Diváky v úterý večer čeká premiéra posledního dílu televizní minisérie Černobyl. Během 33 let, které od havárie černobylské jaderné elektrárny uplynuly, o ní vzniklo mnoho knih, dokumentů i hraných filmů. Co se ale lidé v Československu mohli v roce 1986 dozvědět ze svých rozhlasových přijímačů?

Archiv Českého rozhlasu Praha/Bratislava 16:30 4. června 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Černobylskou havárii chtěl Sovětský svaz nejprve zamlčet, na to však byl její rozsah příliš velký. Poté se stát snažil své obyvatele hlavně uklidnit. Stejně tomu bylo i v Československu, jehož obyvatelé nebyli katastrofou bezprostředně ohroženi.

SERIÁL VS. REALITA: Trojice potápěčů, likvidátoři, bioroboti. Kdo byli hrdinové černobylské tragédie?

Číst článek

Oficiální sdělovací prostředky rozehrály komplikovanou partii, při níž o celé události poskytovaly zdánlivě mnoho informací, ty však byly pečlivě vybrány.

Na jedné straně stálo hrdinství sovětských vědců a pracujících, kteří odhodlaně bojují s následky havárie, kdežto na druhé vypočítavost západních vlád, pro něž jako by neštěstí bylo jen záminkou k narušení hospodářské spolupráce se socialistickými zeměmi.

Reakce veřejnosti na informace domácích i západních médií pečlivě sledovali sociologové z Centra pro výzkum veřejného mínění.

Odborníci už v červenci 1986 dospěli k závěru, „že u části populace se důvěra v československé informační zdroje oslabila“.

I proto se často hovoří o tom, že černobylská katastrofa byla jedním z faktorů, které přispěly ke zhroucení sovětského bloku.

Martina Havlíčková Holá, Miroslav Tomek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít