Ve výrobě s vyššími technologickými nároky hraje Čína prim, míní ekonomka Švihlíková
V době covidové pandemie se jako riziko ukázaly dodavatelské řetězce, které Evropa velmi pomalu zkracuje. Nyní na konci roku 2022 Česko řešilo nedostatek léků a narušené dodavatelské řetězce se opět viditelně projevily do našich životů. Bude letos globální ekonomika zpomalovat? A jaké má Evropa možnosti ve zlepšení dodavatelských řetězců?
Několik dekád nazpět dodávky „just in time“ nenutily firmy dělat zásoby a zabezpečovat svůj chod. Poslední roky ale odhalily riziko tohoto modelu a nastartovaly změnu. Evropa chce proto tyto dodavatelské řetězce zkrátit. Podle ekonomky Jany Matesové to ale bude trvat ještě léta.
„Evropské farmaceutické firmy vyrábějí většinu důležitých složek léčiv v Indii. Jde o těžkou chemii a protože ji v Evropě nechceme kvůli znečišťování prostředí, tak ji firmy odsunuly do Indie a Číny a nyní občas zjišťujeme, že nemáme léky. Proto se společnosti začaly postupně připravovat na stěhování této výroby zpět do Evropy, ale ona výstavba nových kapacit a přesunutí jakékoli výroby přes půl světa opravdu není jednoduchá věc,“ uvedla Matesová ve vysílání Plusu.
Ideální zemí pro přesun této výroby z východní Asie je podle ní Ukrajina. Samozřejmě v době, kdy tam nebude probíhat válka. Tímto krokem by navíc Evropa mohla Ukrajině pomoci obnovit zničenou ekonomiku. „Ukrajina je skutečně v mnoha směrech ideální a optimální pro to, abychom tam některé výroby přesunuli,“ řekla Matesová.
Další zásah covidové pandemie
Podle ekonomky Ilony Švihlíkové není v tuto chvíli důležité dívat se na stav dodavatelských řetězců, ale na vývoj světové ekonomiky, na kterou tyto řetězce reagují.
„Dodavatelské řetězce, které se budovaly celé dekády a jsou dominantně řízeny nadnárodními korporacemi, které mají matky hlavně v západních zemích, tak skutečně dostaly několik silných úderů. Vezměme si, že až od pandemie to, že se spousta věcí vyrábí nejen v Číně a Indii, ale i v zemích ASEANu, bylo vnímáno jako něco, co je zárukou efektivity. To znamená, že strategický moment a další případná negativa skutečně hodně souvisejí s pandemií,“ uvádí Švihlíková.
Čína loni zaznamenala rekordní obchodní přebytek. Pomohl jí k tomu růst vývozu
Číst článek
Za další důležité změny považuje Švihlíková reakci hospodářské politiky, kdy se například bývalý prezident USA Donald Trump silně snažil, aby řada amerických výrobců odešla z Číny, popřípadě z Mexika, a vrátila se zpět do Ameriky, šlo o tzv. reshoring. Podle ní jsou ale zásadní a velmi významné i geopolitické změny.
„Ve chvíli, kdy u těchto řetězců už není hlavní efektivita a kdy pandemie ukázala význam odolnosti, tak se bavíme o úplně jiném světě. A pokud tyto geopolitické podmínky budou trvat, tak se dostáváme k blokovému uspořádání světa a v tu chvíli se nemůžeme bavit o globalizaci,“ vysvětluje.
Kdo nahradí Čínu?
Evropa má snahu vybudovat dostatečně bezpečné dodavatelské řetězce a široké portfolio zemí, ze kterých přichází klíčové komponenty, produkty a materiály pro její průmysl. Podle Švihlíkové ale nebude nejjednodušší v tomto ohledu Čínu nahradit.
„Některé firmy se snaží rozvíjet strategii ‚Čína plus jeden k tomu‘ a tady se nejčastěji hovoří o Vietnamu, který je větší ekonomikou a má poměrně velkou zásobárnu pracovní síly. A protože Čína hodně bohatne, tak Vietnam může mít i výhodu z hlediska konkurenceschopnosti cen práce,“ říká Švihlíková, která ale uvádí, že co se týče technického hlediska, nebude lehké najít vhodnou zemi.
„Pokud tyto geopolitické podmínky budou trvat, tak se dostáváme k blokovému uspořádání světa a nemůžeme se bavit o globalizaci.“
Ilona Švihlíková (ekonomka)
„Pokud se bavíme o výrobě, která má vyšší technologické nároky, tak tam Čína hraje prim, protože i z hlediska infrastruktury, nemluvě o pozici Šanghaje jako dominantního světového přístavu, je její pozice do značné míry nenahraditelná.“
„Bude tedy hodně záviset na tom, o jakou výrobu se jedná. Výroby, které už nespoléhají na levnější pracovní sílu budou moci přistoupit k automatizaci v podobě nearshoringu, tedy přesunu do blízkosti, anebo reshoringu, který aplikoval Trump. Je potřeba si ale uvědomit, že automatizace je spojena s vysokými náklady a také s energetickými náklady,“ dodává.
Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu, který najdete na začátku článku.