Věda pro děti: Když mozek klame. Týká se i vás Mandelův efekt?
Má pokémon Pikachu černý konec ocásku? A jmenuje se štěňátko z knihy Karla Čapka Dášenka? Pokud jste odpověděli ano, i vás se týká takzvaný Mandelův efekt. Oblíbený pokémon totiž nemá černý ocásek a Čapkův foxteriér je Dášeňka. O Mandelově efektu informuje Rádio Junior.
Náš mozek si někdy něco schválně pamatuje tak, aby to zapadalo do běžného přesvědčení okolí. Proto se pak stane, že stejnou chybu v paměti má mnoho lidí nezávisle na sobě.
Když mozek klame. Týká se i vás Mandela efekt a potvrzuje existenci paralelních vesmírů?
Falešné vzpomínky jsou představy, které si spojujeme s věcmi, co jsme dříve zažili nebo viděli, a náš mozek si k nim automaticky doplnil motivy, které vyhodnotil jako související.
Zabývají se tím vědci zkoumající kognitivní psychologii a dokonce už mají vědeckou metodu, jak falešné vzpomínky u lidí zkoumat.
Experimenty dokazují, že lidská paměť zkrátka není neomylná a obzvlášť postupem času má mozek tendenci si věci zkreslovat. My si myslíme, že si něco pamatujeme perfektně, ale často jde jen o propojení několika podobností, které se nám spojí do jedné falešné vzpomínky.
Věda pro děti: Kolik lidí má vystouplý pupík, proč je potřeba ho mýt a proč se v něm tvoří žmolky?
Číst článek
Paměť zkrátka nefunguje jako přesná rekonstrukce. Utváří se nejen v okamžiku, kdy daná událost běží, ale i později – třeba když si ji vybavujeme nebo když o události hovoříme s okolím. Také záleží, jakou emoci si ke vzpomínce přiřadíme a tak dále.
Nejde tedy jen o to, jak se to celé doopravdy stalo. Naše mysl má tendenci tvořit smysluplné celky, zaplňovat případné mezery v paměti tím, co na základě zkušeností dává smysl, a tím už vzniká vzpomínka, která je nepřesná a tedy vlastně falešná.
Tak vzniká i kolektivní falešná paměť, protože stejně jako se dá ovlivnit paměť jedné osoby, jde to i u skupiny nebo davu, třeba rozhovorem, článkem, zprávami na sítích a tak dále.
Proč Mandela?
Název tentp efekt dostal podle politika a bojovníka za lidská práva Nelsona Mandely. Ten zemřel v roce 2013, ale mnozí byli při dotazování přesvědčeni, že zemřel už v 80. letech minulého století ve vězení.
Věda pro děti: Proč máme slepé střevo? A který orgán se z něj dá vytvořit?
Číst článek
Desítky tisíc lidí by přísahaly, že si pamatují, jak se o tom tehdy mluvilo v médiích, i když to tak nebylo.
Poprvé termín Mandelův efekt použila výzkumnice zaměřující se na paranormální jevy. Mluvila o něm v souvislosti s existencí paralelních světů.
Dnes už ale víme, že fakt, že se tolik lidí dokáže nezávisle na sobě shodnout, že si věc pamatují jinak než zbytek planety, souvisí s kolektivní falešnou pamětí.
