Jako rektor Masarykovy univerzity před šesti lety ještě silně kritizoval neschopnost vlády zvýšit podporu vysokého i jiného školství, které je klíčem k rozvoji společnosti, dnes musí obhajovat udržování rozpočtu na loňské úrovni, a tedy nulový růst a vzhledem k vysoké inflaci vlastně reálný pokles.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Fischer: Vlak do budoucnosti jen tak nepojede

Vláda v programovém prohlášení slibuje zvyšování objemu financí na úroveň průměru OECD, zvyšování mezd, celkovou pečlivou starost o celou oblast školství. Premiér Petr Fiala nedávno předložil vizi Česka v roce 2030, která je velmi moderní, potřebuje k tomu ale také velmi moderní a vzdělané lidi, což pokulhávající školství těžko zvládne.

Rozpor mezi slovy a činy je právě v této oblasti obrovský, jak kromě kroků nekroků vlády ukazují i statistiky OECD, jež potvrzují nízké celkové investice do školství i relativně nízké platy, tedy celkovou stagnaci.

Vláda Petra Fialy propásla šanci odstartovat větší reformu. Nové rámcově vzdělávací plány, respektive jejich modernizační úprava se možná ještě stihne, uvedení do života, což je vždy obtížnější, už určitě ne.

‚Neinvestice‘ do školství

Skutečná změna v oblasti školství čeká příští kabinet, ten současný už bude jen lepit díry, případně, jako ministr Bek, přemýšlet o tom, zda učitelé pracují dost dlouho a zda by neměli zůstávat ve školách déle, což vyvolalo okamžitý protest učitelské obce.

Přitom by v této věci mohl ministr mířit dobře, jen by musel trochu jinam: čeští učitelé totiž tráví mimovýukovou činností 66 procent svého času, zatímco průměr OECD je o deset procentních bodů nižší. V cizině mají učitelé zkrátka více času na učení, stačilo by tedy změnit proporce, ne objemy úvazků.

Premiér Fiala si ve svém projevu k vizi Česka v roce 2030 postěžoval na jistou stagnaci, která je mimo jiné dána tím, že se neinvestovalo do rozvoje infrastruktury, včetně té vzdělávací a vědecké. To se nyní má změnit, protože, jak také řekl premiér, „to nejhorší máme už za sebou“.

Je tedy nejvyšší čas rozjet vlak budoucnosti, dát peníze na budoucnost. Jenže tento vlak 2030 bude i příští rok stát na nástupišti a čekat. Jinak ani nelze „neinvestice“ do školství interpretovat. A protože k věci mlčí i vláda stínová, není vůbec jisté, zda tento vlak do budoucnosti z této vedlejší koleje kdy odjede.

Že ministrem školství je Mikuláš Bek, který najednou neví, kam dříve skočit, protože zanedbaného je všude tolik, si snad už občané pomalu pamatují. Ví ale někdo, jak se jmenuje ministryně školství ve stínové vládě nejsilnější opoziční strany ANO, natožpak co si o reformě myslí? Prozradím vám to – jmenuje se Jana Berkovcová. Zkuste se jí zeptat, kdy a jak by ten vlak měl odjet, pokud tedy trefí na nádraží a najde tu správnou kolej.

Autor je komentátor časopisu Euro

Petr Fischer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít