‚Půjčíte si 5000 a za týden zaplatíte o tisícovku víc.‘ Drahé mikropůjčky nezmizely ani po regulaci ČNB
Z několika stovek tuzemských poskytovatelů nebankovních půjček zůstala jen malá část. Česká národní banka měla do konce května rozhodnout o žádostech firem, které v oboru chtěly dál podnikat. 84 společností licenci získalo, 24 nikoliv. Mezi těmi úspěšnými jsou i firmy, které nabízejí mikroúvěry s ročním úrokem v řádu stovek procent, informuje Radiožurnál.
„Začala jsem si brát půjčky vlastně na pračku, která mi odešla, na ledničku, prostě na tyhle potřebné věci,“ popsala už dřív paní Eva. Své dluhy přestala zvládat, když přišla o práci. Půjčky se snažila splácet jinými úvěry a ve finále skončila v exekuci.
Drahé mikropůčjky z trhu nezmizely ani po regulaci ze strany centrální banky. Zákon ale výrazně zredukoval počet poskytovatelů úvěrů. O tématu natáčel Václav Štefan
Na potřebu lidí řešit nečekané výdaje, ale také překlenout čas do výplaty, míří firmy, které nabízejí úvěry od několika stovek korun až po pár desítek tisíc. Jde mimo jiné o Viasms, Zaplo, Simpůjčku nebo Creditportal. Lákají třeba na první úvěr zdarma, ale pět tisíc na týden u nich přeplatíte až o tisícovku. Všechny zmíněné společnosti získaly licenci od České národní banky.
„Nákladovost půjčky sama o sobě nebyla ani nemohla být posuzovacím kritériem při rozhodování o udělení oprávnění,“ vysvětluje Radiožurnálu mluvčí České národní banky Denisa Všetíčková. Násobně výhodněji než takový úvěr obvykle vyjde i kontokorent nebo výběr hotovosti z kreditní karty.
Předseda Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů a jednatel společnosti Creditportal David Bouda cenu služeb svých členů obhajuje. Lidem, kteří potřebují tisíc korun před výplatnou, banky podle něj nepůjčí: „Risk toho, že vám zákazník nezaplatí, je veliký. Poskytovatelé nebankovních půjček samozřejmě cenu zvyšují i díky tomu, že se musí dívat do registrů, ověřovat si příjmy a to jsou většinou fixní částky, které většinou u menších půjček znamenají, že půjčka vyjde dráž.“
Změna v praxi
Pravidla pro poskytování úvěrů zpřísnil koncem roku 2016 zákon o spotřebitelském úvěru. Zavedl mimo jiné strop pro sankce za nesplácení.
Zadlužených domácností přibývá. Češi si půjčili už přes dva biliony korun
Číst článek
Podle odhadů organizace Člověk v tísni fungovalo dříve 600 až 800 nebankovních poskytovatelů úvěrů. Všichni, kdo chtěli dál podnikat, museli požádat o licenci Českou národní banku. Udělalo to 108 subjektů a povolení dostalo 84 z nich. V praxi se ale změna zatím příliš neprojevila.
„Z těch tisícovek dlužníků, kteří se na nás měsíčně obracejí, tak vidíme jen drobný úbytek těch nejméně seriózních poskytovatelů úvěrů, zejména v oblasti malých úvěrů. Velká část subjektů, které nabízí mikroúvěry, zároveň nabízí prodloužení smlouvy a výsledek je příliš drahá půjčka,“ říká ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Centrální regulátor
Firmy musí podle zákona na svých stránkách uvést mimo jiné reprezentativní příklad půjčky včetně částky, kolik klient přeplatí.
„Pokud najdete poskytovatele, který oprávnění má, je maximálně důležité nespěchat, číst celou smluvní dokumentaci a věnovat pozornost i takzvaným předsmluvním informacím a sankčním ustanovením,“ nabádá lidi při uzavírání úvěrových smluv k obezřetnosti Všetíčková z ČNB.
Dohled nad nebankovními poskytovateli půjček provádí nově centrální banka. Několika společnostem už rozdal až 50 tisícovou pokutu za to, že v žádosti o licenci lhaly. Zatím nejvyšší sankci půl milionu pak dostala společnost VitaServNet, která nabízela půjčky bez oprávnění. Od lidí navíc inkasovala peníze, které nevrátila.
