O tom, jaký význam měla cesta státníků Česka, Slovenska a Rakouska na Ukrajinu a co naopak vypovídá o Maďarsku cesta šéfa diplomacie do Moskvy, se v komentáři rozepsal Luboš Palata.
Celý západ po Buči rozhořčeně mluvil jedním hlasem – až na maďarského premiéra Viktora Orbána. Tehdy řekl, že je třeba všímat si všech válečných zvěrstev.
„(Viktor) Orbán se bude snažit lavírovat mezi západními strukturami NATO a EU na jedné straně a Ruskem s Čínou na straně druhé,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz výzkumník z Maďarska Daniel Hegedüs.
V Maďarsku se příští týden v neděli 3. dubna konají parlamentní volby. Zároveň Černochová zkritizovala přístup Maďarska k pomoci Ukrajině, kterou vojensky napadlo Rusko.
Českým problémům se zdražováním energií prý v unii nikdo nenaslouchá, je proto třeba více spolupracovat s Polskem, Maďarskem a Slovenskem v rámci takzvané visegrádské čtyřky, tvrdí předseda SPD.
Hovořili o českém předsednictví v Radě Evropské unie a slovenském ve Visegrádské skupině, která na obě země čekají ve druhém pololetí letošního roku, o bezpečnosti nebo o koronavirové pandemii.
Z předvolebního vyjadřování hlavních českých politických aktérů se dá předpovídat, že vláda Spolu a PirStan by prováděla politiku směřující Česko vstříc Evropské unii a evropskému mainstreamu.
„Jediný, kdo kvóty opravdu zarazil, jsem byl já s Viktorem Orbánem na Evropské radě v červnu 2018. Bylo to náročné, západní státy na nás hodně tlačily,“ řekl Babiš.
Jeho lídři se sice pravidelně setkávají a často se po společných summitech chlubí tím, jak se jim podařilo společnými silami zmařit tu či onu iniciativu Bruselu, zejména na poli migrace.
Při odstraňování ekonomických následků pandemie hodně pomůžou peníze z evropských fondů obnovy, uvedla ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová.
„Jsme připraveni dále zvyšovat naši odolnost vůči podvratným krokům jak na úrovni jednotlivých států, tak ve spolupráci s našimi spojenci ze zemí NATO a státy Evropské unie,“ sdělili ministři zemí V4.
Svůj slib splnilo z Visegrádské skupiny pouze Maďarsko. Česká republika, Slovensko a Polsko neposlaly žádný příspěvek. Podobně svůj slib nedodrželo ani zmiňované Portugalsko nebo Slovinsko.
Založení Visegrádské skupiny bylo před třiceti lety od premiéra Maďarska Józsefa Antalla a prezidentů Československa Václava Havla a Polska Lecha Walesy prozřetelným činem.
Na jaře tohoto roku to vypadalo, že si střední Evropa v boji s covidem-19 vystačí s metodou, kterou použila před několika lety během uprchlické krize. Zjednodušeně řečeno, uzavřít vlastní hranice.
V prohlášení, které zveřejnil Hrad, také země apelují na zahraniční aktéry, aby byli zdrženliví od akcí, které by podkopaly nezávislost a suverenitu Běloruska.
Kdysi vítanou a účinnou spolupráci Česka, Slovenska, Polska a Maďarska nepřipravila o život nemoc covid-19, ale mnoho jejích vlastních chronických chorob.
Uzavřeni ve svých domovech a svých hranicích jsme si s výjimkou těch největších koronavirových katastrof, jako je Itálie nebo USA, přestali do značné míry všímat toho, co se děje v našem okolí.
Platforma 16+1 představuje spolupráci mezi Čínou a regionem střední a východní Evropy, zejména pak Visegrádskou čtyřkou. Právem kritizována je platforma členy EU. Cíl tohoto uskupení je nejasný.
V roce 2016 uzavřela dohodu s Tureckem, která nefunguje. Počet běženců směřujících z Turecka do unie se zvýšil. Nazpět se vrátilo ani ne dva tisíce odmítnutých žadatelů o azyl.