Nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau osvobodila sovětská Rudá armáda v sobotu 27. ledna 1945 odpoledne. Ještě tři dny před tím Tomáš Radil nevěděl, jestli přežije.
„Ležela tam nahá žena. Doteď si pamatuji její krásnou tvář. Kolem prsou se jí batolilo děťátko, které plyn nějakým zázrakem neotrávil. Zeptal jsem se staršího spoluvězně, co s ním mám dělat.“
Narodila se v Ostravě, přežila holokaust a od roku 1945 žije v Londýně. Dnes je už 90letá, ale celý svůj profesní život pomáhala traumatizovaným a zraněným dětem, takovým, jakým byla kdysi sama.
U mikrofonu se v památníku vystřídali izraelští představitelé i zahraniční hosté. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil, že holokaust se opakovat nebude.
Merkelová u příležitosti návštěvy věnovala jménem německé vlády provozovatelům osvětimského památníku 60 milionů eur (1,5 miliardy korun), které jsou určeny na jeho provoz, údržbu a nezbytné opravy.
Zájemci si mohli koupit vánoční zvonečky se snímky plotu s ostnatým drátem, vězeňských budov nebo železniční odbočky, která vede k bráně s nápisem Arbeit macht frei, v překladu Práce osvobozuje.
Americká streamovací společnost Netflix změní v dokumentárním seriálu Ďábel od vedle kontroverzní mapy. Ty zobrazovaly nacistické vyhlazovací tábory v současných polských hranicích.
Při výstupu z vlaku čekal na židovské muže budoucí architekt šoa Adolf Eichmann, který je oslovil cynickými slovy, pronesenými v židovském jazyce jidiš. Holokaust začal tady.
„S velkým zármutkem jsme přijali zprávu, že zesnul Kazimierz Albin, poslední z přeživších z prvního transportu Poláků do německého tábora v Osvětimi,“ sdělilo museum na svém twitteru.
Jiří Fišer jako zřejmě poslední Mengeleho dvojče v Česku stále předává svůj životní příběh dalším generacím. S bratrem Janem si je ke svým hrůzným pokusům vybral nacistický „Anděl smrti“.
„Mějte úctu k jejich památce. Jsou lepší místa, kde se dá naučit chodit po kladině, než na místě symbolizujícím deportace statisíců lidí k vyhlazení,“ uvedlo muzeum na twitteru.
Rybak byl již v minulosti odsouzen za spálení loutky Žida. Nyní je na televizních záběrech vidět, jak mimo jiné rovněž říká: „Musíme říct židovským okupantům...že jsme pány v této zemi.“
Její příběh i osudy dalších 24 přeživších holokaustu vypráví nová kniha Neuvěřitelné zázraky, jež v Německu vyšla krátce před Dnem památky obětí holokaust.
Jako o inspirativním, odvážném muži plném energie a vlastenci hovoří čeští politici o pamětníkovi holokaustu Jiřím Bradym, který zemřel v noci na sobotu v kanadském Torontu.
Vztahy Polska a Německa se zkomplikovaly po předloňském nástupu nacionalistické vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost, která přišla s požadavkem na odškodnění od Německa za válečné ztráty.
V prvním osvětimském procesu, který se konal v 60. letech ve Frankfurtu nad Mohanem, bylo souzeno 22 bývalých členů jednotek SS. Obžalováni byli z vraždy a nápomoci k vraždě v táboře Osvětim-Březinka.
Před 73 lety osvobodily britské jednotky nacistický koncentrační tábor Bergen-Belsen. Jednou z vězeňkyň byla i paní Michal Efrat. Ta dlouhá léta po emigraci do Izraele nosila košile s dlouhými rukávy.
Šest milionů obětí holokaustu společně v bývalém vyhlazovacím táboře Osvětim uctili prezidenti Polska a Izraele. Setkali se poprvé od schválení "zákona o holokaustu". Ten vedl k diplomatickému sporu.
Astronaut Andrew Feustel s sebou do vesmíru vynesl kopie dvou obrázků Petra Ginze. Jde o kresby, které čtrnáctiletý chlapec publikoval v časopise Vedem během pobytu v terezínském ghettu.
Muzeum romské kultury si pietním aktem připomnělo 75 let od prvního hromadného transportu více než 1000 Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Většina z nich už se nikdy nevrátila.
Přesně před 90 lety se narodil Jiří Brady. Jako malý chlapec přežil koncentrační tábor v Osvětimi, kde mu zemřeli rodiče i mladší sestra. Právě její kufr ho pak proslavil po celém světě.
Polský Senát ve čtvrtek schválil návrh zákona, který trestá připisování jakékoli odpovědnosti za holokaust Polákům. Polsko si za legislativu vysloužilo kritiku Izraele i USA.
Raphael A. vyškrábal svoje jméno na jednu ze zdí někdejšího vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince. Nyní mu soud udělil rok vězení s dvouletým odkladem a s pokutou v přepočtu něco přes 6000 korun.