Na samotné turecko-řecké pozemní hranici vládne klid už zhruba 500 metrů od linie hranic. Aténská vláda nasadila vojenské i policejní posily, které přijely dokonce i z přibližně 900 kilometrů vzdáleného hlavního města.

Přehrát

00:00 / 00:00

Thomas Kulidakis: Na řecko-turecké hranici se ukazuje rozdíl mezi obranou námořní a pozemní hranice

Platí to, pokud někdo za klid považuje neustálý pohyb vojenských vozidel, přelety vrtulníků, příjezdy a odjezdy autobusů plných těžkooděnců a jejich vybavení. Vše doplňují stovky žurnalistů z celého světa, z nichž si mnozí museli místo vyhledat na mapě.

Řecká vláda má nicméně díky nasazení obrovského počtu ozbrojených sil a zvládnutí médií na místě situaci plně pod kontrolou. Poblíž nejostřejších střetů migrantů s řeckými pohraničníky je dokonce neustále přítomná skupina zdravotníků s charakteristickými červenými kříži.

Morální a humanitární aspekt

Jak moc se Řecku daří odstrašovat migranty, člověk zjistí při osobním rozhovoru s dotyčnými. Na místě jsou z rozkazu vedení organizace, jejich úkol je pomáhat případně zraněným policistům a vojákům. Pokud by dostali příkaz pomoci i migrantům a uprchlíkům, prý by tak učinili.

To ale není potřeba, protože slzný plyn, zábleskové granáty a vodní děla zabraňují běžencům dostat se do Řecka, tudíž na území Evropské unie. Násilné odrazování od vstupu totiž používají řecké ozbrojené složky ve jménu celého integračního spolku.

O tom ujistilo politické vedení unie, v čele s šéfkou Evropské komise von der Leyenovou. Společně s předsedou Evropského parlamentu, premiérem předsedajícího Chorvatska a stálým předsedou Rady EU to předsedkyně unijní exekutivy jasně řekla na tiskové konferenci. Konala se poté, co si politici prohlédli situaci na hranici během hodiny na zemi i ze vzduchu z helikoptéry.

Zazněla tvrdá slova o nepřijatelnosti tureckého vydírání. Náhlé prozření, že hranice Řecka, Itálie, Portugalska a Španělska jsou hranicemi všech, včetně zemí vnitrozemských. To vše kvůli migraci. Vyčlenění 700 milionů eur pro potřeby řecké obrany hranic, nasazení sil rychlé reakce Frontexu i horečná diplomatická aktivita svědčí o tom, že Turecko se v jednom nemýlilo.

Pokud by dosáhlo opakování uprchlické vlny roku 2015, unijní vlády by se dostaly do vážných problémů. Jak říkal turecký ministr vnitra, nevydržely by možná ani déle než několik měsíců. Německý ministr Seehofer se obává, že situace může být horší než v roce 2015.

Má pravdu. Střety na turecko-řecké hranici mohou totiž nedopatřením přerůst v střet dvou zemí. Jejich nominální spojenectví v NATO je výraz hodný učebnice ironie. Je tedy zřejmé, co budou ministři vnitra na mimořádném zasedání řešit. S chutí posvětí další takzvané odstrašování.

Převzato z Plusu

Problém je, že zatímco pozemní hranice se brání poměrně snadno, u té námořní to tak jednoduché není. Na ostrovy běženci připlouvají po stovkách a podle mezinárodního práva musí být lodě zachráněné, nesmí být zatlačované.

Otázkou pořád zůstává, že pokud ještě veřejnost přijímá odstrašování mladých mužů, jak se bude dívat na slzný plyn v očích žen a dětí. Lidskoprávní organizace v čele s komisařkou Rady Evropy už na morální a humanitární aspekt věci poukazují.

Na pozemní hranici Evropské unie s Tureckem vládne na řecké straně klid v atmosféře válečné pohotovosti. Pár desítek běženců prošlo přes hranici rovnou do vězení a záchytných táborů. Zbytek to za pomoci tureckých úřadů zkouší po celé délce dvousetkilometrové hranice.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít