ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Co může být hanebnější a odpornější? Místo uklidnění přišlo strašení válkou
Server iROZHLAS.cz přináší nejzajímavější informace z podcastu Českého rozhlasu Plus Čekání na prezidenta. Tentokrát o velmi tvrdé kampani mezi prvním a druhým kolem volby. Inteligentního průvodce při hledání nové hlavy státu přináší moderátor Jan Pokorný, ústavní právník Jan Kysela, komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček a filozofka Tereza Matějčková.
„Potkávají se u mne pocity šoku a smutku,“ říká ústavní právník Jan Kysela. „Poté, co jsme si v roce 2013 ‚užili‘ volby ve stínu absolutní lži rozdávání půlky republiky sudetským Němcům, v roce 2018 kampaň ovlivněnou strachem z imaginárních imigrantů, kteří tady nebyli a ani tady být nechtěli, měl jsem pocit, že se kampaň před prvním kolem vyvíjí uspokojivě. Ten ale úplně zmizel, když atmosféra strachu vygradovala v míře ještě mnohem větší.“
„Přijde mi absurdní, že vůbec někdo mohl něco podobného vymyslet, ale odpudivé, že je to schopen použít,“ uvažuje.
„Co může být horšího, než že lidem, kteří jsou zkroušení všemožnými strachy ze světa, z klimatické změny, ekonomické krize, místo abyste nabízel pomocnou ruku, uklidňoval, tišil, tak je vyděsíte do maximální možné míry,“ vyjmenovává Kysela.
„Ke všem těm krizím přidáte to, že půjde o životy vašich dětí, které budou odvedeny do války,“ říká Kysela.
„Co může být hanebnějšího, odpornějšího v politice, než když lžete za účelem dosažení osobního politického prospěchu? Je to nepěkné, ale jsem schopen se s tím smířit. Ale když ty, kteří se bojí, vystrašíte víc, abyste pak řekl, že jediný, kdo vás může zachránit, jsem já, tak to je odpudivé,“ tvrdí Kysela.
EPIZODA Z 20.1.
Čekání na prezidenta s filozofkou Terezou Matějčkovou, s ústavním právníkem Janem Kyselou, s komentátorem Českého rozhlasu Petrem Nováčkem a moderátorem Janem Pokorným. K poslechu ZDE.
Tento úspěch se pak podle něj projeví i na duši národa – rozděleného a vyplašeného.
„Kdy jedna část nenávidí tu druhou, protože ji chápe jako podporovatele války a ty, kteří chtějí mě a mé děti ohrozit. A i ta druhá chápe tu první způsobem ne úplně lichotivým,“ dodává.
Komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček k tomu přidává, že tento způsob máme trochu v národní povaze. „A zdědili jsme to po těch, kteří podobnými metodami manipulovali davy,“ říká.
„Úplně všichni teď máme jedinečnou příležitost, kterou nám doba dává, a to morálně zazářit. Protože se nám rozpadly morální a hodnotové rámce, vidíme to na sítích, hádáme se v rodinách. A to je ta situace, kdy navzdory tomu, jak vidíme svět kolem sebe, můžeme být lepší. Kdy jindy bylo snazší být lepší než dnes,“ připomíná filozofka Tereza Matějčková.
Prezidentské pravomoci
Když Kysela sleduje diskuse na sociálních sítích, přijde mu, že si tam lidé myslí, že prezident a nejvyšší ústavní činitel má i odpovědnost za stát a republiku. „Pak se ale dost obtížně vysvětluje, že je někdy povinen jmenovat i ministra, který se mu třeba nelíbí. Ale ono není na něm, aby do výběru promítal své hodnoty a světonázorová hlediska.“
ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Generál Pavel dokáže zaujmout i část voličů prezidenta Zemana, říkají data
Číst článek
„Prezident je i vrchní armádní velitel, ale ani to nemusí znamenat vůbec nic jiného než prázdná slova a symbolické označení, které se kopíruje mezi jednotlivými ústavními texty.“
„A pokud hledáte, jaký obsah těmto slovům dávají prováděcí zákony, zjistíte, že tady není vrchní velitel nic zvláštního – jen vydává vojenské řády a propůjčuje zástavy vojenským útvarům.“
„Kromě toho prezident – pozor, už ne jako vrchní velitel – jmenuje náčelníka generálního štábu anebo za stanovených podmínek rozhoduje o mobilizaci. To ale až ve chvíli, kdy je parlamentem vyhlášen válečný stav a navrhne mu to vláda. Takže prezident opravdu není žádný pán nad vodami,“ uzavírá Kysela.
Podcast Čekání na prezidenta najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích i ve vysílání Plusu.
