„My jsme si už po několik desetiletí zvykli na mír a klid. Mysleli jsme si, že se nemůže stát, že se na evropském kontinentu rozpoutá nová válka takového rozsahu. Máme co dohánět.“ myslí si Rychetský.
„Členové Aliance mají víc než 50 procent světového HDP, v pomoci Ukrajině je potřeba přidat,“ je přesvědčený český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Nejen v Polsku panuje debata, jestli by členské země NATO neměly sestřelovat ruské rakety. Otázka nastala po incidentu s ruskou střelou, která v druhé polovině března narušila polský vzdušný prostor.
Vozidla Titus nahradila mnohem starší PV3S, které už byly zastaralé také komunikační technologií. Nástavba nového vybavení, která uvnitř připomíná IT pracoviště, ale pracuje s moderními technologiemi.
Výrok bude podle experta rezonovat v proruských pátých kolonách v některých zemích. Budou poukazovat na to, že Rusko je vlastně mírumilovný stát, míní Lukáš Dyčka.
„Pokud se mluví o možnosti vyslání vojsk na Ukrajinu jménem některých členských států NATO, je to opravdu nebezpečné, protože nechceme čelit hrozbě,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
„Je přirozené, že každá země má suverénní postoj k citlivým otázkám, navzdory tomu, že jsme spolu v EU, NATO a v jiných organizacích. A to je třeba respektovat,“ deklaruje slovenský ministr zahraničí.
Pro Čechy je to v litevské Rukle už patnáctá rotace. Dělostřelci z Jinců tu na přelomu minulého a letošního roku vystřídali chemiky z Liberce. Přesto je současné nasazení v něčem unikátní.
U některých klíčových položek, jako jsou například bezpilotní letouny, si Ukrajina už vyrábí 90 procent toho, co potřebuje, uvedl ukrajinský ministr Mychajlo Fedorov.
Fiala řekl, že Čuřín je vysoce kvalifikovaný odborník, který působí v oblasti utajovaných informací 14 let. Jurečka ve středu doplnil, že příští šéf NBÚ má s bezpečnostní agendou bohaté zkušenosti.
Exprezident Trump zvolil při rozhovoru s Nigelem Faragem mírnější tón než na svém mítinku před měsícem, kdy pohrozil, že USA nechají Evropu napospas Rusku, pokud nebude dávat dost peněz na obranu.
„Řada členských států pochopila, že se opět vrací to, čemu se říká velmocenské soupeření, kde NATO pravděpodobně bude hrát roli vyvažování států, jako je Rusko nebo Čína,“ myslí si analytik Smetana.
Podpora musí podle šéfa NATO pokračovat, protože každý výpadek v dodávkách má velké dopady na bojišti. „Bylo by historickou chybou nechat (Vladimira) Putina vyhrát,“ poznamenal Jens Stoltenberg.
Při odvodech by měla fungovat plná rovnoprávnost, řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová. Dánsko by mělo zvýšit i své výdaje na obranu o 40,5 miliardy dánských korun (137 miliard Kč).
Postoj České republiky k vnějším obranným hrozbám se změnil. Dříve vláda vnímala obranné hrozby jako vzdálené, to je dnes jiné, říká expert Daniel Koštoval.
Také se někdy zmiňuje údajný slib, že na území nových členských států NATO nebudou stát vojenské základny například americké armády. „To byla a je pravda,“ uznává bezpečnostní analytik Jan Ludík.
Vstup do NATO nebyl před třemi desetiletími samozřejmostí a měl odpůrce v Česku i zahraničí, řekl Pavel. Lidé v Česku si podle něj již zvykli brát členství v NATO a pocit bezpečí jako dané.
Podle Šedivého je shoda na nevyslání vojsk zřejmá. V pondělí tuto myšlenku potvrdil i nynější generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. V případě instruktorů je ale situace jiná.
Česká iniciativa mí vedle nákupu 300 000 kusů munice nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200 000 kusů. Na úterní konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zdůrazňoval i roli NATO.