Kreml je o slabosti Západu skálopevně přesvědčen. Putin nechce otočit kolo dějin zpět, ale vpřed

Zatímco se zájem české veřejnosti upírá na dvojjediného Jana Farského (STAN), který dokáže být doma poslancem a zároveň studovat v Americe, anebo na to, jak noví ministři umí anglicky, balancuje skutečný svět na hraně konfliktu, který jsme si v posledních třiceti letech nedovedli představit. Nebo přesněji, před kterým jsme v Evropě v posledním desetiletí, kdy Putin obsazoval Krym a posílal své žoldáky do Sýrie, zavírali kolektivně oči.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin

Ze současných diplomatických jednání čiší, že Kreml je o slabosti Západu skálopevně přesvědčen | Foto: Pavel Bednyakov | Zdroj: ČTK/AP

V těchto dnech stíhá v Moskvě, Washingtonu i v Berlíně jedno diplomatické jednání druhé, ale nikam to nevede. Jen napětí stoupá, že by se dalo krájet.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Putin nechce otočit kolo dějin zpět, ale vpřed

Sto tisíc Putinových vojáků stojí v plné polní na hranici s Ukrajinou a z Moskvy je jak z kolovrátku slyšet, že se Rusko cítí ohroženo západní aliancí a tudíž žádá, aby stáhla z Evropy americké jaderné zbraně a přestala se rozšiřovat na východ. Od posledního rozšíření NATO přitom uplynulo už 18 let a vzhledem ke striktním podmínkám členství není přijetí dalších členů, včetně Ukrajiny, na pořadu dne.

Ve skutečnosti jsou výroky Kremlu o ohrožení směšné. Rusko je dnes opět světová velmoc. Má moderně vyzbrojené vojsko, jaderné zbraně a panuje v něm hřbitovní klid, protože Vladimir Putin důsledně zničil všechny výhonky demokracie a občanské společnosti, které tam v 90. letech vyrašily. Se Západem si ruský prezident teď hraje jak kočka s myší. A chce rozhodně víc než jen vrátit kolo dějin zpět do strnulých časů studené války.

Slabost Západu

Podle německého časopisu Die Zeit je Putinovým cílem postupně vytlačit Spojené státy z Evropy, zaujmout jejich místo jako zaštiťující velmoci a nastolit na evropském kontinentu nový pořádek. Podle týdeníku Die Zeit je to cesta vpřed do rozvolněných pravidel 21. století, kde platí hlavně vojenská síla a jednota národa.

Případný konflikt na Ukrajině, byť by ho ruský prezident klidně riskoval, přitom hraje jen vedlejší roli.

Konstantin Kosačov, jedna z nejvlivnějších postav ruské zahraniční politiky, řekl v rádiu Echo Moskvy, že je Evropa „podřízena cizí vůli“. A dodal, že „je to přece i náš kontinent, který nám chtějí brát. Právě my jsme přitom příkladem budoucí Evropy – jednotného suverénního kontinentu od Lisabonu po Vladivostok“.

Ze současných diplomatických jednání čiší, že Kreml je o slabosti Západu skálopevně přesvědčen. Dodejme, že mu Evropa svým váháním uplatnit proti Rusku skutečně účinné sankce, jako je například finanční izolace vyloučením z bankovního systému Swift nebo uzavření plynovodu Nord Stream 2, bohužel nahrává.

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme