Zákon podle Františka Sivery z dohledového úřadu totiž sice stanovuje kandidátům povinnost založit si transparentní účet, zároveň jim ale umožňuje i kampaň financovat přes účty podporovatelů.
V prvním kole prezidentských voleb by v listopadu získal předseda hnutí ANO Babiš 27 procent, někdejší vysoký představitel armády Pavel 26,5 procenta a bývalá rektorka Nerudová 23,5 procenta.
Zejména Andrej Babiš má podle politologů šanci zvítězit jen v případě, že by se mu podařilo svého soupeře v druhém kole zostudit tak, že by se stal ještě více nepřijatelným, než je on sám.
„Veřejnosti je velmi málo známý, přestože byl hlavou tak významné instituce. A to navzdory tomu, že se k jeho rektorskému období dokonce vázala celá řada skandálů,“ říká Apolena Rychlíková.
Zřejmě nejpřekvapivějším jménem mezi devítkou prezidentských kandidátů je Denisa Rohanová. Je prezidentkou sdružení dlužníků Česká asociace povinných, sama přitom čelí milionové exekuci.
Ministerstvo vnitra neumožnila kandidovat na prezidenta hned 12 přihlášeným. Tři z nich sice dodali více než 50 tisíc podpisů, kvůli vysoké chybovosti však na požadovanou hranici nedosáhli.
„Já bych ji neakceptoval. Můj výklad je, že by se měly přijímat jen kandidatury lidí až po vyhlášení voleb,“ řekl pro iROZHLAS.cz ústavní právník Jan Wintr.
Na ministerstvo vnitra podalo přihlášky 21 kandidátů, z nichž nakonec dvanáct zákonné podmínky nesplnilo. O Hrad tak nakonec zabojuje sedm mužů a dvě ženy.
Ministerstvo odmítlo registrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše a Karla Janečka.
Registraci 12 z 21 přihlášených uchazečů ministerstvo odmítlo zejména kvůli nedostatku podpisů.
Andrej Babiš od vstupu do politiky odmítal, že by se ucházel o post českého prezidenta. Nakonec ale otočil a v kandidatuře ho podpořili poslanci ANO, kteří mu zajistili dostatek podpisů.
Na podporu kandidatury shromáždil podpisy zákonodárců, podal ji s podpisy 20 poslanců a 34 senátorů. Je jedním ze tří kandidátů, kterým vyslovila nepřímou podporu vládní koalice Spolu.
Kandidaturu na prezidenta, o které se dlouhodobě spekulovalo, oficiálně oznámil 6. září 2022. Na začátku listopadu odevzdal ministerstvu vnitra ke kontrole 81 tisíc podpisů občanů.
Záměr kandidovat oznámil koncem května 2022. Původně chtěl jít cestou sběru občanských podpisů, sesbíral jich však jen asi 37 tisíc. V polovině října uvedl, že získal potřebný počet podpisů senátorů.
Letos v únoru oznámila, že získala podpisy dvaceti poslanců ČSSD a KSČM, kterým skončil mandát loni na podzim a Rohanová listinu s jejich jmény podala už tehdy.
Záměr ucházet se o pozici prezidenta republiky oznámila 31. května 2022. Zvažovala ji už od loňského roku. Kandidátku podala 2. listopadu 2022 společně s deklarovanými 82 tisíci podpisy občanů.
Středula se stal jediným uchazečem o Hrad, který na ministerstvo vnitra odevzdal jak petice s více než 60 tisíci občanskými podpisy, tak i dostatek senátorských podpisů.
V roce 2019 ohlásil záměr opět kandidovat na prezidenta a zvolil stejnou cestu jako před pěti lety. Nejprve se pokusil získat 50 tisíc podpisů občanů a když se mu to nepodařilo, získal senátorské.
Jeho kandidaturu oznámilo hnutí SPD začátkem září s tím, že jej nominuje poslanecký klub. Ten disponuje právě 20 křesly, tudíž si kandidaturu musel sám Bašta připodepsat.
Kromě televizních debat se Babiš nezúčastní ani například online diskuse s žáky a studenty, která se pod názvem Zavolíme uskuteční 1. prosince. Svou neúčast omluvil pracovními důvody.
Že by se chtěl stát rezidentem, oznámil 21. ledna letošního roku, kampaň si platí z vlastních peněz. Petiční listiny se 73 tisíci podpisy odevzdal na ministerstvo na poslední chvíli.
Většina voličů si nepřeje, aby mohli poslanci a senátoři podepsat více než jednu prezidentskou kandidaturu. Vnitro a Nejvyšší správní soud se přitom nemůžou shodnout na tom, jestli je uznávat.
Holovskou podpořili podle výzvy ministerstva vnitra tři senátoři, z toho dva bývalí, šest bývalých poslanců a pouze 414 řadových občanů, z nichž u osmi chyběl podpis.
Na poslední příčky dotazovaní řadili zdraví nebo nejbližší tým prezidentského kandidáta. Minimálně sedm z deseti voličů se však shodlo, že se řídí i těmito aspekty.
Prakticky je jisté, že reálnou šanci alespoň na postup do druhého kola bude mít jen hrstka kandidátů. Ostatní budou mít příležitost alespoň trochu proniknout do povědomí veřejnosti.
Ministerstvo vnitra má více podatelen, přihlášky tak ještě mohou přibýt. Nechávám tam určitou rezervu, i když počet kandidátů by již měl být konečný, říká Tomáš Jirovec.
Prezidentské volby by v říjnu podle Medianu vyhrál Petr Pavel s 22,5 procenta. Druhý by skončil Andrej Babiš z ANO s 22 procenty. Rozdíl mezi nimi ale zůstal na úrovni statistické chyby.
Kandidovat nebudu, nemám na to předpoklady - tvrdil před osmi lety. Teď chce a vysvětluje to tím, že vláda nepomáhá lidem. Šéf hnutí ANO Babiš a jeho boj o Hrad.