Neandrtálci žili po boku moderních lidí déle, než se předpokládalo. Dokládají to objevy z Francie
Neandrtálci žili po boku moderních lidí mnohem déle, než se původně předpokládalo. Dokládají to nové objevy archeologů z Mandrinovy jeskyně ve Francii. Kosterní pozůstatky druhu homo sapiens sapiens, které tam vědci našli, pocházejí z doby před 54 tisíci let. To je o více než 10 tisíc let dříve, než vědci předpokládali.
Tým vědců z Evropy i Spojených států už přes 30 let zkoumá Mandrinovu jeskyni nedaleko řeky Rhony na jihu Francie. Jeskyně je bohatá na významné nálezy z dob před mnoha tisíci lety. Kamenné artefakty a zvířecí kosti, které po sobě zanechali starověcí lovci-sběrači z období paleolitu, totiž v relativně krátké době pokryl ledovcový prach, který se valil ze severu. Díky tomu se ostatky dobře zachovaly.
V Číně se našla jedinečná lebka ‚Dračího muže‘. Pravděpodobně se jedná o takzvaného denisovana
Číst článek
V článku, který vyšel v odborném časopisu Science Advances, vědci z Evropy a Spojených států popsali nález pozůstatků moderních lidí už z doby před 54 tisíci lety. Tento nález tedy předčil objev z loňského roku, který byl sám o sobě převratný: pozůstatky obydlení jeskyně v Bulharsku moderním člověkem v době před 46 tisíci let.
Nejnovější nález z Francie ale ukazuje, že naši prapředci žili v Evropě už mnohem dříve.
Zjištění, že naši předci obývali Evropu dříve, než jsme si mysleli, mění pohled vědců na soužití druhu homo sapiens sapiens a druhu homo sapiens neanderthalensis - tedy Neandrtálců, slepé vývojové větve a s nadsázkou řečeno „bratranců“ moderního člověka. Vědci se totiž dlouho domnívali, že Neandrtálci vymřeli krátce po příchodu moderních lidí z Afriky do Evropy, což mohlo naznačovat, že tento příchod a vyhynutí neandrtálců mohou souviset.
Archeologové u Říma objevili ostatky neandrtálců. Nejstarší kosti pochází z doby před 100 tisíci lety
Číst článek
Neandrtálci a moderní lidé
Ředitel britského Muzea přírodní historie v Londýně Chris Stringer řekl BBC, že nové závěry ukazují na dlouhodobou koexistenci těchto dvou druhů hominidů. Nešlo tedy o převzetí moci nad Evropou, ke kterému by došlo ze dne na den. Jednou měli navrch moderní lidé, jednou zase Neandrtálci. Síly tak byly po dlouhou dobu vyvážené.
Odpovídá tomu i další zjištění týmů vědců, kteří zkoumali Mandarinovu jeskyni: tyto dva druhy se v jejím obývání vystřídali. Neandrtálci ji obývali před příchodem homo sapiens sapiens. Po nich se ale podle nálezů do jeskyně opět vrátili neandrtálci. Objev delšího soužití s neandrtálci zapadá do objevu z roku 2010, že moderní lidé mají malé množství neandertálské DNA, což naznačuje, že se tyto dva druhy křížily.
Na otázku, kdo nebo co zapříčinil vyhynutí neandrtálců, ale vědci stále nemají jednoznačnou odpověď. Výzkumníci předložili řadu možných důvodů, výhoda moderních lidí podle nich mohla spočívat v dokonalejším způsobu komunikace, v komplexnějším jazyce, možná i ve výkonnějším mozku.
Neandertálci mohli pohřbívat své mrtvé, dokládají to vykopávky z Iráku
Číst článek
V roce 2013 vědci z Oxfordské univerzity vydali studii, podle které mohly za vymření Neandrtálců jejich příliš velké oči - lépe sice viděli ve tmě, na zpracování zrakových vjemů ale využívali větší část mozku než moderní člověk. Nezbyla jim tak kapacita na abstraktnější myšlení, díky kterému naši předci přežili dobu ledovou.
Chris Stringer ale věří, že to bylo proto, že moderní lidé byli více organizovaní. Lépe propojovali sítě, jejich sociální skupiny byly větší, lépe ukládali znalosti a na těchto znalostech pak stavěli.
