Chemickému vojsku chybí vybavení. Ministerstvo nezajistilo obměnu a modernizaci, kritizují kontroloři
Ministerstvo obrany v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády České republiky. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Úřad například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy.
Chemické vojsko tak podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek armády. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle výstavby schopností sil Severoatlantické aliance, přestože se ministerstvo k jejich plnění zavázalo, uvedli kontroloři.
Ministerstvo obrany v letech 2018 až 2022 neuskutečnilo 75 procent svých plánovaných nákupů pro chemické vojsko.
Zpožděné nákupy i auta stará 39 let. Resort neúčelně nakládal s armádním rozpočtem, zjistili kontroloři
Číst článek
A nebylo to proto, že by chyběly peníze. Naopak roční investiční výdaje ministerstva v těchto letech vzrostly víc než dvojnásobně a resort měl na nákupy pro chemické vojsko schválených 6,8 miliardy korun.
S obměnou protichemických izolačních oděvů mělo ministerstvo původně začít už v roce 2016. Ani po sedmi letech je ale resort nepořídil a nákup odložil až na konec roku 2025. Oděvy jsou přitom nezbytnou podmínkou certifikace armádních jednotek pro pohotovostní sbory Severoatlantické aliance.
Nejméně o šest let se také zpozdí nákup nových chemických rozstřikovacích automobilů ACHR-90. Potřeba jsou pro dekontaminaci osob i techniky. Nákup měl proběhnout v letech 2022 až 2023, teď s ním ale ministerstvo počítá až na roky 2028 až 2030. Místo nových vozů tak chemické vojsko používá automobily, jejichž životnost skončila před desítkami let.
Chemickému vojsku chybí také lehká obrněná vozidla radiačního, chemického a biologického průzkumu. V roce 2015 jich chtěl resort pořídit čtrnáct, o rok později už se počítalo se 40 vozy a náklady tak vzrostly na 5,4 miliardy korun. Na zálohách už ministerstvo zaplatilo bezmála 90 procent z kupní ceny.
Co čeká armádu v roce 2024? Podpis největší zakázky v historii, ale také zmrazení platů vojáků
Číst článek
Přehodnocení priorit
Podle ministerstva kontroloři opomíjejí rozsah předchozího podfinancování armády i změnu bezpečnostní situace, kvůli kterým musely být přehodnoceny modernizační priority.
„Ministerstvo tedy realizovalo investiční akce podle stanovených cílů a dostupných peněz. Situaci v kontrolovaném období, které spadá většinově do předchozího volebního období, významně ovlivnila i koronavirová pandemie,“ uvedl úřad.
Ministerstvo obrany vedl v letech 2018 až 2021 Lubomír Metnar (ANO), od prosince 2021 je v jeho čele Jana Černochová (ODS).
Centrum v Těchoníně není hotové
Kontroloři zároveň upozornili, že Centrum biologické ochrany Těchonín není ani 22 let od zahájení výstavby dokončeno a neplní dvě z devíti statutárních funkcí.
Výstavba centra začala v roce 2001 a hotovo mělo být o čtyři roky později, pak se termín posunul na rok 2022 a teď se mluví o roce 2027.
Jako poslední má být dobudován objekt pro vědu a výzkum, který je nezbytný pro to, aby centrum plnilo dvě svoje statutární funkce.
Český voják, který cvičí Ukrajince: Byli u nás i chlapi z jaderné elektrárny, prostor na povídání u piva není
Číst článek
Dosud se v centru neprovádí biologický obranný výzkum ani laboratorní diagnostika bakterií, virů a hub. Ty se totiž dají zneužít k bioterorismu a výrobě biologické zbraně.
Podle kontrolorů tak byly 3,7 miliardy korun, které do roku 2022 stát vynaložil na stavbu těchonínského centra, využity jen s omezeným účelem.
Mezi lety 2014 a 2022 navíc nebyl v Těchoníně hospitalizován jediný pacient a ministerstvo využívá centrum jen pro vojáky v karanténě, kteří se vrátili z rizikových oblastí.
Podle ministerstva je výstavba zpožděna kvůli výraznému zvýšení ceny stavby. „V uplynulých letech proto nebyl na dokončení stavby dostatek peněz. Nyní se počítá s uzavřením smlouvy v nejbližších měsících a s následným zahájením výstavby,“ reagoval úřad. Připomněl, že centrum není a nebylo postaveno pro běžný provoz, ale pro případ závažné krize.
Chemické vojsko Armády České republiky má více než stoletou historii. Jeho jednotky se zúčastnily mimo jiné operací na území Kuvajtu, Iráku, Afghánistánu nebo na Balkáně. V Česku jsou armádní chemici nasazováni, když je potřeba podpořit Integrovaný záchranný systém, například při živelních katastrofách.
Vojsko má zabezpečovat radiační a chemický průzkum a také nespecifikovaný biologický. Mezi hlavní úkoly vojska patří odběr vzorků, laboratorní analýzy i varování před napadením zbraněmi hromadného ničení nebo před únikem toxických látek.
