Z armádní střelnice se stalo popraviště, odplatou za Heydricha byla i smrt 73 lidí u Klatov
Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942 vyvolal v Protektorátu nemilosrdnou odvetu. Za pomoc parašutistům nebo i jen schvalování atentátu byl jediný trest – smrt. Na popraviště se změnila i armádní střelnice ve Spáleném lese v Lubech u Klatov. Popravy tam začaly přesně před 80 lety, 31. května 1942. Během zhruba jednoho měsíce tam nacisté zastřelili 73 lidí. Muže, ženy i nezletilé, často celé rodiny.
„Sem byly přiváděny oběti se zavázanýma očima, spoutané. Před námi stála popravčí četa, po levé straně někde parkoval náklaďák, který přivezl ty v tu chvíli už odsouzené na smrt,“ říká historik Lukáš Kopecký o bývalém popravišti. Dnes je to pietní místo. Památník je zhruba padesát metrů dlouhý a sedm metrů široký obdélník vysypaný drobnými kamínky a zakončený zdí s pamětními deskami.
Historik Lukáš Kopecký u památníku popraviště ve Spáleném lese v Lubech u Klatov.mp3
„Široko daleko to bylo jediné popraviště, někteří lidé byli popraveni v Plzni nebo ve Vejprnicích, ale sem se sváželi opravdu ze širokého okolí.“
Prvním popraveným byl 31. května 1942 Bedřich Přetrhdílo, bývalý armádní důstojník. Během dalšího měsíce následovalo sedmdesát dva dalších lidí. Jejich jména jsou vytesaná na žulových deskách. Jedná se i o celé rodiny. Jednou z nich je rodina Viktorova z Věšína – Josef, Božena, Marie, Jiří.
„Josef Viktora, rolník z Věšína, na pomezí plzeňského a středočeského kraje, pomohl ukrýt parašutistu Bohuslava Grabovského v rámci jarních seskoků. Grabovský tam přežil šťáru gestapa a odešel do jihočeských Bernartic, kde měl záchytnou adresu. Posléze byl úkryt v Bernarticích prozrazen a samozřejmě došlo i k propojení na Viktorovi z Věšína.
Všichni jistě znají větu „a bude zastřelen s celou svou rodinou“. Tak Josef Viktora skončí na popravišti se svojí manželkou i se svými dětmi. Přičemž jeho synovi Jiřímu Viktorovi bylo v době popravy pouhých šestnáct let.
Vyhrožování i masové popravy. Německá reakce na atentát na Heydricha byla rychlá a razantní
Číst článek
Ale tím tragédie nekončí. V době, kdy k Viktorovým do Věšína přijede klatovské gestapo, jsou u nich na návštěvě jejich příbuzní, mladí manželé Hibelbauerovi z Prahy. Gestapo je sebere. Oni vůbec netuší, o co se jedná, a jsou tady popraveni také,“ vypráví Kopecký.
Ze zmíněných Bernartic skončilo na popravišti ve Spáleném lese dvacet osm lidí, z toho dvanáct žen. Dvě byly těhotné.
„Bernartice patřily pod Tábor, ale udání na Bernartice přišlo z Písku. A Písek patřil do pravomoci klatovského gestapa. V Bernarticích se ukrýval parašutista Bohuslav Grabovský v rodinách, které sami o sobě už byly v hledáčku německých bezpečnostních složek, protože jejich synové sloužili v Anglii.
Tihle tři velmi stateční kluci, kteří odešli v devětatřicátém z Protektorátu bojovat za svobodu své země, poskytly adresy svých rodin výsadkářům. Shodou nešťastných náhod bylo bernartické útočiště prozrazeno. Když se po válce všichni tři mladí kluci vrátili do Bernartic, tak zjistili, že jejich rodiny v podstatě nejsou,“ doplňuje Kopecký.
Poslední oběti byly ve Spáleném lese popraveny 3. července 1942, kdy skončilo v Protektorátu druhé stanné právo.
