Prezidentův poradce Kysela: Pokud bychom sestavili Ústavní soud bez žen, ochudí ho to a zazní kritika
Bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová a dlouholetý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. To jsou možní kandidáti na ústavní soudce, se kterými se sešel prezident Petr Pavel. Prezident oslovil 20 institucí se žádostí, aby mu poslali nominaci na ústavní soudce. Tyto nominace následně posuzuje konzultační panel pod vedením profesora ústavního práva z pražské Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jana Kysely.
Rozhodl se už pan prezident, jestli navrhne pana Baxu a paní Zemanovou na ústavní soudce?
To nevím.
Poslechněte si komentář prezidentova poradce a ústavního právníka Jana Kysely o obsazování Ústavního soudu
Pan prezident každopádně už před polednem říkal, že třetí jméno je v procesu. Pokročil ten proces během odpoledne?
Ne. Měl by pokročit po velikonočním týdnu.
S kolika lidmi by se měl Petr Pavel ještě setkat? Kolik je kandidátů?
V tuto chvíli jsou to jen ta jména, o kterých se mluví. Nikdo další není.
Dá se předpokládat, že pan prezident bude chtít poslat všechna tři jména dohromady, nebo je možné, že by dvě jména odešla před Velikonocemi?
To záleží na jeho rozhodnutí, respektive na dohodě s panem předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, co budou považovat za lepší. Zatím se mi zdálo, že Kancelář prezidenta republiky nebude chtít čekat na třetí jméno, takže těsně po Velikonocích by je mohla podat.
Pavlův poradní sbor dává logiku, kandidáti na ústavní soudce pak snadněji projdou Senátem, tvrdí politolog
Číst článek
Brali jste při posuzování kandidátů v úvahu to, jestli a jak hladce jsou průchozí v Senátu?
Neřekl bych, že je to explicitní kritérium. Mluvíme-li o těch dvou lidech, tak jsou v té míře nezpochybňované osobnosti. Nezdá se být pravděpodobné, že bychom našli nějaký úhel pohledu, na základě kterého byste je mohl zpochybnit.
Otázka je, jak se to bude vyvíjet dále. Nepochybně nebudeme hledat někoho, u koho je jasné, že Senátem neprojde z nejrůznějších důvodů. Což samozřejmě neznamená, že každý, koho my najdeme a koho prezident republiky navrhne Senátu, nakonec projde.
To je otázka celé řady faktorů, které já nemůžu ani předvídat, ani ovlivnit. Takže se budeme pokoušet nacházet lidi, o nichž není žádná pochybnost, z hlediska potřebné odbornosti, osobnostní integrity... Jestli je senátoři během procesu obměny Ústavního soudu, který má trvat dva a půl roku, v nějaké fázi ne všechny akceptují, tak s tím se nedá nic dělat.
Politické zkušenosti
Pan prezident vybírá nástupce trojice stávajících soudců Milady Tomkové, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa. Těm mandát končí už třetího května, ale v červnu a o prázdninách končí mandát i dalším třem ústavním soudcům včetně předsedy Pavla Rychetského. Pan prezident před dvěma týdny obeslal 23 institucí, aby navrhly kandidáty. Máte ta jména? Můžete říci, kolik těch jmen se do této chvíle sešlo?
Reakcí je poměrně málo. Vím o Vrchním soudu a o Městském soudu v Praze. Možná se budou objevovat i nějaké občanské nominace, kdy se někdo může obrátit na Kancelář prezidenta republiky. Je to zkrátka ne úplně reprezentativní, protože ta odezva je od dvou nebo tří institucí.
Pavel hledá nové ústavní soudce. Zatím se setká s možnými kandidáty Baxou a Zemanovou
Číst článek
Místopředsedkyně ústavně právního výboru Senátu Hana Kordová Marvanová (za ODS) řekla, že podle ní by neměli být ústavními soudci aktivní politici. Vy jste pro Deník N naopak minulý týden říkal, že ústavní soudce má být člověk s relevantní zkušenosti. Ta může být i politická. Znamená to, že budete panu prezidentovi třeba navrhovat i někoho z politiků? Budete chtít, aby někdo z politiků byl mezi ústavními soudci?
Odpovídal jsem obecně. To znamená, že můžeme najít případy soudů ústavních, vrcholných, které v rozhodují spory na pomezí práva politiky, kdy je považováno za užitečné, když přichází někdo z prostředí politiky. Ne vždycky to dopadne.
Když byl v 50. letech předsedou nejvyššího soudu Spojených států Earl Warren, který byl předtím guvernérem, tak pro řadu kritiků judikatury nejvyššího soudu bylo právě to, proč byli nespokojeni s předsedou, jedním z dílčích důvodů, že přinášel určitý mustr chování nebo mentalitu, která pro nejvyšší soud podle kritiků nebyla vhodná.
„V 90. letech nebo v první dekádě jsme našli evidentně řádku politiků, kteří na Ústavním soudu nejenom že nedělali ostudu, ale byli jeho významnými reprezentanty. Jde o to, jestli dnes nacházíte srovnatelné osobnosti, nebo ne.“
Jan Kysela
V Německu se na stávajícím spolkovém ústavním soudu, který má 16 členů, v každém ze dvou velkých senátů jeden politik objevuje. Takže nejde ani tak o to, jestli je nutně musíte mít, anebo nesmíte mít. Záleží na tom, kdo je ta konkrétní osobnost, a jestli to, že máte za sebou nějakou relevantní zkušenost z politiky, pro vás má být překážkou, nebo výhodou.
Záleží to na době a na zemi. Taky je to o tom, jak vypadá konkrétní politická třída. V 90. letech v Česku nebo v první dekádě jsme našli evidentně řádku politiků, kteří na Ústavním soudu nejenom že nedělali ostudu, ale byli jeho významnými reprezentanty. Jde o to, jestli když se díváte na současnou českou politiku, tak nacházíte srovnatelné osobnosti nebo ne.
Já si myslím, že mezi těmi 90. lety a první dekádou a naší současností jsou určité rozdíly. Ne úplně nepodstatné.
Různorodost obsazení soudu
Hodně se mluví o pestrosti, pokud jde o obsazení Ústavního soudu. Co všechno váš konzultační tým v tomto směru bude zohledňovat? Bude to pohlaví, věk, aby tam byli akademici, soudci, advokáti? Nebo budete zohledňovat i názorovou orientací, jestli je někdo liberál, konzervativec, pravicově nebo levicově zaměřený?
Vzhledem k tomu, jakou agendu mají, záleží hodně na tom, jak je společnost vnímá. To se může v čase měnit. U nejvyššího soudu Spojených států bylo evidentní, že poměrně dlouhou dobu nikomu nevadilo, že to jsou postarší bílí muži a všichni jsou protestanti.
Pavel osloví 23 institucí, aby navrhly kandidáty na ústavní soudce. Bude je posuzovat konzultační panel
Číst článek
Společnost se mění a vnímá určité nároky na legitimitu nebo rozrůzněnost. Pak se začalo brát v potaz, že by tam třeba mohl být žid, katolík, barevný soudce nebo žena. A podíváte-li se na to, jak vypadá česká společnost, tak se mi zdá, že tlak na rozrůzněnost je poměrně silný. A ve chvíli, kdy byste ho nebral v potaz, tak to soud může poškodit.
Z kritérií je to evidentně téma genderové. Pokud bychom sestavovali Ústavní soud, na kterém nebudou žádné ženy, tak ho to zatíží poměrně významnou kritikou, a taky ochudí o určité perspektivy. Některá kritéria jsou ale objektivizovatelná.
V zásadě poznáte, kdo je muž nebo žena, nebo poznáte, z jakého profesního prostředí přichází. Jestli je to soudce, akademik, jestli se zabývá spíše ústavním, trestním, občanským právem. A pak jsou kritéria, která jsou důležitá, ale už úplně exaktně je nepoznáte.
„Asi byste neměl mít soud složený kompletně z konzervativců, socialistů, liberálů. Jenomže ne u každého to poznáte, protože ne každého dobře znáte.“
Jan Kysela
Asi byste neměl mít soud složený kompletně z konzervativců, socialistů, liberálů. Jenomže ne u každého to poznáte, protože ne každého dobře znáte. Když jste publikující a mluvící akademik, zanecháváte poměrně hodně stop. Když jste soudce v našich poměrech kontinentální justice, tak zase tolik stop, na základě kterých můžeme usoudit mimo prostředí třeba Nejvyššího správního soudu, jaký vlastně jste, není úplně jednoduché.
Stejné jsou otázky o vztahu k právu. Je pro vás jako pro právníka rozhodující text zákona, mezinárodní smlouvy, ústavy, nebo jste orientovaný spíše na spravedlnost? Jde vám o individuální lidské osudy anebo o systémové principy? Tak to je celá řada různých faktorů, které se zkrátka nedají exaktně změřit.
Takže to, co my děláme, určitě není laboratorní experiment, ale jsou to zkrátka věci, které berete v potaz tak, abyste neměl soud složený ze samých bojovníků za individuální spravedlnost, ale stejně tak, aby nebyl složený z lidí, kterým individuální osudy připadají nezajímavé.
