30 případů majora Zemana? Dobré filmové řemeslo se bohužel dostalo do vleku lží, připomíná historik
Domácí nepřátele podporoval, podle tehdejšího totalitního vedení státu, hlavně ten zlý imperialistický Západ. Ve stejném duchu postupovali i tvůrci politického seriálu 30 případů majora Zemana. „Nic v seriálu ale není samoúčelné,“ zdůrazňuje historik Michal Stehlík.
První díly, které byly zasazeny do poválečného období, se vyrovnávaly s dozvuky války. „Jsou tam werwolfové (němečtí záškodníci, pozn. red.), Němci a kolaboranti s hlavní linkou: německé nepřátelství k budoucímu socialistickému státu,“ dodává.
Podobné vyznění má epizoda Rudé kříže, kde jsou hlavními nepřáteli majora Zemana banderovci a on sám je hrdinou, kterému se v přestrojení podaří dostat až do jejich centra.
„Ukrajinská povstalecká armáda, tedy takzvaní banderovci, chtěli přejít přes Československo do Bavorska. Komunisté proti nim nasadili obrovské množství bezpečnostních sil. A také to využili ke své propagandě. A klíčové sdělení divákům? Banderovci chtěli na Západ proto, že jim tam pomůžou,“ vysvětluje historik Stehlík.
Několik seriálových epizod je spojeno s obrazem nepřítele v podání Pavla Bláhy, kterého v seriálu hrál Radoslav Brzobohatý.
„Bláha se objevuje už v dílech před únorem 1948, a to jako četník policejní služebny. Byl to pragmatik, který se neštítil tvrdých praktik. To se Zemanovi, majorovi a estébákovi, ale nelíbí, protože Bláha jde na ruku buržoazním živlům. Nepochopí tu skvělou budoucnost a nakonec se mu na ten Západ i podaří utéct,“ říká Stehlík.
Z reálného hrdiny rázem antihrdina
Dalším z paradoxů seriálu je, že předlohou pro postavu Bláhy byl hrdina druhého i třetího odboje, který válku prožil v Londýně jako šifrant exilového ministerstva obrany. Jmenoval se Václav Knotek.
Opravdu se mu podařilo utéct i s manželkou a čtyřmi malými dětmi na Západ, vrátil se do Československa jako agent a pak ho estébáci zavraždili.
‚Nemohli ze školy vyhodit samoživitelku dvou dětí, i když chartistku.‘ Příběh pedagožky Hany Jüptnerové
Číst článek
„Jako obvykle se v majoru Zemanovi daří role obrátit a z antihrdinů udělat hrdiny a naopak,“ říká historik.
„Bláhový“ Pavel Bláha se v epizodě Loď do Hamburku dostal do Československa, v epizodě Křížová cesta pak do úkrytu v klášteře. V dalším díle, kdy se mu nedaří, je pronásledován a dokonce absolvuje i plastickou operaci, se pak ukáže, kdo mu pomáhá.
„Jsou to takzvaní bývalí lidé – řečeno komunistickým slovníkem. Tedy ti, kteří přišli o majetek a jde jim jen o návrat kapitalismu do Československa. Pak to byli i lidé nějak závislí a nemocní, prostě lidé na okraji, kteří jsou v obrovském protikladu proti těm dobrým a slušným,“ připomíná Stehlík.
Je třeba dodat, že právě pro ně má být major Zeman vzorem a neporazitelným hrdinou. A přesto za i on tvrdě zaplatí – to v epizodě zobrazující rok 1957 Konec velké šance.
„Bláhovi se průběžně nic nedaří, neplní žádné zpravodajské úkoly a je naivní ve svém přesvědčení, že by mohl porazit pracující lid. Chce se tak dostat na Západ, chystá se zastřelit Zemana, ale místo toho zastřelí jeho manželku.“ Koncovku ale drží v rukou opět Jan Zeman, který naopak zastřelí Bláhu.
Bílé linky
Mezinárodní vztahy, ve kterých se proměnily metody boje mezi Západem a Východem a nastupující liberalizační tendence v Československu spojené s nadějemi v postupné reformy, ty zas byly odstrašujícím způsobem popsány v epizodě Bílé linky.
Příběh spisovatele Oty Rambouska jako z amerického filmu: StB ho marně naháněla, zradil ho kolega
Číst článek
„To, aby se ukázalo, že otevírání hranic bylo velké nebezpečí, protože lidé na Západě se mohli potkat se spolupracovníky západních zpravodajských služeb. Ostatně, celá infiltrace ze Západu byla pro nás přece nebezpečná,“ říká Stehlík.
„Vyznění měl být jasný vzkaz: My vás přece chráníme, takže je dobře, že jsme ty hranice zavřely,“ dodává.
Prostřednictvím seriálu se diváci dostali i na Kubu. Proto, aby porozuměli, že „boj za socialismus se vede i ve třetích zemích, a je třeba ukázat, kde všude se snaží ten zlotřilý Západ prosadit. Pak i to, jak jsme jim i my schopni pomoci“.
Na otázku pořadu, jestli byl ve 30 případech majora Zemana hlavním a úhlavním nepřítelem Západ, historik Michal Stehlík odpovídá:
„Rozhodně byl jedním z velkých nepřátel. Nesmíme zapomínat, že před sebou nemáme klasické umělecké dílo. Umění a dobré umělecké řemeslo se tady dostává do područí lži.“
Poslechněte si celý díl seriálu Měsíc s majorem Zemanem. Moderuje Ivana Chmel Denčevová.
