Zabije bakterie i plísně. Vědci z Brna testují využití plazmatického pole v zemědělství při ochraně plodin
Mohla by to být alternativa užívání chemie v zemědělství. Experti z Masarykovy univerzity testují nový způsob ochrany například hrášku, kukuřice, pšenice a dalšího osiva před nemocemi. Semínko na několik vteřin ponoří do plazmatického pole, které na jeho povrchu zabije téměř všechny bakterie a plísně.
„Takže já nyní zapnu zařízení na plazmovou úpravu osiva,“ popisuje začátek postupu doktorka Vlasta Štěpánová v Plazmochemické laboratoři Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Experti z Masarykovy univerzity testují nový způsob ochrany osiva před nemocemi. Poslechněte si reportáž.
Hrášek určený k dezinfekci se nasype do trychtýřku, ze kterého vede posuvný žlábek, a protože vibruje a je nakloněný, tak se hrášek posouvá dál až na jedoucí pás. „Pás běží nad plazmovými jednotkami, kde je zapálen výboj,“ vysvětluje Štěpánová.
Pás je síťovaný a pod ním je několik čtverečků s dírkami, kterými proudí plazma. „Plazma je vyfukována směrem nahoru.“
„K dezinfekci osiva dochází pomocí kombinace ozónu, UV záření a teploty,“ vysvětluje následně Štěpánová, proč začne být po spuštění ve vzduchu cítit typická ozónová vůně jako po dešti.
Když hrášek dojede na konec své dráhy, spadne do misky. „Je očištěný. Testujeme různou dobu expozice osiva v plazmatu a pak necháme udělat testy, abychom zjistili, jestli neměníme klíčivost, to znamená schopnost růst. Pokud se to přežene, tak už se klíčivost začne snižovat,“ ví vědkyně.
Nová metoda dezinfekce by měla fungovat na každý druh osiva. „Testovali jsme kukuřici, pšenici a petržel, osiva zeleniny a obilovin, ale dá se to použít i na širší okruh osiv,“ dodává Štěpánová.
Viry ne, plísně ano
Spíše než o druh osiva, jde ale o typ patogenu, který je třeba zlikvidovat. „Na virové choroby to nefunguje, protože pokud eliminujeme virózy, tak poškodíme i semínko. Ale je to poměrně dost účinné na houbové choroby a na některé bakteriózy,“ vysvětluje Jan Prášil, ředitel společnosti SEMO, která na výzkumu s Masarykovou univerzitou spolupracuje.
„I člověk, pokud je v absolutní formě, tak podává maximální výkony. Pokud je něčím atakován, například lehkou virózou, tak on to zvládne, ale už nepodává maximální výkony. My směřujeme k tomu, aby ta rostlina byla schopna podávat maximální výkony bez jakýchkoliv problémů,“ doplňuje.
Vědci v laboratoři plazmou zabíjejí například jeden konkrétní druh plísně. „Vy ji nevidíte na sklizené cibuli, ale ona v té rostlině zůstala, ona se tam vyvíjela, je ve skladované cibuli a snižuje skladovatelnost,“ popisuje Prášil.
Vývoj podobných metod je podle Prášila důležitý i proto, že evropské zemědělství postupně upouští od chemických prostředků na ošetření rostlin. Nové metody ale ještě stále nejsou stoprocentní náhradou.
„Tyhle metody jsou méně účinné, než přípravky na ochranu rostlin, ale ty se eliminují, takže hledáme alternativy,“ vysvětluje dále.
Nové metody se podle výzkumníků hodí zejména do ekologického zemědělství, kde se chemické ošetření provádět nesmí.
Ošetření osiva plazmatem vědci zatím jen testují. Věří ale, že by ji zemědělci ve velkém mohli začít používat zhruba za pět let.
