti. Strategie ale stále chybí, podle ministra obrany Lubomíra Metnara za ANO se na ní pracuje.
„O hybridních hrozbách by měla rozhodovat instituce někde na úrovní Bezpečnostní rady státu a tam by hybridní hrby měly být řečeny,“ Metnar ale připouští, že zatím není jisté, kdy by strategie měla být hotová.
„Byl bych rád, kdyby se to povedlo vyřešit do konce roku, ale uvidíme, protože to není jenom o resortu ministerstva obrany. To musí být průřezově shoda i s dalšími resorty včetně úřadu vlády,“ dodává Metnar.
Právě audit národní bezpečnosti a z něj vycházející akční plán, který v roce 2016 rozdělil úkoly mezi resorty, bude jednou z prvních věcí, kterou se chce komise proti hybridním hrozbám zabývat. Poslanci dokument chtějí prostudovat a zjistit, jak se ho daří plnit.
Krajské volby
„Sledování ekonomických aktivit, bude se to týkat dezinformací, ochrany voleb a dalších základních oblastí,“ vyjmenovává Langšádlová další témata, kterým by se komise měla věnovat.
Komise se chce zaměřit už na podzimní krajské volby. „Krajské volby mohou být zajímavé z pohledu hybridních hrozeb, protože mluvíme o dostavbách jaderných elektráren, mluvíme o aukci 5G sítí, a to jsou věci, kde některé státy mohou mít zájem ovlivnit mínění v České republice. Takže určitě budeme reagovat na vzniklé kauzy, které se mohou objevit v rámci krajských voleb,“ vysvětluje Robert Králíček z hnutí ANO.
Strategická sekce ministerstva obrany střídá prozatímní vedení. Řádného náměstka nemá již rok
Číst článek
V komisi jsou zastoupeny všechny parlamentní strany, její vznik kritizovali komunisté, podle kterých je taková komise zbytečná. Nicméně v ní je i člen KSČM Jiří Valenta.
Podle něj se ale mají hybridní hrozby řešit jiné instituce. „Máme tady na to i jiné orgány. Máme Bezpečnostní zpravodajskou služby, máme na to Národní bezpečnostní úřad, ty by se tím měly zabývat.“
Jiří Valenta taky odmítá, aby se komise soustředila pouze na aktivity Ruska a Číny a věnovala se případným hrozbám ze stran všech států.
Komise se poprvé sejde v září, na první schůzi si zvolí svého předsedu. „Podle politické dohody bych to měl být já,“ potvrdil poslanec Robert Králíček z ANO.
Po půl roce pak poslanci plánují vydat hodnotící zprávu s doporučeními, co by bylo dobré změnit, aby Česká republika byla proti hybridním hrozbám odolnější.
