Jak vzniká motorová nafta? Nejprve je potřeba vysoká teplota, pak přijde na řadu vodík a také platina
Zhruba šest hodin trvá, než se ze surové ropy stane motorová nafta. Je to ale nekončící proces, na který bezprostředně navazuje například výroba síry. V každé rafinerii jsou proto, možná překvapivě, nejdůležitější kilometry potrubí. Třeba v Kralupech nad Vltavou zabírá technologie pro zpracování ropy v podstatě jen nepatrnou plochu.
„Samotná výrobní část zabírá jen asi deset procent areálu, drtivou většinu tvoří sklady, expedice a bezpečné odstupové zóny,“ vysvětluje Jakub Gleich.
Poslechněte si reportáž Evy Kézrové z areálu rafinérie v Kralupech nad Vltavou
Kolem nás je několik různých pecí. „Nejdůležitější z nich je jednotka destilace ropy, konkrétně rektifikační kolona,“ ukazuje plánovač rafinerie v Kralupech nad Vltavou. „Ropa teče do té kolony, tam se na základě bodu varu rozdělí na čtyři základní řezy a pokračuje na svoji jednotku.“
To vysvětluje nejrůznější potrubí a trubky, které se proplétají areálem.
„Každý ten proud není vhodný jako palivo. Obsahuje ještě spoustu příměsí, které je potřeba odstranit, takzvaně rafinovat – proto rafinerie,“ objasňuje Jakub Gleich a pokračuje: „Ropa obsahuje kolem 1,8 procenta síry, takže mnoho set krát se to musí odsířit, aby to dosáhlo parametrů podle normy.“
Superdrahý katalyzátor
Další zařízení, které si společně prohlížíme, je velká hranatá pec. Jak se záhy dovídám, jde o jediný zdroj vodíku v rafinerii.
Česko by mělo být nezávislé na ruské ropě od roku 2025. Jak chce nahradit ropovod Družba?
Číst článek
„Říká se tomu katalytický reforming. Vodík odštěpený z části benzinu používáme pro hydrogenace. Katalyzátor, který se tam nachází, je na bázi platiny a renia a je extrémně drahý. Ani se nikdy nevyměňuje, jenom se jednou za několik let regeneruje, když se zašpiní,“ vysvětluje můj průvodce.
Kvalita reformingu je naprosto určující pro kvalitu odsíření a další provoz rafinerie.
V srdci rafinerie
Velín o kousek dál vypadá na první pohled velice nenápadně, trochu jako maličko větší opláštěný kontejner.
„To klame tělem, protože ta budova rafinerii řídí, a tak musí mít gigantickou požární i výbuchovou odolnost,“ vyvrací můj odhad Jakub Gleich. „Vidíte ty dveře? Ty jsou jako od trezoru.“
Uvnitř ve velíně panuje čilý ruch. „Je rozdělen do tří oblastí: Primárního zpracování ropy a hydrogenací – takzvaná stará rafinerie. Pak je tady dělení mazutu, štěpení a potom prostřední část, kde se nachází mísení paliv,“ přibližuje Jakub Gleich.
Česko hledá náhrady za ruskou ropu. Zajímá se o část rafinerie v německém Karlsruhe
Číst článek
Zahřát a rozdělit
„Vidím nástřik ropy ze skladů, jaké je množství,“ popisuje úvodní fázi zpracování surové ropy operátor Petr Vršník. „Tady v pecích se předehřeje na teplotu 350 stupňů a rozdělí se na jednotlivé frakce – na benzin, petrolej, plynový olej 1, plynový olej 2, lehký topný olej a těžký topný olej.“
„Na hlavě kolony máme 115 stupňů a přes ní jdou plyny plus benzin, který zkondenzuje na vodním chladiči,“ dodává ještě operátor, než jeho výklad přeruší naléhavý zvuk vysílačky.
Jakub Gleich hned poznamenává, že je to typický příklad, jak „velínář“ řídí operátory venku. Komunikuje s nimi buď vysílačkou, nebo telefonem.
Vstupní brána zabezpečena
Prošli jsme areálem rafinerie až na konec. Ve skutečnosti jsme naopak jakoby na jejím začátku, viděno z perspektivy cesty ropy z centrálního tankoviště v Nelahozevsi.
Do čtyř velkých zásobníků se sem ze společnosti MERO ČR čerpá zhruba patnáct až osmnáct tisíc tun surové ropy, což kralupské rafinérii vystačí na dva nebo tři dny provozu.
„Každý zásobník musí být vybaven takzvanou ochrannou vanou – to je ta zeď, která je kolem,“ ukazuje Jakub Gleich. „Je to jímka. Kdyby zásobník praskl, tak aby nedošlo k žádnému úniku mimo, ke znečištění průsaky do spodních vod a tak dále.“
Rafinerie v Kralupech nad Vltavou zpracovává zhruba 70 procent ropy na paliva a ze třetiny se vyrábějí plasty.
