Znepokojivý demografický vývoj v Rusku
Ruský demografický vývoj v poslední době je opravdu znepokojivý. Nejde přitom jen o efekt právě probíhající války na Ukrajině, ale o důsledky složité historické pouti Ruska za nejméně třicet uplynulých let.
Pár čísel pro ilustraci: jen letos v březnu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku porodnost poklesla skoro o 7 % a trvale klesající tendence je tady už od roku 2015. Přirozené přírůstky byly naopak naposledy zaznamenány na počátku století.
Základní důvody tohoto neblahého trendu jsou dva: zaprvé se do rodičovského věku dostala dosti nepočetná generace let devadesátých, takže lidí, kteří si mohou pořídit dítě, je méně než dřív. Zadruhé pak ženy rodí podstatně méně dětí.
Samozřejmě se rovnou nabízí otázka, nakolik další růst či pokles porodnosti poznamená válka. Jak se zdá, zatím tento vliv není nikterak významný. Na porodnosti se ale můžou podepsat válečné ztráty, které postihnou především potenciální otce. Odhadnout ale v tuto chvíli, jak budou tyto ztráty citelné, není dost dobře možné.
Pomůže vlna emigrace?
Docela podstatným faktorem příštího demografického vývoje v Rusku je i další vlna emigrace, která může podle různých odhadů čítat 1,3 milionu lidí, a to je opravdu hodně. Na druhé straně se v Rusku z různých důvodů ocitly skoro 3 miliony Ukrajinců, kteří – pokud zůstanou – by naopak sledovanou bilanci mohli značně vylepšit.
Rusové našli od začátku války na Ukrajině útočiště v Dubaji. Přijíždí miliardáři i střední třída
Číst článek
Připomeňme si jednu základní statistickou pravdu: pokud je koeficient porodnosti méně než 2,1, nezajišťuje to ani prostou reprodukci obyvatelstva jakékoli země. Podle seriózních, a to i ruských domácích oficiálních odhadů je toto číslo v Rusku trvale mnohem nižší – na letošní rok činí 1,4 dítěte na jednu ženu.
Na další vývoj těchto trendů bude nepochybně mít vliv i případná ekonomická a celková životní nejistota, která může porodnost negativně ovlivnit na dlouhá a dlouhá léta.
Zato alespoň příměří či dokonce dosažení třeba jen částečné mírové dohody a postupné rušení západních sankcí by dnešní nepříznivý vývoj mohlo naopak obrátit. Což by pro politiky Putinova typu měl být další důvod konec této války uspíšit. Otázkou ovšem je, zda jsou si politici této kategorie něčeho podobného vůbec vědomi.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Ústavní soud soudil platy soudců
Petr Hartman
Obří čistka na ruském ministerstvu obrany
Libor Dvořák
Úžasné české hokejové zlato se utápí v pivním nálevu
Luboš Palata
Trump narazil na libertariány a bolelo to
Jan Fingerland