Počet veganů roste, zachrání planetu Zemi? ptá se BBC
Co by se stalo, kdyby každý člověk na naší planetě přešel na veganskou stravu, tedy na jídlo bez mléka, masa, medu a všech dalších produktů živočišného původu? Jde o hypotetickou otázku, která se však v současnosti jeví relevantněji než kdykoliv předtím, píše server BBC.
Myšlenka, že by všichni zvolili veganskou stravu, se zdá být zcela extrémní. Jenže jen v poslední dekádě roste počet lidí, kteří se ve Velké Británii vydali touto cestou, raketovou rychlostí. V současnosti vegetariánský či veganský způsob stravy preferuje půl milionu Britů. A ve věkové skupině 16 až 24 let ji vyznává dvacet procent lidí.
Obchodní řetězce se rychle přizpůsobují poptávce a životu bez masa a mléka se oddává stále více celebrit. Také pro vědce, politiky a ekonomy se veganská budoucnost stává velmi zajímavou. Z jednoho prostého důvodu, kterým je udržitelný rozvoj a ozdravení ohroženého ekosystému planety, píše BBC.
Zdá se to neuvěřitelné, ale i naše lednička je bitevním polem boje proti globálnímu oteplování. Stěží nás napadne, že produkce jídla původu je odpovědná za celou čtvrtinu všech emisí skleníkových plynů. Kromě toho maso a mléčné výrobky v sobě skrývají převážnou část uhlíkové stopy.
Kdybychom všichni šli cestou veganů, světové emise z potravin by do roku 2050 poklesly o 70 procent, cituje z odborných studií BBC. Experti z Oxfordské univerzity zase vyčíslili ekonomický dopad tohoto rozhodnutí. Podle nich by dosáhl přibližně 440 miliard liber.
Vegan neznamená jíst zdravě
Jsou tu ale různá ale. Pokud jste vegan, ještě to neznamená, že se nutně stravujete zdravě. Můžete odvrhnout některé z vašeho hlediska nezdravé či dokonce škodlivé potraviny, ale na druhé straně hrozí riziko, že opomenete životně důležité živiny. Ať už jíte maso, nebo ne.
Veganská strava má přirozeně nízký obsah vápníku, vitamínu D, železa a dalších důležitých prvků. Některé produkty navíc obsahují spousty kokosového oleje, který má vysoký obsah nasycených tuků. Na druhé straně je však už prokázáno, že nezdravý životní styl, na němž se podepisuje velkou měrou konzumace masa a živočišných tuků, si vybírá příliš velkou daň.
Je spojen s mnoha vážnými zdravotními problémy, včetně srdečních onemocnění, některých typů rakoviny, diabetu a obezity. V roce 2015 Světová zdravotnická organizace zašla tak daleko, že zařadila některé druhy masa, a hlavně uzeniny, do kategorie karcinogenů. Spolu s alkoholem, azbestem nebo arzenem, podotýká BBC.
Některé vědecké studie předpokládají, že celosvětově praktikovaná veganská strava by přinesla dramatické snížení počtu úmrtí. Globálně možná až o osm milionů ročně. A ekonomický výhled? Redukce nákladů na zdravotní péči v řádech stovek miliard ročně.
Produkce masa vyžaduje spoustu energie
A další provokativní otázka: Učinila by veganská budoucnost přítrž hladu a chudobě? I zde jsou experti opatrní. Nicméně se mohou opřít o některá už prokázaná vědecká zjištění.
Jídlo živočišného původu a hlavně výroba masa z hospodářských zvířat vyžaduje 17krát větší půdní rozlohu, 14krát více vody a 10krát více energie, než je tomu při produkci potravin pro vegetariány a vegany, cituje BBC ze studie publikované v časopise American Journal of Clinical Nutrition.
Tento trend má v budoucnu jen posilovat. OSN odhaduje, že na planetě bude za padesát let žít namísto dnešních sedmi miliard zhruba 10,5 miliardy lidí. Budeme-li chtít všechny nasytit, bude třeba současný stav produkce potravin od základů změnit. Třeba i důrazem na omezení konzumace živočišných produktů.
Na druhé straně však bychom měli mít na paměti, že člověk chová zvířata, která mu poskytují obživu, zhruba deset tisíc let. A projevuje se to nejenom na talíři. Zvířata hrají v naší náboženské a kulturní identitě velice důležitou roli. A navíc celosvětová výroba masa a mléka poskytuje po celém světě práci milionům lidí, často ve velmi chudých oblastech.
Miliardy zvířat by čekalo utracení
Kam by se ale všechna zvířata poděla? ptá se BBC. Miliardy živočichů, kteří už nebudou figurovat na našich jídelních lístcích, by šlo těžko vrátit do lůna přírody. Čekalo by je utracení či dožití v útulcích. Tento překotný scénář však není ani realistický, ani žádoucí. Namísto toho by bylo třeba tváří v tvář klesající poptávce v dlouhé perspektivě utlumovat chovy.
Zvířata jsou totiž dnes chována mnohem intenzivněji, než je tomu v přírodě. Stejně jako u všech volně žijících živočichů bude jejich stav, vzhledem k dostupnosti potravy a proměnlivým podmínkám, kolísat. Všechny tvory ale nelze osvobodit. Některá plemena z farem, jako jsou například kuřecí brojleři, jsou už od svých předků tak vzdálena, že by ve volné přírodě nepřežila ani den.
Ale jiní tvorové, třeba prasata nebo ovce, by se mohli v průběhu času vrátit do lesů a na pastviny. Příroda totiž vždy dokáže nalézt rovnováhu. Jen jí v tom člověk nesmí překážet, dovozuje BBC.
