Záhadné mikrofosilie staré 570 milionů let nejsou ani mnohobuněční živočichové, ani bakterie. Jejich skutečný původ zřejmě rozluštil tým vědců ze Švédska, Švýcarska a Číny.
Nedlouho po vzniku života na Zemi se organismy musely potýkat s fatálním nedostatkem kyslíku. Dokazují to výsledky nového zkoumání hornin z období kambria.
Na konci období permu zažila Země největší masové vymírání ve své historii. Nové fosilní naleziště ukazuje, že život se z něj vzpamatovával dlouhých 10 milionů let.
Pampelišky, slunečnice a další známé květiny nejsou nijak přehnaně „moderní“ skupina. Fosilní důkaz potvrdil, že jejich kořeny sahají nejméně 50 milionů let hluboko do minulosti.
Šance uplavat hladovému mosasaurovi byla zřejmě stejně malá jako šance uniknout dnešnímu žralokovi. Druhohorní mořský plaz byl daleko lepším plavec, než se zatím zdálo.
Fosilních nálezů, které by vypovídaly o loveckých vztazích mezi dinosaury a prvními savci, je jen málo. O to cennější je fosilní "místo činu" z amerického Utahu.
