Česká republika bude mít i nadále pouze jednu ústavní soudkyni
Vyměním 2 plus 1 za 2 plus 1. To není znění inzerátu týkající se směny bytů, ale rozhodnutí prezidenta republiky. Souvisí s obměnou Ústavního soudu. Petr Pavel potřebuje v květnu nahradit dva soudce a jednu soudkyni, kterým vyprší mandát. Do takto uvolněných křesel by měli zasednout opět dva muži a jedna žena.
Hlava státu dopředu prohlásila, že složení Ústavního soudu by mělo být profesně pestré a z hlediska zastoupení mužů a žen vyvážené. Z pohledu navržených kandidátů se alespoň genderově nebude nic měnit.
Mimo jiné to znamená, že by se v Brně do taláru i v následujících měsících měla oblékat pouze jedna žena a hned čtrnáct mužů. Tento nepoměr alespoň při první obměně zůstane zachován.
V dalších termínech ho může prezident republiky začít měnit. V současné době neměl příliš času brát zmiňovaná kritéria v potaz. Potřeboval velmi rychle dodat do Senátu tři kandidáty, kteří budou mít reálnou šanci získat v horní parlamentní komoře dostatečnou podporu. Bez jejího souhlasu totiž hlava státu nemůže ani jednoho jediného ústavního soudce jmenovat. Názorně se o tom v nedávné minulosti přesvědčil Miloš Zeman.
Kvalitní a pestré složení
Zkrátka posuzování adeptů na ústavní soudce není v Senátu formalitou. Na kvalitě prezidentova výběru záleží, nakolik půjde o složitý proces. Petr Pavel si nemůže dovolit, aby jím navržená jména neprošla. Čím méně výhrad budou senátoři a senátorky mít, tím rychleji budou moci být obsazena uvolněná křesla u Ústavního soudu.
O tom, že tři zůstanou minimálně několik dnů prázdná, je de facto rozhodnuto. Miladě Tomkové, Jaroslavu Fenykovi a Janu Filipovi vyprší funkční období 3. května. Daniela Zemanová, Josef Baxa a Jan Wintr by měli být schváleni na senátní schůzi, která začne 10. května.
Třetím Pavlovým kandidátem na ústavního soudce je právník Wintr, doplní Zemanovou a Baxu
Číst článek
Výčet navržených kandidátů dokazuje, že Petr Pavel sáhnul po osvědčených jménech. Jsou dostatečně známá v právním prostředí. Rovněž politici si nemusí složitě zjišťovat, o koho jde. Ani veřejnost, která se alespoň trochu zajímá o dění kolem sebe, nemusí dlouho tápat.
Přesto se nedá očekávat, že by v Senátu nemuseli čelit různým, možná někdy i nepříjemným, otázkám. Jejich dosavadní profesní dráha i životní zkušenosti však vyvolávají dojem, že by je měli bez problémů zodpovědět.
K Ústavnímu soudu by během několika týdnů měli přibýt bývalý předseda Nejvyššího správního soudu, bývalá prezidentka Soudcovské unie a profesor z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Vystřídají bývalou soudkyni Nejvyššího správního soudu, bývalého advokáta, který rovněž působil jako náměstek nejvyšší státní zástupkyně, a také profesora ústavního práva, který působil na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Takže z hlediska profesní pestrosti nedojde k obměně jedna k jedné. Naopak se mírně rozšíří řady těch, kteří na Ústavní soud zamířili od jiných soudů. Vzhledem k tomu, že prezident republiky během zhruba dvou let obmění téměř celé složení této instituce, bude mít hned několik příležitostí, jak dostát svému slibu. Tedy zajistit kvalitní a také pestré složení Ústavního soudu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nesmiřitelný boj o slunný podzim života
Petr Holub
Zlaté časy v Americe, které ale nikdo nevidí
Tereza Zavadilová
Pokračování koalice Spolu? Pouze z nouze ctnost
Lukáš Jelínek
Sdílená auta prohrávají v boji s magistrátem
Julie Hrstková