Japonsko zarazilo vznik rezervace pro velryby. S dalšími 'lovci' hlasovalo proti
Japonsko spolu s dalšími zeměmi, které podporují lov velryb, odmítlo zřídit velrybí rezervaci v jižním Atlantiku. Rozhodlo o tom hlasování v Mezinárodní velrybářské komisi, která tento týden zasedá ve slovinském Portoroži.
Výstřely harpun na velryby, které zachycují historické dokumenty, do velké míry utichly na sklonku minulého století. Moratorium na komerční lov velryb už platí 30 let.
Výjimku si ovšem vymínil mimo jiné Island, Norsko a Japonsko, které tvrdí, že každý rok loví stovky velryb pro vědecké účely.
Japonsko spolu s dalšími zeměmi, které podporují lov velryb, odmítlo zřídit velrybí rezervaci v jižním Atlantiku
Většina masa z takto ulovených zvířat ale přitom končí na pultech obchodů a restaurací. Tokio kvůli tomu čelí v Mezinárodní velrybářské komisi kritice ze strany řady zemí. Japonský zástupce v komisi Joji Morishita však jejich postoj odmítá:
„Tahle organizace je už řadu let zablokovaná tím, že se členové rozdělili do dvou táborů. Jedna strana podporuje udržitelný lov velryb, zatímco ta druhá totální ochranu. Dokud tenhle problém nevyřešíme, nikam se nehneme."
Odlišné názory se podle očekávání odrazily i na letošním zasedání komise. Japonsko spolu s dalšími 23 státy znovu hlasovalo proti zřízení velrybí rezervace v jižním Atlantiku. Tento plán leží na stole už 15 let.
Tisíce velryb končí v sítích náhodou
Letos pro něj hlasovalo 38 členských zemí, ale ke schválení jsou třeba tři čtvrtiny hlasů. Mezi státy, které návrh předložily, patří Brazílie. Její zástupce Hermano Telles Ribeiro vyjádřil přání, aby jednotlivé země i přes neshody dál pokračovaly v dialogu:
„Doufám, že až se za dva roky sejdeme v Brazílii, dočkáme se většího porozumění. Brazílie nicméně odmítá lov velryb pro vědecké účely, který vychází z dohody z roku 1946. Ale teď jsme o 70 let dál, takže pojďme zkusit najít společnou řeč."
Velrybáři ročně zabijí více než 2000 velryb. Podle Aimee Leslieové ze světového fondu na ochranu přírody už ale v současnosti není třeba kvůli výzkumu velryby zabíjet, protože se nabízejí jiné metody. Leslieová navíc upozorňuje, že existuje možná ještě větší problém.
„Na 300 tisíc velryb ročně končí v rybářských sítích úplnou náhodou. To je hlavní hrozba pro všechny kytovce, pro velké velryby stejně jako delfíny," říká zástupkyně světového fondu na ochranu přírody o problému, který se také řeší na zasedání Mezinárodní velrybářské komise. To ve slovinském Portoroži potrvá až do pátku.