Proč je Finsko odolné vůči cizí propagandě? ‚Základem jsou důvěra a vzdělání,‘ vysvětlují tamní experti
Ve finských Helsinkách už několik let funguje Centrum pro boj s hybridními hrozbami (HybridCoE), které se mimo jiné dezinformacemi zabývá. A Finsko patří mezi ty země, které odborníci považují za nejodolnější vůči cizí propagandě.
„Země má vysokou míru gramotnosti, lidé hodně čtou a vzdělávají se, na tom se odolnost dobře staví. Finská společnost je taky hodně založená na konsensu,“ říká pro Český rozhlas Plus Markus Kokko z centra HybridCoE.
Jaký je finský recept proti dezinformacím? A proč je v Česku nízká důvěra ve vládu a v oficiální informace? Poslechněte si Evropu Plus Jakuba Luckého
„Uplynulé roky ukázaly, že jsou tu i nějaké neshody a víme, že nepřátelské země se snaží tyto neshody zvětšovat,“ doplňuje.
Jeho kolegyně Veera Kaarelaová vidí za finským úspěchem především vzdělání. „Zahrnuli jsme mediální a informační gramotnost jako klíčovou složku našeho vzdělávacího systému. Děti jsou tak připravené na komplexní svět informací už od útlého věku. Snažíme se ale dostávat tyto informace ke všem věkovým skupinám. Informovat je, co se děje a komu mohou věřit,“ vysvětluje.
Facebook chtěl oslabit dosah dezinformačních příspěvků. Kvůli chybě jej ale půl roku zvětšoval
Číst článek
Finská vláda například v době pandemie covidu-19 pracovala s místními influencery a spolupracovala s nimi třeba při šíření pravdivých informací o očkování.
Vše ale podle Markuse Kokka stojí na důvěře. „Finové tradičně mají vysokou důvěru ve společnost. Věří tedy politikům, institucím jako je policie nebo armáda a taky ve velké mediální domy, což je myslím dobré,“ upozorňuje.
Česká důvěra se snížila
Důvěra je přitom něco, kde Česko podle analytičky z centra Evropské hodnoty Veroniky Krátké Špalkové pokulhává.
„Důvěra v českou vládu se výrazně snížila především v souvislosti s covidovou pandemií a opatřeními proti šíření koronaviru,“ podotýká.
Problematická podle ní byla především chaotická komunikace. Přítom právě chaos a nejistotu označuje za jeden z terčů ruské propagandy.
„Cílem strategie ze strany Ruské federace je roztříštit informační prostor, vytvořit takovou informační mlhu. Je to strategie, ke které Rusko sahá vždycky, když se pro ně stane nějaká politická citlivá událost,“ říká.
Putin se chová jako internetový troll, tvrdí finská novinářka. Používá stejné argumenty i obsahy
Číst článek
Česko i Evropská unie podle ní v boji s dezinformacemi zaspaly a teprve v posledních letech si přiznaly, že jde o vážný problém. Určitou naději na české straně vidí ve vzniku Centra proti terorismu a hybridním hrozbám na ministerstvu vnitra.
„S novou vládou od začátku ruské invaze můžeme vidět mnohem lepší a přímočařejší práci Centra proti terorismu a hybridním hrozbám. Daří se jim poměrně rychle reagovat na ty nejrozšířenější dezinformace a komunikovat jejich rozuzlení veřejnosti,“ je přesvědčená.
Celkově by ale vláda měla v tomto ohledu podle Veroniky Krátké Špalkové mít jasnou koncepci a zajistit větší spolupráci napříč resorty.
Více si poslechněte v Evropě Plus Jakuba Luckého.
