Psilocybin mění sítě v mozku. Testujeme ho na lidech rezistentních vůči antidepresivům, říká vědec
Experti z Národního ústavu duševního zdraví zkoumají účinky psychedelik, konkrétně látky z halucinogenních hub lysohlávek, jde o tzv. psilocybin. Shání pacienty s depresí, kterým nezabírá standardní léčba antidepresivy. „Psilocybin může dočasně rozpojit neuronální sítě v mozku, které jsou zodpovědné za dlouhodobé pokračování deprese,“ říká psychiatr a vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního Jiří Horáček v rozhovoru pro Radiožurnál.
Dá se vyčíst z dat, která už máte shromážděna, jak psilocybin v těle funguje?
Z dat to nevyčteme, protože studie zatím probíhá. Ale o tom, jak funguje psilocybin, se dobře ví. Psilocybin působí na tzv. serotoninové receptory v mozku, v důsledku toho spouští celou řadu neurobiologických změn, které v mozku probíhají po podání psilocybinu.
Jedná se o molekulární změny, jako je růst nových synapsí, až po dočasné rozpojení některých neuronálních sítí, které jsou zodpovědné za to, že psychiatrický příznak jako deprese nebo úzkost má tendenci pokračovat dny a týdny. Což je právě ten psychologický účinek, který využíváme.
V čem jsou psychedelika potenciálně účinnější než klasická antidepresiva? Dokážou tedy rozepnout to spojení mezi vnímáním a centrem, kde deprese graduje?
Přesně tak, vypadá to, že psychadelika mají dvě hlavní výhody. První výhoda je, že by mohla fungovat u pacientů, u kterých nefunguje standardní antidepresivní léčba, což je asi 30 až 40 procent pacientů. A druhá výhoda spočívá v tom, že efekt je velmi rychlý, po psychedelicích nastupuje v podstatě druhý den.
Léčba antidepresivy trvá měsíce. U psychedelik je úleva okamžitá, popisuje psychiatr Horáček
Číst článek
Zkoumáte jenom pacienty, u kterých antidepresiva nezabírají. Ale proč to nezkoumáte i u těch, kterým zabírá standardní léčba?
Většina nových terapií když se zavádějí, tak se napřed zkouší u pacientů rezistentních. Protože existuje vysoký předpoklad, že když to bude fungovat u rezistentních pacientů, tak to bude fungovat i u pacientů, kteří rezistentní nejsou.
Do studie sháníte dobrovolníky starší osmnácti let. Co dalšího musí splňovat, aby byli vhodní pro váš výzkum?
Kritérií je celá řada, ale v podstatě pro nás je důležité, aby u pacienta selhala nějaká předchozí antidepresivní léčba, což je hlavní kritérium. Následně přijde pacient k nám a je důkladně přešetřen. Zhodnotíme všechna vstupní a vylučovací kritéria, potom je pacient případně zařazen do studie.
Klinické použití?
Teď jste ve stadiu výzkumu a studií. Dá se nějak odhadnout, kdy by mohla začít standardní léčba za pomoci psilocybinu?
Naštěstí nejsme samotní na světě, kdo zkoumá tento antidepresivní efekt psilocybinu. A ty důkazy jsou poměrně robustní. Takže teď už probíhá v Americe i v Evropské unii schvalovací proces, který má směřovat k tomu, aby se skutečně psilocybin dostal do běžného klinického použití.
Do tří let by v lékárnách mohla být psychedelika pro speciální použití, myslí si neurobiolog
Číst článek
Evropská léková agentura už nyní vytváří seznam dalších požadavků, které jsou nezbytné pro to, aby se ten lék mohl dostat do klinického použití. Studie, které běží v Národním ústavu duševního zdraví, jsou unikátní v tom, že porovnávají psilocybin proti ketaminu. Což je druhá látka, která má psychedelický potenciál. Naší snahou je odpovědět, které z těch dvou psychedelik je účinnější u konkrétních pacientů.
Účinky halucinogenních hub lysohlávek jsou známy poměrně dlouho. Nabízí se otázka, proč se na ně v tomto směru ohledně léčby přišlo až tak relativně pozdě?
Rád bych zdůraznil, že používáme syntetický psilocybin, a nikoliv houby lysohlávky. Důkazy o účincích psilocybinu byly už v 60. letech, ale v důsledku politické konfigurace, hlavně ve Spojených státech, se od nich na čas upustilo.
V souvislosti s odporem proti válce ve Vietnamu a hnutím hippies byly všechny halucinogenní ty látky včetně psilocybinu dány na blacklist do skupiny nejpřísněji kontrolovaných látek. Šlo o politické rozhodnutí, nikoliv rozhodnutí vědecké.
Takže po roce 2000 se navazuje na výzkum z 60. let a novější studie mají výrazně lepší metodické předpoklady a jejich důkazní hodnota je nesrovnatelně vyšší než u toho, co jsme věděli z 60. let. Ale už tam byl nějaký signál, že by to mělo fungovat.
